Volič vzal karty do rukou, zamíchal jimi a vypálil rybník nám všem, kdo takříkajíc sledujeme politickou scénu. Ještě v sobotu ráno jsem zde pochmurně prorokoval, že za čtrnáct dní půjdeme volit menší zlo, pokud k volbám půjdeme. No a vida, volič zametl s Janem Želé Fischerem a těsně po zveřejnění výsledků začalo druhé kolo klání, v kterém je opravdu jasný a jednoznačný výběr. Zeman proti Schwarzenbergovi, to je tak nebetyčný rozdíl osobností a životních konceptů a stylu, že polarita snad ani nemůže být větší.

Ještě v neděli do hry vstoupily další faktory.

Především se ozval Václav Klaus. I to byl aktivní účastník voleb. Ať byla jeho amnestie zamýšlena jakkoli, vnímána je převážně s odporem a všechny řeči o "mediální hysterii" nezastřou fakt, že Klaus významně poškodil ODS a přispěl k jejímu agonickému debaklu, kdy se Přemysl Sobotka musel drát o poslední místo s pološílenou Bobo.

Ovšem další Klausovy výroky budí pochybnost o jeho základní soudnosti. Výsledky prvního kola označil za vítězství levice, což v jeho slovníku má hodnotový náboj, jako kdyby zvítězili lidojedi z Bornea. Přitom on sám podpořil Miloše Zemana a protivník tohoto levicového tlučhuby je multimilionář a aristokrat. V následujících dnech bude zajímavé sledovat rej Klausových vlezdořiťů, jak budou vysvětlovat, že se podpora Milošovi Zemanovi slučuje se světonázorem ryzího pravicového liberála, kdežto podpora knížeti je levičáctví ještě horší než batůžek na zádech a petflaška v ruce. Zde si lze jen povzdechnout nad neúprosností božích mlýnů: mlýny teď pracují na diskreditaci člověka, který tolik, ale opravdu tolik udělal pro diskreditaci České republiky.

Stanovisko hradního pána je v této věci únavně předvídatelné. Na čem ale opravdu záleží, je stanovisko sociální demokracie.

Miloš Zeman, který z ní odešel po fiasku s opoziční smlouvou, sociální demokracii takřka rozvalil. Jeho přívrženci, ze kterých se vyklubali mafiáni tak velkého rozměru, že na ně české právo nedosáhne, stranu diskreditovali natolik, že se z toho dodnes plně nevzpamatovala. Teď si Zeman přeje, aby jím poškozená strana mu pomohla do funkce hlavy státu.

Ti chytřejší z vedení už pochopili, jaké že výkony v hodu bumerangem se od sociálních demokratů žádají. Jiří Dienstbier, muž s charakterem a rozhledem, už zcela otevřeně řekl, že pro jeho stranu bude výhodnější vítězství Karla Schwarzenberga. Je to důkaz jeho politického rozhledu. Pokud by se Zeman stal prezidentem s podporou sociální demokracie, nevyhnutelné skandály a ostudy, jež budou následovat, potáhnou sociální demokracii ke dnu. Bude to závaží na noze a bude tížit i poté, co jednou Zemana vezme čert. Sociální demokraté budou označováni za sílu, která dotáhla hulváta čpícího cigaretovým dehtem do sídla českých králů. Vždyť Zeman ještě zdaleka nemá patent v kapse a už vyvolal roztržku se slovenským tiskem – kvůli tomu, že Slovák napsal to, co si mnohý Čech myslí a neodkáže to tak přesně napsat.

Postoj k Zemanovi, to je teď osudový úkol pro sociální demokracii. Ví to Dienstbier a zaujal jasný postoj, jak sympatické a jak neobvyklé! Také Lubomír Zaorálek se jasně vyprofiloval proti Zemanovi. Zaorálka opravdu nikdo nemusí podezírat ze sympatií k pravici. Ale je inteligentní a ví, jaká smečka se skrývá za nahrbenými zády Miloše Zemana. Ano, významné šarvátky bitvy o Hrad se odehrají na půdě Lidového domu. Je v zájmu České republiky, aby v nich zvítězil zdravý rozum.