V Čechách může být i smutno, hlavně když je alespoň trochu veselo. Už už to vypadalo, že žádná sranda nebude, ale bude. Do boje o křeslo prezidenta se vložil Mirek Topolánek, druhdy premiér a také šéf ODS. Všichni si ještě vzpomínáme za všelobbisticko-politický slet v toskánském Argentariu. Tam byl výkvět elit v radostném souručenství partaj nepartaj, hlavně když to sype a funguje. Jeden účastník sletu, co tam předcvičoval, se teď pár roků nevykoupe ve Středozemním, ale to už je minulost. Člověk by řekl, že už by toho bývalý předseda vlády měl mít dost, ale to on ne.

Takže máme náhle a překvapivě nového kandidáta a co si budeme nalhávat, není bez šancí. Zvlášť když má proti sobě takové „těžké váhy“, jako je textař a sázkař na straně jedné, anebo vědec, co podle něho všichni, kdo mají výhrady proti nelegální imigraci, jsou hňupi a xenofobové. Takže Miloš Zeman má proti sobě nového kandidáta, který těžká váha je, ať se to komu líbí či ne. Prezident, starý borec s krátkým dechem, těžkýma nohama, ale obrovskou zkušeností z exekutivní politiky, je v české politice supertěžkou vahou. Mirek Topolánek je na tom s dechem na hony lépe, i nohy mu lépe slouží a v exekutivní politice má rovněž velké zkušenosti. Takže tu máme rázem dva zásadní borce.

Mám osobně mnohé výhrady jak proti prezidentu republiky, tak i mnohé vůči jeho vyzyvateli Mirku Topolánkovi, ale konečně je v pelotonu uchazečů vedle Miloše Zemana někdo, kdo je politik. To je jedině dobře, i když bych si raději představoval leckoho jiného, kdo by tu povalující se rukavici zvedl. Třeba... Kubera by mně byl milejší. Mirek Topolánek je však nekonečně známější. Jenže dosud se to s kandidáty mělo tak, že proti Miloši Zemanovi se rojili takoví, kteří se vyznačují především tím, že

a) budou rozhodně jiní než Miloš Zeman,

b) v politice si neodpracovali ani minutu,

c) budou spojovat a ne rozdělovat.

Ad a) pak si kladu otázku, kolik že voličů chce osobu, která je „rozhodně jiná“ anebo „jiná“ než současný prezident, který má prostě hodně příznivců mezi voliči, kteří k volbám jednoduše přijdou. Ad b) pak platí, že prezident má vyjít z řad politiků a ne že ne, ať už nám politici lezou na nervy nebo ne. Je to práce jako každá jiná a když do funkce projde někdo, jako je slovenský prezident, který je rovněž politikou nepolíben, vypadá to podle toho. Hotová holubice míru a jedno velké láskyplné objetí člověka, který přišel z tvrdého byznysu a rozhodl se polepšit politickým působením. A v EU schrupne všechno, co tam navaří. A když už jsem konečně ad c), pak si kladu legitimní otázku: proč by prezident měl lidi u všech všudy spojovat? Copak lze spojit dohromady vyznavače z okruhu „pravdy a lásky“ v jednom švarmu s pražskou kavárnou a zpovykanými uměleckými kruhy - a to ještě v jednom houfu se sluníčkáři - s těmi, kteří vyznávají pravý opak toho amalgámu nesmyslného prosazování lidských práv na všechno včetně bezpohlavnosti? Ani Všemohoucí by to nesvedl, a proto se do toho také moudře nepouští. 

Takže prezident by nejspíš měl být plastická figura, která neřekne ani tak, ani tak, ale na její slova dojde. Hlavně aby spojoval. Prostě taková řídká malta. Je to kritérium nesplnitelné. Však já rozumím dobře těmto mudrcům: chtěli by prostě prezidenta, který by kladl věnce, hladil dětské hlavičky a kýval v Bruselu jako ti psi, co na začátku osmdesátek zdobili prostor před zadním sklem každého druhého auta. A do politiky aby nekecal. Takový Joachim Gauck. Však také odešel raději bez poct a slávy a nikdo si na něho v Německu ani nevzpomene.

Je dobře, že klání se účastní alespoň dva politici, kteří vědí, která bije, a jsou si dobře vědomi toho, že prezident není žádný ústavou trpěný pumperlík. Politika není aréna pro hodné hochy a holky. Nikde na světě a u nás tomu není jinak. Zásadní je, že oba dva jmenovaní kandidáti mají ze svého letitého působení zkušenosti z mezinárodní politiky, což je to nejdůležitější. A známe také jejich názory na hlavní mezinárodní témata včetně imigrace a vývoje fatálně úchylně vedeného integračního procesu EU. Takže sláva nazdar výletu, zlobili jsme a jsme tu. Jinak by ta naše přímá volba č. 2 byla o ničem. Prostě dobrá zpráva podle mého názoru.