20.9.2018 | Svátek má Oleg


POLITIKA: Život není spravedlivý

3.4.2018

A nespravedlnosti, které na nás osud napáchal, bolí jako staré jizvy. Až do smrti. To mne napadlo při čtení polemiky mezi pány Petrem Adlerem a Milošem Šuchmou.

Předem přiznám, že kolegu Adlera znám a znám také, tedy znal jsem, časopis Západ. Dnes jej lze najít v digitalizované podobě na stránkách ÚSTR (zde). Časopis vydávala skupina emigrantů-intelektuálů, mužů a žen ctných a vzdělaných. Jako disident jsem pravidelně četl všechna tato periodika a dodnes je zajímavé v nich listovat.

Původní redakční rada je ukázkou skupiny lidí hledajících svobodu. Ve skupině čs. emigrantů uprchlých hlavně po roce 1968 však byla významná skupina lidí, kteří tak či onak inklinovali k československé levici, k socialismu s lidskou tváří. Mnozí z emigrantů pak byli bývalí zuřiví svazáčtí marxisté z padesátých let. Což se projevovalo například po roce 1968 ve „Svědectví“ , Pelikánových Listech atd. „Poražená buržoasie“, tedy klasičtí demokraté uprchlí po roce 1948, byli vojáky bez vojska a také černým svědomím Západu (tedy skupinami moc nepodporovanými).

Pokud si pamatuji na stránky Západu, bylo brzo po jeho vzniku (1979!) vidět, jak dotyční, jak říkal Jan Werich, „sedí na kufrech“. Lapají informace, odkud to jen jde (často od jiných levičáků, co zůstali doma) a jsou čím dál tím více, jak říkají Němci, “ohne Bild“. Duševně zůstávají v domovině v době, z které utekli, a nechápou, že čas přemístil i duševní vlast někam jinam.

Předem však poděkujme našim emigrantům, že se nepředvedli jako luďácká část slovenské emigrace snící o návratu k vládě - až za pomoci „starých přátel“ zničí Československo a převezmou moc. Zajímavé a ve světě neoceněné je také to, že nemalá část Slováků v emigraci udržuje stále přátelské styky s Čechy. Porovnám-li to se stavem mezi zastánci Madridu a Katalánci, mezi Francouzi a Korsičany, Srby a Chorvaty, jsme ukázka mimořádného vztahu dvou civilizovaných národů.

Po Listopadu 1989 se situace začala měnit. A to výrazně. Vše, na co mohli být běžní emigranti na Západě pyšní, co jim dávalo pocit, že ten útěk a krušné roky začátků měly smysl, najednou mít smysl přestalo.

Několik kamarádů-emigrantů, mi vyprávělo, jak je drtilo zjištění, že oni se tak strašně v cizině po útěku nadřeli a najednou je všechno jinak. Kdejaký hejhula, co chodil na schůze SČSP, byl členem Brigády socialistické práce a vůbec, po Listopadu jezdí na dovolenou do Itálie, do Španělska atd. atd. Zmizelo normalizační slintání nad stránkami katalogů Quelle a Neckermann, houfně za totáče emigranty zasílanými do ČSSR. Barevnou televizi měl najednou každý trouba. Věřte, to zabolí! To se přeci nemělo vůbec stát, ti zbabělci doma měli být tak nějak „na věčné časy“ potrestaní. A hrdinové-emigranti měli být do smrti odměněni. Jak, to nebylo jasné, ale měli být!

To, že se stalo něco, co nikdo nečekal, ukázal osud vzývaného barda Karla Kryla. Krátce po návratu domů ztratil veškerou auru symbolu Srpna 68 a stal se pomateným a zapšklým hlasatelem šílených názorů. To vzbudilo mezi emigranty velkou nevoli . Svět byl prostě najednou jiný.

Pamatuji si na tehdejší příhodu z Chorvatska. Na pláži na Istrii, někdy v roce 1995, si ke mně přisedl jeden pán. Slušně se zeptal, zda jsem napsal to a to (to jsem byl ještě v novinách a rozhlasu vítaným hostem), a pak začal vyprávět. Je kanadský Čech. Tedy Moravák. Moraváci drží na rodinu. A tak na jaře 1990 přiletěl s dvěma kufry dárků pro příbuzné. Vezl whisky a čokoládu, americké cigarety, magazín Playboy pro pány, punčocháče a kosmetiku pro dámy. A byl „king“.

Další rok mu kamarádi na Moravě, kam opět přijel, ukázali tak hambaté české časopisy, že si je netroufl vzít do Kanady. Dámy žádaly napříště jiné a lepší šminky a děti nejevily o žvýkačky zájem. Navíc tady byly levnější. A „Stará myslivecká“ byla rozhodně lepší než mnohá dovezená laciná whisky.

Od té doby skončily lety s kufry a s dárky. A rodina jezdila na společnou dovolenou do Chorvatska. Část z Kanady, zbytek z Moravy. Cena ubytování placená z Česka byla třetinová než z Kanady, ale kanadské dolary byly pořád víc než koruny. V restauraci u moře si za doláče užili všichni. A rodina byla spokojená.

Realita narážela na propagandu. V březnu 1990 se u nás objevil syn maminčiny německé spolužačky z Letné. Přijel v mercedesu zvaném „medvěd“. Že maminka pozdravuje a něco posílá. Kufr „medvěda“ a zadní sedadla byly plné balíčků s moukou, krupicí, rýží, celé balení kuchyňského oleje, něco suchých salámů, krabice kompotů atd. atd. Maminka onoho pána, pražská Němka, která utekla v květnu 1945 a žila v Hamburku, pečlivě sledovala zprávy o hrůzách a bídě v Československu. Po celých pětačtyřicet let. A tak, když už to šlo, se rozhodla pomoci. Nakoupila v „akci“ potraviny a odeslala je trpící spolužačce. Se synem jsme se dohodli. Jen nás zapřísahal, abychom skutečný stav věcí mamince nesdělovali, ta by to prostě nepochopila. Podobně na tom byli mnozí naši emigranti. Láska k domovu a naprostá neznalost reality.

Intelektuálové emigranti to měli vůbec těžší. Mnozí se nadšeně nabídli vrátit do služeb Vlasti. Znalí angličtiny a „světa“. Ale ukázalo se, že na ně nikdo moc nečeká. A na jejich častou kritiku „hlubokých problémů kapitalismu“ a na hlásání potřeby uskromnit se, aby bylo „lidstvo zachráněno“, našinci kašlou. Chtějí k teplému moři, koupit si pořádné auto a televizi. Výkřiky nejznámějšího hlasatele nové západní levicové pravdy, profesora Bělohradského, byly lidem většinou směšné a později protivné. Hlásat doma za „západní peníze“ z italské university, že kapitalističtí Američané si vlastně mohou i za 11. září sami, na to nebyl nikdo, až na pár mladých intošů a nosičů tašek Václava Havla, moc zvědav.

Určitá část emigrantů, stále více a více se naklánějících doleva, se cítila být předurčena k tomu, aby „zachránila a poučila“ zaostalý český národ. Jako třeba můj kamarád z Anglie. Který tam utekl před normalizačními bolševiky. Dnes si (oprávněně) stěžuje na antisemitu Adama B. Bartoše u nás, ale zároveň obdivuje levicového Jeremy Corbina, super-antisemitu a kovaného stalinistu. A nezdá se mu to divné.

Pomatenost a neschopnost pochopit, co se zde děje, ukazuje také pan Šuchma, žijící dlouhá léta v Kanadě. Ve svém článku na NP píše: „Situaci v České republice i Slovenské republice sledujeme nejen návštěvami, ale čtením hlavně přes internet, kde média jsou volně přístupná, a poslední rok a letošní rok jsme dost znepokojeni s politickou orientací.“

Načež pléduje za „záchranu“ České televize. Netuše, že ČT je dnes většinou obyvatel považována nikoli za veřejnoprávní medium, ale za ideologickou hlásnou troubu českého podrobení Bruselu. A za hlasatele všech těch neomarxistických ideologií, které jsou vydávány za jedině správné názory.

Ta směšná estráda, co předvedli v ČT při předávání divadelních cen Český lev stále ti samí „uvědomělí“ petičníci, promenující se v mediích už třicet let, lidi spíš namíchla. Už jich má obyvatelstvo plné zuby. Byli poraženi ve všech demokratických volbách od roku 1990. Ovšem dodnes okupují tisk a následně obsadili ČT díky tzv. televizní revoluci. Což bylo praktickou ukázkou použití marxistického učení tzv. frankfurtské školy v politickém sytému ČR.

Sledují-li přátelé pana Šuchmy dění v ČR a čtou li internet, je otázka, jaký. A jak chápou, co se za těmi slovy skrývá. Asi nechápou nic. Už jeho výzva na pomoc moravským zemědělcům ukazuje, že je totálně mimo realitu. Moravští zemědělci mají díky KDU-ČSL a ČSSD vše tak ošéfované, že by je finančně neporazil ani náraz meteoritu. Však jsou také nejbohatší částí státu. Kam se na ně hrabou Pražáci anebo Brňáci.

Také obyvatelstvo České republiky, nejen „emigranti“ z Kanady, je obecně nespokojeno s politickou orientací. Ovšem trochu jinak. Většina má doposud zdravý rozum. A dali to najevo ve volbách jak presidenta, tak při volbách do Poslanecké sněmovny. A proto propadla ČSSD , vedená českými „obamisty“ (Dientsbier, Marksová ad.), TOP 09 měla víc štěstí než rozumu, KDU-ČSL nemít věrnou jižní Moravu (kterou od revoluce krmí dotacemi a výhodami) by byla také mimo, STAN je další subjekt v politickém bezvědomí. A to vše jako důsledek jejich žvanění a neschopnosti. ODS - nemít mladého Klause - by byla také někde kolem 5 %.

Měli byste, přátelé v Kanadě, číst také něco jiného, než čtete, a neměli byste se nechat zblbnout oslavnými tirádami ve Zprávách ČT, jak se máme úúúúžasně.

Lidé si to spočítali: Dohánění životní úrovně „Západu“, slibované už třicet let, se jaksi nekoná. Máme se lépe, ale oni ještě líp. I když dřeme jako koně. Všichni ti slibovači zářných zítřků za peníze a z dotací „Západu“ nic nepřinesli. Všechno jsme si museli odpracovat sami.

Jak se konečně přiznává, evropské dotace jsou jej zlomkem toho, co z nás Západ předtím finančně stáhne. Vyrábíme nejlepší a ekonomicky nejziskovější auta ze skupiny Volkswagen, ale naši dělníci berou těsně nad 40 000 Kč. Zatímco němečtí dělníci ve Volkswagenu, s nižší ekonomickou výkonností, mají průměrný plat 136 000 Kč. Tedy bereme 1/3 jejich mzdy (Echo 13/18 , článek L. Zlámalové „Z Česka se stal krmelec Evropy“).

Něco z reality: Známý český ekonom Karel Kříž v Salonu týdeníku Echo naši situaci popsal slovy: „Jsme největším krmelcem Evropy. Západní investoři se zde chovají jako novodobí kolonialisté. Vytěží levnou pracovní sílu (a já bych dodal: mimořádně kvalitní pracovní sílu - pozn.aut.) a zisky odvezou domů. Podle statistik Eurostatu za posledních sedm let je rozdíl mezi penězi přišlými a odvedenými do EU neuvěřitelných 1689 miliard v náš neprospěch. Peníze, o které nás Evropa „stáhla“. Vinou politiky a příkazů z Bruselu a německých bank, které to vše řídí.

To, že ta část intelektuálů a umělců u nás, která se stala doslova kolaboranty „Nové bruselské Evropy“ a žije z dotací, grantů, místeček placených státem za nicnedělání a propagandistické kecy, se má dobře, o tom nepochybujte. Co však ostatní? Ti, co nejezdí a nelétají na různé „konference“ a musí se uživit sami?

Navíc je obrovský problém, že se systém, který měl podle Havla (a já mu z počátku věřil) vytvořit „občanskou společnost“, se mění na bezohledný totalitní systém. V němž jsou gayové a lesby obdivovanými nadlidmi. Takzvaní „ekologové“ prakticky ovládají celý stát, protože bez jejich podpisu se nepostaví ani kozí chlívek.

Marxističtí fanatici zde z podnětu a za pomoci ambasády USA vedené obamovci vytvořili hnutí ironicky zvané „Velká protikorupční revoluce“. Stěžujete-li si, vážení, že lidé volí Babiše, tak asi netušíte, že Babišovo ANO stojí na základech totalitních praktik neomarxistů, zvaných levicoví liberálové. Kteří ve spolupráci se Západem, s jeho „levicovými liberály“ a neomarxistickými médii pomohli neustálou negativní propagandou mediálně zničit demokratické strany a politiky u nás.

Nevím, kolik lidí v zahraničí – emigrantů - a jak volilo v presidentských volbách. Tady mnozí se stisknutými zuby volili dvakrát Zemana. A volili, jak se ukazuje, dobře. Nejprve se odkopal „kníže“ Schwarzenberg, rakousko-německý aktivista. Když se prokecl, že by měl jít Beneš (a celý náš národ samozřejmě s ním) před mezinárodní soud za „válečné zločiny na Němcích“!

Teď se ukázalo, jak by to dopadlo, kdyby lidi zvolili Drahoše. Politickou loutku, stejnou jako slovenský Kiska, který se aktivně zúčastnil na Slovensku pokusu o státní převrat. Jednající přesně v duchu ideologického vyjádření pana Šuchmy o tom, jací jsou ti Maďaři a Poláci zločinci a že Berlín a Brusel jsou naše spása.

To, že si někdo čte výběrové informace na internetu, ještě naznamená, že něco ví o skutečnosti a realitě. Tak jen pár faktů: Asi jste nějak nezjistili, že u nás zavedlo ministerstvo školství placené funkce politických agitátorek, které chodí po středních a vysokých školách a „učí“ mládež, jak se správně genderově chovat. Například že je nevhodné, aby se studenti a studentky přátelili jinak, než genderově neutrálně. Na základních školách pak pořádají přednášky o tom, že se mohou děti cítit již od první třídy genderově odlišně a požadovat již od dětství „změnu pohlaví“. Prý již tyto aktivistky nalezly více než deset dětí, ve věku od 7 do 9 let, které požádaly o změnu pohlaví. A bude jim prý vyhověno. Račte si přečíst článek Rostoucí trend v Česku. Stovky dětí zvažují změnu pohlaví, nejmladším je šest let

Asi jste nějak přehlédli, že v Praze, ale nejen tam, padají mosty, domy měst už zase mají mnohde opadanou omítku a nikdo to neopravuje. Ani nemůže. Za to mohou předpisy, které dostaly do zákonů a vyhlášek z řetězu utržení Zelení a takzvaní „ochránci památek“. Na schválení jakékoli stavby či opravy se čeká desetiletí. Někdy prostě navždy. Aktivisté z nátlakových organizací, jako je sdružení „Rekonstrukce státu“ složené z organizací jako Frank Bold (dříve Ekologický právní servis), dále Transparency International, Oživení, Otevřená společnost a Naši politici spolu s Dětmi Země a Auto*mat, ve spolupráci se státními zástupci a s ekonomicky pomatenoupolicií zastavili jakoukoli výstavbu a rozvoj infrastruktury.

Stovky městských rad a volených zástupců v obcích byly obviněny a jsou trestně stíhány za tzv. korupční jednání. Schválíte-li cokoli, třeba stavbu lávky přes místní potok, vždy se najde nějaký šmejd, který to označí za rozkrádání a korupci, a policie „začne konat“. To, že je pak skoro 90 % obžalovaných u soudu osvobozeno, často po mnoha letech dehonestace a psychického a finančního týrání nic neřeší.

Importovaná ideologie se stává obludně nebezpečnou. Jednou z nejotřesnějších skutečností je to, že za peníze velvyslanectví USA mělo být zavedeno v českých školách ideologicky Kuvajtem řízené školení mládeže o přínosnosti islámu! Organizovala to tzv. Islámská nadace, jejímž členem byl i Sámer Shehadeh, obviněný následně Policií ČR společně se svým bratrem a švagrovou z terorismu.

Čeští aktivisté propagující islám do našich škol byli dientsbierovci z ČSSD, Zelení, část TOP 09 a další. Jenže to byl od rodičů takový řev, že ministerstvo školství těmto sunnitským fanatikům ( na které se nakonec naštvaly i další muslimské státy) nakonec zrušilo grant a akci „islám do českých škol“ odtroubilo.

Vy o tom nic nevíte? Co tedy čtete na internetu? A koukáte jen na Zprávy ČT? Kdybyste žili zde, věděli byste, že jedna věc je jasná: Česká televize lže jako kdysi Rudé právo. S kým se stýkáte, když přijedete do Česka?

Aktivní petičníci, které propagujete, jako je Mikuláš Minář a celá ta parta „umělců“ blbnoucích s peticí na záchranu ČT, jsou prostě vyčůraní, prodejní a duševně tupí intelektuálové. Nechápající přes své vzdělání základní skutečnosti světa.

Hezky to o nich napsal Nassim Nicholas Taleb v eseji, která má příznačný název Intelektuál a přece idiot (The Intelectual Yet Idiot).

Zde jen malá citace:

Intelektuál a přece idiot (zkratka „IYI“). Ten často pokládá za úchylné lidi, kteří dělají věci, jímž on sám nerozumí. Je přesvědčen, že každý by měl jednat ve svém nejvlastnějším zájmu, kterému ovšem nejlépe rozumí právě on. Zvlášť to platí pro rednecky v Americe a britské vidláky, kteří hlasovali pro brexit. Když plebejci dělají něco, co dává smysl jim, ale jemu ne, používá pro ně označení „nevzdělanci“. To, co my obecně pokládáme za politický proces, IYI dělí na dvě odrůdy: co se mu hodí, je demokratické, co se mu do krámu nehodí, je populistické…

Naši čeští IYI jsou přesvědčeni, že jedině oni mají pravdu a ostatní - voliči Zemana a jiných politických stran, než milují oni - jsou burani a plebs. A jen oni, údajní vzdělanci, nás musí zachránit. A vychovat k správnému postoji. Třeba tím, že politickým a finančním tlakem donutí ředitele škol, aby tam děti pod dozorem aktivistů demonstrovaly „za lepší svět“. Jako kdysi pionýři na 1. máje a v listopadu v lampionovém průvodu. Tím se podle nich vytvoří nový pokrokový člověk…

Dále cituji Taleba: „Jednoduchý znak, podle něhož spolehlivě poznáte tento typ intelektuála-idiota: nikdy a nic nepochází z jeho vlastní hlavy. …. Historicky vzato IYI se mýlil vždycky: ohledně stalinismu, maoismu, geneticky modifikovaných organismů, Iráku, Libye, Sýrie, lobotomie, územního plánování, uhlovodíků, lineární regrese, salafismu atd. Ale vždy je přesvědčen, že jeho momentální postoj je jediný správný.“

No a v Kanadě, přesvědčen o své nadřazenosti a o tom, že zachraňuje starou vlast, ze sebe někdo dělá šaška. Staré zásluhy, na které pak autor poukazuje, jsou dnes na nic.

Mnoho bývalých hrdinů skončilo v dějinách jako pomatení blouznivci žijící mimo realitu.



Diskuse


V. Kun
23:58
4.4.2018

V. Kun
23:46
4.4.2018

B. Hynek
0:53
4.4.2018

O. Zeman
21:45
3.4.2018

J. Kanioková
17:22
3.4.2018

K. Janyška
19:19
3.4.2018

V. Kun
23:49
4.4.2018

R. Chodovsky
7:48
5.4.2018

T. Kohout
17:13
3.4.2018

J. Ticháček
20:00
3.4.2018

J. Kovaříček
5:47
4.4.2018

J. Farda
13:19
3.4.2018

O. Dvořák
13:55
3.4.2018

J. Farda
14:10
3.4.2018

O. Dvořák
15:00
3.4.2018

J. Farda
15:58
3.4.2018

M. Moravcová
15:12
3.4.2018

J. Kanioková
17:29
3.4.2018

M. Prokop
17:32
3.4.2018

M. Moravcová
19:43
3.4.2018

Z. Lapil
13:36
5.4.2018

V. Vlk
22:15
3.4.2018

J. Farda
11:15
4.4.2018

D. Stirský
13:12
3.4.2018

R. Chodovsky
13:41
3.4.2018

R. Chodovsky
14:28
3.4.2018

R. Chodovsky
14:58
3.4.2018

D. Stirský
15:09
3.4.2018

R. Chodovsky
15:28
3.4.2018

D. Stirský
15:35
3.4.2018

R. Chodovsky
15:45
3.4.2018

R. Chodovsky
15:56
3.4.2018

P. Vaňura
12:38
3.4.2018

J. Matuška
13:07
3.4.2018

J. Václavíková
12:37
3.4.2018

J. Kanioková
17:34
3.4.2018

P. Vaňura
12:46
3.4.2018

S. Netzer
12:50
3.4.2018

M. Prokop
12:54
3.4.2018

S. Netzer
12:59
3.4.2018

J. Pospíšil 402
17:57
3.4.2018

M. Varadinková
12:31
3.4.2018

J. Holíček
12:33
3.4.2018

M. Prokop
12:42
3.4.2018

M. Varadinková
13:12
3.4.2018

S. Netzer
12:45
3.4.2018

J. Kanioková
17:39
3.4.2018

J. Kanioková
17:41
3.4.2018

M. Varadinková
13:08
3.4.2018

S. Netzer
13:12
3.4.2018

M. Varadinková
13:15
3.4.2018

P. Vaňura
12:48
3.4.2018

J. Kanioková
17:37
3.4.2018

S. Ševeček
20:01
3.4.2018

M. Moravcová
12:19
3.4.2018

J. Urban 043
13:17
3.4.2018

J. Kanioková
17:44
3.4.2018

D. Stirský
12:04
3.4.2018

S. Netzer
12:08
3.4.2018

J. Václavíková
12:11
3.4.2018

R. Chodovsky
12:19
3.4.2018

S. Netzer
12:19
3.4.2018

R. Chodovsky
12:28
3.4.2018

J. Václavíková
12:34
3.4.2018

R. Chodovsky
12:40
3.4.2018

M. Prokop
12:44
3.4.2018

počet příspěvků: 171, poslední 5.4.2018 01:36









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.