30.7.2016 | Svátek má Bořivoj






PRÁVO: Arogance žalobce, bohorovnost policisty

27.1.2014

V minulém roce to začalo prapodivným jednáním státního zástupce Ištvana a v tomto roce to nese trpké plody. Stejně tak jako jednání politiků, kteří lačni voličských hlasů reagují na každou pitomost voláním po změně zákonného předpisu či přijímání nového "lepšího" zákona, má citlivý nos na společenskou poptávku státní aparát při rozšiřování svých pravomocí a budování institucí, jejichž existencí zdůvodňuje existenci svoji. Dovolím si níže spojit nespojitelné, přesto má v sobě celkem logickou strukturu.

Doktor Ištvan vyzkoušel za všechny státní úředníky, co ještě všechno veřejný prostor snese. A snese toho hodně. Vynechám všechno, co bylo kritizováno, přidám pro věc to podstatné. Doktor Ištvan zaklínající se nezávislostí se veřejně nechal poplácat po zádech od populistického prezidenta, když přijal pozvání na Hrad. Nijak se nedistancoval, když se ten samý pán zaštiťoval jeho osobou při tom, kdy bude jmenovat/nejmenovat vládu. To není nejen neslušnost, ale i nezákonnost. Svým vlastním jednáním dává závažné pochybnosti o objektivnosti, přehlížeje, že jeho kroky v konkrétní trestní kauze přinášejí politické body a jsou využívány. Stejně tak systémově porušuje zákon, když ponechává vyšetřování ve věci povícero v rukách státních zástupců a účelově strhává pravomoc do svých rukou. Toto je nelegální, a bohužel se prozatím nikdo neodhodlal k nápravě, ač tuto moc má (vím, že bulletin advokacie není nejoblíbenější čtení běžného čtenáře, avšak v jeho posledním čísle, dostupném na internetu, se lze dočíst mnohé o tom, jak se v politických kauzách láme zákon a věc se odebírá nevhodným státním zástupcům, aby přistála na stole těm správným – to má za následek, jak autor uvádí, i narušení principu zákonného soudce, což je velké sousto.

Já jsem úředník, kdo je víc?

Tedy nezákonnost a neslušnost v jedné osobě. Já jsem úředník, já jsem pán, mě budete poslouchat. Zřejmě posílen tímto přístupem dozorujícího státního zástupce vykročil plukovník Šlachta na nevyšlapanou cestu a nechal odvysílat v televizi jako obranu své verze část záběrů ze zatýkání paní Nagyové. To je vskutku neotřelé. Na jedné straně buzerují policejní orgány advokáty za vynášení informací z trestních spisů, na druhé straně se, pro malicherný spor mezi dvěma egy, dovídá celý národ, jak věc bude, v přímém přenosu?

Dozvěděli jsme se, že v České republice se pro zatýkání subalterních úředníků podezřelých z dětinských deliktů bez páchání násilí používají ozbrojené jednotky, zčásti tvořené zakuklenci. Neváhají za účelem zatknutí sekretářky středního věku, která je ozbrojena pilníkem na nehty a možná tak ještě kulmou, smrtelně vážně zvažovat rozrážení dveří a musí tak činit v nekřesťanskou hodinu. Normální by přišlo člověku, že zatčení provedou tak, že si počkají ráno, až půjde do práce. Jako by ji nemohli obyčejně předvolat. Demonstrace síly, blbosti a nestoudnosti. Nicméně opětovně v duchu, já jsem úředník policista, kdo je víc.

Osobně ve věci nejde o pana Šlachtu, ale jeho metody přesně odpovídají názvu jeho policejní jednotky – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, tedy boj s mafiány. Tam pochopím, že je někdy, s důrazem na slovo někdy, potřeba provést zatýkání ozbrojených vyděračů i za pomoci alternativního násilí. Ovšem pouštět takto hrůzu na běžné občany je pouze demonstrace nepřiměřené moci.

Nevolený vykonavatel vůle státu

Bez ohledu na důvody, které vedly ke zveřejnění, by všichni, kdo tak učinili, měli být klepnuti přes prsty, rozuměj, minimálně kázeňsky potrestáni. Veškeré toto jednání je přehlídkou osobní nezodpovědnosti možná jinak zodpovědných jedinců, posiluje sebevědomí represivních aparátů a byrokratických složek silových stránek státní moci. Stávají se nejenom nevolenými vykonavateli vůle státu, ale i nezodpovědnými vykonavateli vůle státu. Všechno to pomalu vrcholí ve stále větší touze odůvodňovat svoji existenci a vytvářet úřad pro úřad.

Jedním z plodů této logiky naprosto odůvodněný nápad na vznik společného kriminálního úřadu zdržujícího celníky a kriminalisty do jednoho. Za účelem lepšího boje proti lihovým baronům, či čemu ještě. Prostě jenom další úřad, jehož smyslem je posilování moci aparátu. Neslušnost a drzost zhmotněná ve shora uvedených případech, zde našla odraz v "rozumném nápadu". Nevím, co je na tom rozumného, když Česká republika, kde se každý s každým zná, je malý stát s omezeným počtem zločinců. Je zcela zbytečné vytvářet takovou brigádu, úplně stačí, když příslušní policisté a celníci budou dělat svoji práci.

To nemluvím o tom, že konkurence mezi kriminálkou a celníky, která nepochybně vzniká, není vůbec na škodu. Vytváření jedné mocné složky vede k aroganci moci, a to vždy a bez výjimky. Mocný státní zástupce se chová arogantně, mocný policista se chová bohorovně, mocný úřad se bude chovat... To už si ovšem každý doplní sám.

LN, 24.1.2014

Autor je advokát



Diskuse


B. Rybák
12:50
29.1.2014

M. Liška
19:58
27.1.2014

M. Prokop
20:48
27.1.2014

J. Křivánek
21:21
27.1.2014

Š. Hašek
14:38
27.1.2014

K. Luboš
12:36
27.1.2014

M. Rastislav
8:52
27.1.2014

V. Pavelek
8:17
27.1.2014

K. Frauknecht
7:32
27.1.2014

K. Frauknecht
7:27
27.1.2014

M. Prokop
14:56
27.1.2014

J. Kulheim
9:08
27.1.2014

P. Vaňura
13:20
27.1.2014

počet příspěvků: 24, poslední 29.1.2014 12:50









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.