16.12.2018 | Svátek má Albína


PRÁVO: Manželství homosexuálních osob

8.3.2018

Problematika „zrovnoprávnění“ sňatků osob bez ohledu na jejich sexuální orientaci nedávno připomenutá legislativními záměry Pirátů se netýká jen obecně lidských práv. Nikdo dnes přece nebrání homosexuálním párům, aby si uspořádali něco co připomíná svatbu, ale to zřejmě nebude stačit. Upravit pouze formální, vnější znak manželství – svatbu – asi není možné bez právního zakotvení vztahů těchto osob manželství uzavírajících. Chceme-li však, aby homosexuální páry měly stejné postavení jako páry nehomosexuální, tedy aby se ně vztahovala stejná ustanovení zákona jako na manžele heterosexuální, bude asi vhodné zamyslet se nad tím, jaké změny dnes platných zákonů by realizace takového záměru vyžadovala.

Věci týkající se rodiny (za kterou zákon dnes považuje rodiče a děti) jsou upraveny v druhé části občanského zákoníku, tedy §§ 655 – 975. Tato ustanovení však upravují vztahy jen heterosexuálních osob uzavírajících manželství a pokud bychom si přáli shora uvedenou „rovnoprávnost“ sňatků, pak bychom se nemohli vyhnout nové úpravě zákona a z toho plynoucí i nové definici rodiny.

Nezbytná by totiž byla novelizace již prvého z těchto ustanovení, totiž § 655. Ten nyní stanoví, že „manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založený rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.“ Snadno bychom mohli z tohoto ustanovení vypustit slova „muže a ženy“ a nahradit je slovem „osob“. Sotva však můžeme v zákoně předstírat, že hlavním účelem homosexuálních svazků je „výchova dětí“. Hlavním účelem je zde nejen „vzájemná podpora a pomoc“, ale především touha žít spolu. Párové soužití osob, které by uzavíraly manželství, má ovšem smysl, jen jde-li o muže a ženu. Žít spolu, vzájemně se podporovat a pomáhat si mohou bez problémů i tři, čtyři lidé. Nadále by tedy obsah pojmu „rodina“, nechceme-li tento pojen ze zákona vůbec vypustit, již nemohl být spojován s rodičovstvím a muselo by se tak nazývat soužití osob, které uzavřely sňatek. Uvádění počtu takových osob by někdo mohl považovat za diskriminační, a tak bude lépe se mu vyhnout. Pak by ustanovení § 655 muselo znít takto: „Manželství je trvalý svazek osob vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, vzájemná podpora a pomoc.“ Opravdu to chceme?

Je třeba vzít na vědomí, že postavením sňatků osob homosexuálních na roveň sňatků osob heterosexuálních jednou provždy oddělíme sňatečnost od rodičovství. I když se homosexuální páry mohou dobře starat o jakékoliv dítě a i dnes heterosexuální páry uzavírají sňatky bez záměru (a i možnosti) mít děti, je zřejmé, že vytvoříme stav, kdy manželství nebude mít žádnou přímou souvislost s dětmi a problematika rodičovství by se týkala jen části z osob, které uzavřou manželství.

Z povahy věci je totiž zřejmé, že v takto nově definovaných rodinách nebudou děti vychovávané oběma vlastními rodiči. I dnes takových dětí heterosexuálních párů jistě není málo, otázkou je, zda chceme vytvořit systém, který to již předem vylučuje. A který by někdo mohl nazvat diskriminací dítěte. Pokud totiž např. Radka Maxová (ANO) řekla v České televizi „Zrovnoprávnění postavení dětí v homosexuálních i heterosexuálních vztazích by mělo být naším cílem. Aby děti nebyly diskriminovány,“ pak se nabízí otázka, o jaké děti se jedná a co vlastně znamená jejich diskriminace. A co tedy je a co není v jejich zájmu.

Další ustanovení občanského zákoníku, tedy §§ 656 – 770, by bylo možné s menšími úpravami na „zrovnoprávněné“ sňatky použít, a to včetně ustanovení upravujícího bydlení po zániku manželství. Zde zákon zvýhodňuje toho z manželů, který pečuje o nezletilé děti, ale nehovoří se zde o dětech vlastních. Stejně tak další ustanovení §§ 771 – 774, která upravují příbuzenství a švagrovství manželů a ustavovaní §§ 794 – 854 týkající se osvojení.

Zde však patrně možnost formálního „zrovnoprávnění“ končí. Problém totiž nastává u dalších ustanovení zákona, tedy §§ 775- 793 a §§ 855 – 975. Ty upravují otcovství, mateřství, vzájemná práva rodičů a dětí a opatření při výchově dítěte. Samozřejmě, že každý z těch, kteří budou žít v homosexuálním svazku (ať již se bude nazývat jakkoliv), může být otcem nebo matkou. Ale tato ustanovení řeší vzájemný vztah k manželství, nikoliv pouze možnost státi se otcem nebo matkou. Z povahy věci je zřejmé, že by se tato ustanovení, jak již řečeno shora, týkala jen části osob uzavírajících „zrovnoprávněný“ sňatek, resp. osob žijících v nově definované rodině. V žádném případě by se nemohlo jednat o stejnost rodin takto vytvořených. A to klade otázku nad smyslem, významem a fungováním celé snahy o zrovnoprávnění.

Antropologické konstanty člověka nelze jakýmikoliv nápady a záměry pozměnit, a tak lze sice právně vytvořit rovné postavení spolu žijících osob, ale právní rovnost není stejnost. Zrovnoprávnění vnějších aspektů soužití, tj. svateb, podmínek vzájemného soužití, vzájemného zastupování spolu žijících osob je jistě možné a v některých případech i žádoucí upravit a třeba i posílit. Ale vždy bude existovat podstatná odlišnost dvou skupin „manželů“: ti, kteří spolu mohou zplodit dítě, a ti, kteří tak učinit nemohou. Byť by se v obou případech jednalo o osoby, které jsou si právně rovny.

Lze samozřejmě sepsat zvláštní zákon o soužití v homosexuálním manželství, ale uvažovat o ztotožnění obou typů „manželství“ se mi nezdá vhodné.

LN, 6.3.2018

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem

Autor je zástupce ombudsmana



Diskuse


J. Jurax
2:21
9.3.2018

L. David
22:37
8.3.2018

M. Porubčan
18:48
8.3.2018

A. Alda
15:59
8.3.2018

P. Klíma
17:09
8.3.2018

D. Švik
18:22
8.3.2018

J. Ticháček
17:39
8.3.2018

J. Kanioková
13:43
8.3.2018

M. Jandáková
13:59
8.3.2018

J. Kanioková
18:38
8.3.2018

J. Kanioková
18:44
8.3.2018

J. Kanioková
13:51
8.3.2018

P. Kubáč
11:27
8.3.2018

T. Hraj
11:24
8.3.2018

M. Moravcová
11:44
8.3.2018

J. Zaoralek
10:52
8.3.2018

V. Kotas
11:11
8.3.2018

M. Moravcová
10:49
8.3.2018

p. smatlak
10:36
8.3.2018

J. Uzel
10:08
8.3.2018

J. Hejna
9:53
8.3.2018

Š. Hašek
10:10
8.3.2018

F. Svoboda
10:14
8.3.2018

M. Krátký
9:26
8.3.2018

F. Navr8til
9:08
8.3.2018

M. Krátký
9:22
8.3.2018

J. Kanioková
11:15
8.3.2018

M. Drašner
9:06
8.3.2018

Š. Hašek
10:09
8.3.2018

Š. Hašek
8:53
8.3.2018

P. Hlobil
8:25
8.3.2018

V. Němec
7:44
8.3.2018

V. Kotas
8:16
8.3.2018

F. Egerer
9:00
8.3.2018

V. Kotas
6:39
8.3.2018

V. Vérosta
5:41
8.3.2018

J. Schwarz
9:07
8.3.2018

T. Pudil
2:59
8.3.2018

P. Dvořák
3:39
8.3.2018

F. Svoboda
10:19
8.3.2018

R. Gramblička
12:32
8.3.2018

A. Holík
Hm
0:06
8.3.2018

J. Hejna
10:03
8.3.2018

J. Pospíšil 402
17:52
8.3.2018

T. Hraj
11:18
8.3.2018

počet příspěvků: 55, poslední 9.3.2018 02:21









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.