26.4.2024 | Svátek má Oto


PRÁVO: Jak zlomit podezřelého

10.10.2012

Policejní snaha dělat líbivou práci bez ohledu na následky

Je celkem jisté, že policejní složky svoje úsilí v boji s korupcí budou završovat v brzké budoucnosti zatýkáním a obviňováním dalších "korupčníků". Je zde poptávka, musí být uspokojena, je zde korupce, musí být potírána. Zavírat zločince je dobře, ale nemohu se zbavit dojmu, že v práci policejních složek převažuje opětovně klasická policejní snaha využít legální pravomoci ke zlomení obviněných, zneužívání jinak oprávněných institutů trestního práva a s tím spojená mediální práce na úsilí dělat se pěknějším, bez ohledu na následky.

Chytrá taktika

Teoreticky je ochranou obviněného od počátku řízení soud. V praxi, znáte-li mechanismus výkonu soudní moci, máte jako policisté a státní zastupitelství velmi silnou šanci, jak "přivést k rozumu" do doby zatčení zcela bezúhonné občany právě jejich prostřednictvím. Dehonestující a teatrální zatčení, návrh na vazbu pro ovlivňování svědků, které soud zpravidla vyhoví, a zajištění majetku obviněného pro náhradu škody, kterou mohl způsobit. Je to chytrá taktika, všechny tyto úkony jsou dočasné, provizorní a v řízení před soudem, je-li někdo obžalován, vypadají jako prvotní nepodstatné úkony. Něco, jako když při výstavbě prvního patra pláčete, že projektant namaloval první čáru do plánů domu fixem místo redisperem.

Kdo nebyl na vlastní kůži aktérem těchto zdánlivě drobných chybiček, neví, jak bolí a jak nesmazatelné šrámy na duši zanechávají. Když vás jednou policista zatkne ve vaší kanceláři a ještě si k tomu pozve média, která pravdivě a objektivně informují o tom, jak vás vláčí po chodbě soudu v poutech, tak je to, jak když vás někdo hodí do žumpy plné splašků a nechá vás v ní plavat tak, až vám ten zápach zaleze do celého těla. Ubezpečuji vás, že se jedná o zážitky, které nedostanete z hlavy pryč nikdy. Dostanete se do situace, kdy chcete zmizet z povrchu zemského a hlavně pryč od té špíny, co se na vás valí. A jediná skutečně rychlá a účinná cesta, jak z toho pryč, je pokorně splnit veškerá přání policie, ať už jsou jakákoliv. Pobyt v cele předběžného zadržení má také svoje kouzlo, smradlavá koženková věc označovaná eufemisticky za lůžko, 24 hodin svítící žárovka, a navíc možnost studovat nápisy vyryté do zdi jako alternativu časopisů pro ženy v čekárně u doktora. Ostatně policie sama občas potvrdí, že si je drtivé síly předběžných a preventivní opatření, která lze aplikovat na kohokoliv bez prokázání viny, vědoma.

Když jsem četl v rozhovoru s vysoce postaveným protikorupčním policistou jeho upřímné vyjádření, že zajištění majetku má na pachatele větší účinek než samotné soudní řízení, tak jsem jen nasucho polkl. Obestavit majetek na několik let, po které trvá trestní řízení, má skutečně zničující účinek. Po dobu trestního stíhání se těžko hledá práce, nemáte prostředky na obživu svojí rodiny, a natož na advokáta. Ve spojení s tím, že vazba pro obavu ovlivňování svědků je velmi pravděpodobná, neboť osvědčení obavy, že tak učiníte, je mnohem snazší než prokázání, že tak činit nebudete, skýtají všechny komplex skutečně účinných donucovacích metod ke spolupráci s policií. Sice existuje zásada, že každý, kdo není odsouzen, je nevinen, ale rozhodně to nevypadá, že se k vám chovají jako k nevinnému. Sedíte v kriminále, ve své práci jste v důsledku teatrálních výstupů a postupů policie skončil a se svými pocity a ponížením se můžete svěřit tak maximálně pryčně, na které máte bachařem povoleno sedět.

Od ignorace k přísnosti

Trochu roztomilý mi v této souvislosti připadá postřeh, že realitu věci objevil známý zastánce slabých David Rath, až když poznal některé faktické aspekty preventivních prostředků na vlastní kůži. Ano, všechny shora popsané instituty trestního práva jsou legální formou, bez níž by nemohlo trestní právo fungovat. Jejich využívání však v naší zemi podléhá kontrole velmi chabé,s možností skutečné revize a hlavně odškodnění v případě jejich neoprávněnosti na úrovni blízké číslu nula. Každý, kdo se trestním právem zaobírá, ví, že trestní represe se pohybuje v cyklech, od ignorace a přehlížení trestné činnosti prochází fází shovívavosti a momentálně se nachází v cyklickém bodě vzestupu přísnosti a až horlivé důslednosti. Zdrženlivost, neustálá profesionalita a současně důslednost a prevence jsou v ní jakoby pojmy neznámé. Nelíbí se mi, že žijeme v době teatrálního zatýkání na pracovišti a rozšířeného vazebního stíhání, právě tak jako to, že žijeme v době všeobjímající korupce. Policii, státní zastupitelství a soudy tady máme od toho, aby učinily přítrž obému. Že se tak neděje, je celkem zjevné.

Všechny moje úvahy lze šmahem odmítnout: jsou to přece zločinci, peněz si naloupili dost, slušnému člověku se to nestane. Už jsem to slyšel milionkrát. Každý, kdo tak uvažuje, by to mohl osobně sdělit třeba Věře Jourové – a to je jen jeden příklad za všechny.

LN, 8.10.2012

Autor je advokát