Český prezident Miloš Zeman se během roku dopracoval mlčením k docela slušné popularitě. Pak začal mluvit, překládal z angličtiny, učil se a dotáhl to na nejhorší výsledek své popularity od nástupu do úřadu.

Pokud se podíváme na uplynulý rok českého prezidenta Zemana skrze jeho výroky a projevy, nemůžeme si nepovšimnout zajímavého jevu. Prezident se nejprve vyjádřil k ruské anexi Krymu naprosto odmítavě, byl jedním, ne-li jediným, který vyzýval k „zastrašení Ruska“ vojenskou silou. Jeho výroky příliš emocí nevyvolaly, spíše své odpůrce překvapil, a tak většinou zůstaly jeho slova bez výrazných ohlasů. Zeman během první poloviny roku zdaleka neplnil hlavní stránky médii a vnímání jeho úřadu česká veřejnost postupně ohodnotila i příznivým výsledkem jeho popularity - bezmála šedesáti procenty kladných bodů.

Ještě po sestřelení malajsijského letadla Zeman vůbec nepochyboval (odvolával se na zpravodajské služby NATO) o tom, že letadlo sestřelili „vzbouřenci“ či separatisté. Ani v tomto případě se žádná mediální smršť zájmu o Zemana nekonala, byl jedním z řady evropských politiků, kteří ruskou politiku na Ukrajině kritizovali.

Pak však nastal obrat, který nelze vyhodnotit jinak než jako úplné popření toho, co Zeman do července 2014 hlásal. Navštívil, údajně jako soukromá osoba, řecký Rhodos, kde přednesl projev k ukrajinské válce a světové situaci obecně. Situaci na Ukrajině přirovnal k „chřipce“ a za největší nebezpečí označil Islámský stát, který nazval „rakovinou“. Pro ruskou politiku na Ukrajině měl najednou plno slov pochopení, popíral vojenskou angažovanost Ruska na Ukrajině. Tento jeho rhodoský projev znamenal zásadní zlom.

Média, nejen česká, si toho povšimla a začala Zemana líčit jako ruskou „pátou kolonu“ v EU. Na vrcholném setkání NATO ve Velké Británii pak už Zeman čelil jízlivým poznámkám evropských politiků, zda má Česko vůbec zpravodajskou službu, a ve svém vystoupení pak vysvětloval, jak že to na Rhodosu myslel.

S oslavami státního svátku 28. října pak ocenil vedle nezpochybnitelných osobností také slovenského premiéra Fica, což nelze vyložit jinak než jako krok vedle - motivovaný reminiscencí na bývalé Československo. Právě toto ocenění považuji za naprosto nezasloužené i neprozíravé, vzhledem ke stáří slovenského premiéra, který se ještě může ve své aktivní politické dráze dopustit nejednoho, eufemisticky řečeno, přešlapu.

Návštěva Číny se Zemanovi taky příliš nepovedla, když ve svém pochlebování čínským komunistům zašel tak daleko, že se přijel do Číny „učit jak stabilizovat společnost“. Což bylo mimochodem v době vrcholících nepokojů v Hongkongu, kdy čínská policie nasadila proti demonstrantům hrubou sílu a ti se proti zasahujícím policistům bránili a schovávali pod deštníky.

Poté se Zeman zapletl do „překladatelského skandálu“, kdy ve svých Hovorech z Lán použil několik sprostých slov včetně kritiky vládou prosazeného služebního zákona, který nazval „zkurveným“. Tato anabáze skončila tím, že Zeman odmítl předtočit Hovory z Lán pro ČR a dohodl se na čtvrtletním pořadu na rádiu Frekvence 1.

A konečně nadešel den 25. výročí listopadové „sametové revoluce“. Těsně před 17. listopadem označil zásah SNB na Národní třídě v roce 1989 za „běžný způsob“ a odmítl použít pro tento zásah slovo „masakr“, ačkoliv o zásahu Pohotovostního pluku VB hovořil podle doložených citátů z let 1989/1990 jako o „masakru“ on sám. Na Albertově pak byl Zeman vypískán a zasypán vajíčky. Zemanova popularita se prudce propadla. Ve vánočním projevu pak své kritiky a odpůrce označil za „neandrtálce“, alias primitivy.

Rok 2014 se Zemanovi nevydařil. Jeho lavírování kolem války na Ukrajině mu nakonec uškodilo i na mezinárodní scéně. Poslední Zemanovo vyjádření o tom, že „Rusko už na Ukrajině nezasahuje“ a že „ukrajinský prezident Porošenko si přeje mír, zatímco ukrajinský premiér Jaceňuk chce válku“, se opět nese v duchu lavírování mezi pozicí Ruska a EU. Pokud Zeman tvrdí, že Rusko už nezasahuje, znamená to, že dříve zasahovalo. Tím vlastně popírá své letní stanovisko, že Rusko není ve válce na Ukrajině nijak zapojeno. Zeman se tak zamotává do přediva svých protichůdných vyjádření.

Zanedlouho to budou dva roky, kdy byl Miloš Zeman do prezidentského úřadu zvolen. Svým vystupováním v uplynulém roce si to pokazil i u svých bývalých voličů, takže mu dnes zbývá jen tvrdé jádro jeho podporovatelů. Bude-li proto za tři roky opět usilovat o zvolení na další období, bude proti němu nejen jeho postupující věk, ale i zkušenosti voličů s jeho působením na Hradě.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz