16.5.2024 | Svátek má Přemysl


POLITIKA: Vánoce ve znamení úspor

21.12.2009

Protideficitní opatření jsou posledním politickým hitem

Propady a pády mohou mít v ideálním případě jeden pozitivní efekt - vyvolávají zděšení a z něho odvozenou opatrnost, která, opět v ideální případě, může vést k rozumnému počínání, jež umožní se dalším propadům a pádům vyhnout. Takový propad ekonomiky právě prožíváme. Vánoce většiny z nás budou chudší, než byly ty minulé, a není jisté, zdali ty příští nebudou ještě chudší. Toto neblahé zjištění se nutně musí promítnout i do politického života a vzhledem k blížícím se volbám i do příprav na předvolební boj.

Přirozeně že maximum kapitálu zatím z tématu „úspory“ vydobyla TOP 09, která převzala roli zelených z éry před volbami v roce 2006 jako nositelka naděje, že se něco změní. V prostředí, kdy takzvaní vrcholní politici se chovají jako slon v porcelánu, je třeba obdivovat obratnost, s jakou se jí daří vytvářet image strany „nových lidí“, jakýchsi rytířů v bílé zbroji, kteří se vyhrnuli z nitra Blaníku. Miroslav Kalousek ustoupil formálně do pozadí, aby udělal místo Karlovi Schwarzenbergovi, a po Topolánkově nesmyslném odchodu ze sněmovny zde zůstal jediným charismatickým mluvčím liberálního proudu.

Na tématu úspor a snížení rozpočtového schodku, potažmo státního dluhu hraje samozřejmě i ODS a jako spolehlivá korouhvička ohlašující změnu větru se k programu úspor přiklonili i lidovci, kteří se rozhodli podporovat Fischerovu vládu v úsporných programech a hodlají nepodpořit třinácté důchody (což je ostatně podvod, nejde o třináctý důchod, je to klamavá reklama, jako by vám nabízeli vodu v prášku), rušení poplatků u lékaře či vyplácení nemocenské v prvních třech dnech.

Tah a protitah Miroslav Kalousek má jistě pravdu v tom, že pokud by to naše politická reprezentace myslela s ozdravením hospodářství vážně, měla by dohodnout zásadní hned v počátku roku 2010. Ovšem i toto, vzhledem k naší politické realitě, je planá rétorika. Mohlo by to fungovat za předpokladu, že reprezentaci jde o dobro státu, jenže jí jde výhradně o vlastní politické zájmy. Navíc i poslední ze série veletočů Jiřího Paroubka prokázal, že nějakou dohodu se současným vedením sociální demokracie nelze uzavřít, protože jeho schopnost porušovat dohody je bezbřehá. Nejde o vážně míněný politický ekonomický projekt, nýbrž toliko o politický a hlavně propagandistický tah. Protitah na sebe nedal dlouho čekat. Jiří Paroubek oznámil, že jeho strana navrhne už v lednu návrhy na řešení ekonomické krize a k nastartování hospodářského růstu. Jakým směrem se to bude ubírat, naznačilo Paroubkovo sdělení tisku ze začátku tohoto týdne. Především svaluje politickou zodpovědnost za současný deficit na Topolánkovu vládu, která sestavovala rozpočty na roky 2008 a 2009. To je samozřejmě argument, se kterým se těžko polemizuje, jelikož je to pravda. V demokratickém systému, ve kterém se strany střídají ve výkonu moci, je svalování viny na tu předešlou běžný jev. Nicméně za pozornost stojí náznak chystaných protideficitních opatření. Mottem je „šetřeme, ale nikoliv na lidech“ a následují konkrétní návrhy.

Na prvním místě stojí problém kartelu při zakázkách na dopravní stavby. Tento bod je velmi důležitý, a pokud bude náležitě prezentován, bude mít ve veřejnosti velký ohlas. Nestoudné drancování veřejných peněz v důsledku kartelových dohod (neprokazatelných) a korupce (neprokázané) vede k obrovským ztrátám, a kdyby se mu zamezilo a výdaje se stáhly na obvyklou evropskou úroveň, národní hospodářství by to bezesporu pozitivně ucítilo. Bude dobře, když problém nastolí v současnosti druhá nejsilnější, ve skutečnosti nejaktivnější síla naší politické scény. Je tu ovšem čertovo kopýtko, o vznik kartelu se ČSSD zasloužila stejnou měrou jako ODS. Na ministerstvu dopravy se za těchto zlatokopeckých dob vystřídali ministři obou táborů. Alarmující zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu hodila pod stůl před pěti lety právě sociální demokracie.

Jenže pro zdar věci je poukazování na tyto smutné skutečnosti stejně málo platné jako poukazování na Topolánkův a Kalouskův podíl při vzniku aktuálních dluhů. Pokud by tedy sociální demokraté mysleli projekt protideficitních opatření vážně, podpořili by obdobné projekty, které na nejbližší období chystá Fischerova vláda. I ta podle všeho chce kartely rozbít a státní zakázky zprůhlednit. Bude mít ovšem snazší pozici než sociální demokraté - nebudou řezat do vlastního masa. Vždyť kdo jiný funguje v těch politicko-ekonomických propletencích než exponenti politických stran? Pro Paroubka by to znamenalo stranickou autoamputaci. Uvidíme, zda přejde od silných slov k silným činům.

LN, 18.12.2009