Program na úterý 30. srpna mají minimálně dvě skupiny občanů Česka jasný. Školáci si připraví batohy do školy, zatímco poslanci budou řešit na schůzi sněmovny vydání Víta Bárty trestnímu stíhání. Důvodem je údajné uplácení bývalých členů Věcí veřejných (VV) Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí. Škárka, kterého chce policie rovněž stíhat, vydán být chce, Bárta stále mlčí. Mezi politiky dvou nejsilnějších stran ve sněmovně, ODS a ČSSD, se však rozehrála prapodivná hra, která by véčkařského supergurua mohla před policejním vyšetřováním zachránit. V obou stranách přitom může Bártovo nevydání způsobit další prohloubení vnitrostranických bitev, které ve finále mohou smést oba předsedy: Petra Nečase i Bohuslava Sobotku.

Nečas bojuje za Bártu

Občanští demokraté v čele se svým šéfem a premiérem Petrem Nečasem před časem vytáhli do boje za „deABLizaci“ politiky. Kvůli praktikám Víta Bárty, k nimž řadili i jeho údajný pokus o uplácení Jaroslava Škárky a bývalé šéfky poslanců Kristýny Kočí statisíci korun výměnou za loajalitu, hrozili koncem koalice. Když později policie případ vyhodnotila jako Bártův pokus o uplácení a požádala sněmovnu o jeho vydání, zdálo se, že ODS tomu nebude bránit. Je to ale několik dní, co Hospodářské noviny napsaly, že Nečas před svými kolegy ze stranického grémia bojoval proti Bártově vydání. Byť dnes premiér tuto informaci označuje za „nepravdivou“, několik členů užšího vedení ODS ji týdeníku Euro potvrdilo.

Sám Nečas nyní jasně naznačuje, že proti vydání šéfa poslanců Věcí veřejných být může. „Bude záviset na stanovisku mandátového a imunitního výboru i na vyjádření samotného Víta Bárty,“ řekl týdeníku Euro opatrně Petr Nečas, který konflikt mezi Bártou, Škárkou a Kočí označuje za vnitrostranický spor. „Nemluvím jen o vydání pana Bárty, to se týká i pana Škárky a teoreticky by se to týkalo i slečny Kočí, pokud by žádost přišla. Mám názor, že to je projev ostrého a brutálně vedeného vnitrostranického střetu, kde stojí slovo proti slovu. Jeden říká půjčka, druhý úplatek. Záleží na tom, kam se, možná i pod tlakem veřejného mínění, přiklání policie,“ míní premiér. „Jsem přesvědčen, že by se ostré vnitrostranické rozepře neměly řešit cestou kriminalizace,“ dodal.

Tento názor s premiérem sdílejí někteří poslanci ODS, například Marek Benda či šéf pražské ODS Boris Šťastný. „Postoj Petra Nečase je mi blízký. Můj postoj je v tomto směru možná ještě výraznější,“ tvrdí Šťastný. „Oproti veřejným zakázkám je tu rozdíl. Ti lidé spolu ve straně byli, fungovali a já nechci soudit, zda si půjčovali, či jak to bylo. Příčí se mi používání operativních metod mezi poslanci a chci, aby každý věděl, že mu to bude k ničemu, když někdy v budoucnu udělá něco podobného,“ vysvětluje. Poslanců, kteří takto veřejně naznačují, že budou hlasovat proti Bártově vydání, je ale zatím v ODS menšina.

Pět možných motivů

Jen málo lidí v ODS chápe, proč chce premiér najednou Víta Bártu před policií bránit. Pokud by se totiž superguruovi podařilo policejnímu vyšetřování díky postoji Petra Nečase uniknout, měl by šéf ODS prakticky jistý konec v čele partaje. Podzimní kongres strany by se nejspíš změnil na volební.

Prozatím ve straně vzrůstá nad rozpačitými kroky předsedy vlády nespokojenost. K otevřenému střetu a přeměně kongresu na volební lídr opoziční frakce v ODS Petr Tluchoř hlasy nemá. I proto, že na obzoru není žádný možný Nečasův nástupce v čele strany. To by ale předseda občanských demokratů svým vystupováním mohl snadno změnit. „Pak už by Nečas nemusel na kongres ani jezdit. To už by se zřejmě nikdo nezabýval ani hledáním a přípravou nějakého nástupce a vsadilo by se, že se zkrátka nakonec někdo objeví a zvedne to,“ řeklo týdeníku Euro podobnými větami několik vlivných členů ODS z regionů. Zvlášť když podle interního průzkumu, který minulý týden „utekl“ do Hospodářských novin a jehož autentičnost Nečas popírá, by ODS drtivě prohrála volby ve všech krajích s výjimkou středočeského. Situaci na kongresu ovšem může ještě ovlivnit případná rezignace Pavla Drobila na poslanecký mandát a post místopředsedy strany, což by znamenalo minimálně novou volbu místopředsedů.

Za této situace se mezi občanskými demokraty spekuluje o možných motivech Nečasova ochranitelského postoje vůči Vítu Bártovi. Prvním důvodem může být premiérova urputná snaha zabránit rozpadu vlády, z níž by véčkaři mohli po Bártově vydání odejít. Mluví se i o tom, že Nečas dal superguruovi při dohadování dodatku koaliční smlouvy slovo, že ho nevydá. „To jsou takové nesmysly, to už je paranoidní psychóza, jestli to někdo chce tvrdit,“ komentoval to Nečas. Dalším motivem mohou být spekulace o tom, že po prověrce Nejvyššího státního zastupitelství přijde do sněmovny žádost na vydání Pavla Drobila kvůli jeho údajné korupční kauze na ministerstvu životního prostředí. A Věci veřejné mohou říct: „Když jste vydali Bártu, my vydáme Drobila.“ Premiér podle této varianty tedy brání vlastního člověka a stranu. Čtvrtou možností, o níž se v politických kuloárech hovoří, je, že Bárta „na Nečase něco má, například o jeho vztahu se šéfkou kabinetu Janou Nagyovou“. Jako poslední přichází v úvahu, že dnes Nečase v rámci ODS de facto drží část vlivných regionálních bossů, proti jejichž praktikám chtěl dříve bojovat. Třeba pražský Tomáš Hrdlička, který bývá pokládán za jednoho ze spoluarchitektů VV, má dostatek důvodů bojovat proti Bártově vydání a umí ovlivnit i některé poslance, především ty pražské.

„Anebo může jít o kombinaci všech těchto možností, navíc je tu ještě Václav Klaus, který má k Bártovi blízko,“ komentuje jeden z vlivných regionálních politiků. Petr Nečas spojitost mezi rozhodováním o vydání Bárty a situací na kongresu ODS označuje za „takové plky“ s tím, že „všechno lze vždy využít“, ale on se prý rozhoduje „podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“.

Otazníky u socialistů

I kdyby Nečas nakonec setrval na svém a přesvědčil část poslanců ODS, na záchranu Víta Bárty před policií by to nemuselo stačit. Pro vydání by totiž podle Miroslava Kalouska měla jednotně hlasovat TOP 09, podle slov šéfa poslanců Pavla Kováčika i KSČM a tři nezařazení poslanci. To už je dohromady 70 hlasů. Pro vydání přitom musí být nadpoloviční většina poslanců přítomných hlasování. Pokud budou véčkaři jednotně proti vydání Bárty (21 hlasů), bude záležet na tom, jaký bude poměr hlasů v ODS (53 hlasů) a také v ČSSD (56 hlasů). Socialisté sice tvrdí, že budou jednotně pro vydání, tak jisté to ale být nemusí.

Nejprve se objevily spekulace, že by svému někdejšímu spojenci mohl pomoci první místopředseda Michal Hašek. Nyní se i v ČSSD mluví o tom, že potenciálním pomocníkem může být naopak předseda Bohuslav Sobotka. Podle těchto spekulací kvůli tomu, že by na podzim mohla být uzavřena kauza OKD a do sněmovny by mohla doputovat žádost o vydání Sobotky, který byl v té době ministrem financí. Sobotka by tak podle některých zdrojů z ČSSD záchranou Bárty mohl do budoucna chránit i sám sebe. Stoupenci této teorie z řad socialistů tvrdí, že na rozdíl od Haška proto Sobotka nebude prosazovat závazné hlasování svého klubu pro Bártovo vydání. Kdyby část stoupenců jednoho z rivalů v ČSSD k záchraně Bárty přispěla, dala by druhému táboru jasnou záminku pro otevřený útok.

Co na závaznost hlasování říkají oba aktéři? „Budu hlasovat pro vydání Víta Bárty, ať rozhodne nezávislý soud. Pokud bych dnes byl šéfem poslaneckého klubu, určitě bych usiloval o jednotný postup našich poslankyň a poslanců. Zvlášť v době hledání jakýchkoli záminek pro avizovaný odchod některých zákonodárců ČSSD a jejich okopávání kotníků vedení strany,“ napsal Hašek. „Navrhnu klubu hlasovat pro vydání poslance Bárty. Sněmovna tu není od toho, aby nahrazovala policii a soudy. Jak znám názory našich poslanců, nebude závazné hlasování potřeba. Nikdo z našich poslanců nebude ulehčovat ODS její morální dilema,“ reagoval Sobotka.

Týdeník EURO 34/2011, 22.8.2011