Je jistě věcí lékařů, že jejich komora požaduje odvolání ministra Julínka a my pisálci jim do toho nemáme co mluvit. Skutečnost, že se za Julínka významně zvedly příjmy velké části lékařů a zlepšila se dostupnost té nejdražší a nejnáročnější zdravotní péče pro pacienty, pro ně není dost silným argumentem pro podporu reforem. Je rovněž jejich věcí, že přitom zároveň nepožadují odstoupení nově zvolených sociálnědemokratických hejtmanů, kteří chtějí za občany platit poplatky v krajských zdravotnických zařízeních, a tím těžce poškodí soukromé praxe tisícovek lékařů, kteří poplatky budou muset vybírat dál.

Dopady krajské zdravotnické politiky ČSSD však nemohou být takto lhostejné pacientům a daňovým poplatníkům, a tím ani nám pisálkům. My bychom se měli zamyslet, jaký je rozdíl mezi obyčejným populismem, kdy politici před volbami slibují kdeco kdekomu, pak i něco z toho splní a kvůli tomu naroste státní dluh, a mezi populismem nebezpečným.

Takovým obyčejným populistou byl třeba Vladimír Špidla. Ten se navíc svých slibů dětských přídavků všem a obdobných nesmyslů tváří v tvář realitě stamiliardových rozpočtových schodků dobrovolně vzdal a slíbil takzvanou reformu veřejných financí, kterou se však jeho strana v dalších letech nijak nevázala a na slíbené škrty výdajů se vykašlala.

Pak jsou tu populisté nebezpeční. Ti se spojí třeba s Marťany, aby mohli páchat své dobro, a platné zákony či Ústava České republiky jsou pro ně naprosto zbytečným a nezajímavým balastem zdržujícím je na cestě ke světlým zítřkům. Takto Jiří Paroubek a David Rath před třemi lety ve stejné koalici, v jaké dnes obsazují řadu krajských úřadů, prosadili přes odpor všech kvalifikovaných odborníků a přes nesouhlas své vlastní vládní legislativní rady zákon o neziskových nemocnicích a zákoník práce. Leč demokratické instituce zafungovaly a nejhorší pasáže, které v případě nemocničního zákona vyvlastňovaly soukromý majetek a v případě zákoníku práce diskriminovaly občany, zlikvidoval Ústavní soud.

Nyní už takové štěstí mnozí lékaři a naprostá většina daňových poplatníků nejspíše mít nebudou. David Rath a třináct dalších hejtmanů ČSSD hodlají své sliby splnit zákon nezákon, ústava neústava. Zvýhodnění krajských zdravotnických zařízení tím, že jim krajské úřady z veřejných prostředků poskytnou dotaci a ony budou schopny poskytovat levnější péči než „nekrajská“ zařízení, je jednoznačným porušením pravidel hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že jde přitom o zneužití veřejných prostředků k poškození konkurence, tedy privátních, městských a státních zdravotnických zařízení, bude to z pohledu evropského práva patrně posuzováno také jako akt vyvlastnění, protože za pomoci veřejných peněž je jinému zcizován zisk, kterého by jinak nepochybně dosáhl. Je vysoce pravděpodobné, že některá zařízení tuhle praxi nepřežijí.

Nezákonnou zvůlí postižení lékaři a lékárníci se budou nepochybně obracet na soudy, které budou rozhodovat pomalu, ale přece. Čím déle budou soudní spory trvat, tím větší budou vzniklé škody a vyšší náhrady těchto škod. A jestli se dnes funkcionáři ČSSD domnívají, že v jednotlivých krajích odpuštění poplatků přijde na pár desítek milionů, tak je velmi pravděpodobné, že budou překvapeni miliardovými účty, které jim přijdou v obálce s modrým pruhem. Jim to samozřejmě může být jedno, protože zastupitelé nejsou za svá kolektivní rozhodování hmotně odpovědní, tedy to z jejich kapsy nepůjde. Ostatní daňoví poplatníci se prostě musí smířit s tím, že ty silnice a školy se nebudou opravovat a oni budou dál platit daně jako mourovatí. Jedinou nadějí pro ně je, že se včas najde doktor či majitel soukromé nemocnice, který podá žalobu včetně požadavku na přijetí předběžného opatření, kterým by soud zakázal krajským úřadům používat Sbírku zákonů místo toaletního papíru.

MfD, 10.11.2008