Ministerstvo financí plánuje, že od roku 2013 budou výrazně posíleny sdílené rozpočty obcí – prý až o osm a půl miliardy. V návaznosti na to hodlá přijít poslanec za TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí Stanislav Polčák s legislativní předlohou, podle které by docházelo k odpovědnějšímu projednávání obecních rozpočtů a samosprávy by se musely veřejně zabývat podněty občanů, včetně důkladného vysvětlení, proč byl jejich návrh zamítnut.

Šlo by o krok správným směrem. Vždyť už dnes se setkáváme s tím, že leckde je účast občanů při jednání zastupitelstev chápána ryze formálně, veřejná rozprava je regulována a marginalizována a lidé se na radnicích obtížně dostávají k informacím, na které mají ze zákona právo. Nešvar opovrhování obyvatelstvem se přitom zdaleka netýká jenom velkoměst, ale i řady menších obcí. Když se vytvoří patřičné přítmí a třeba dojde i ke zkrocení lokálního tisku, spřádají se komunální klientelistické sítě jako po másle. Občané nadávají na poměry ve vládě či parlamentu a zapomínají, že největší tma bývá pod svícnem. Proto je každé opatření, které povede ke zprůhlednění práce správců obcí a k jejich vyšší finanční odpovědnosti vítáno. Možná pak též ubude vesnic a měst ošklivě zadlužených nebo se rovnou potácejících na hraně bankrotu. Paralelně notovaným evergreenem je záměr svěřit kontrolu hospodaření obcí Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Dodejme však, že pes je zakopán nejen v pravomocích NKÚ, nýbrž také v povinnosti řídit se jeho závěry. Dosud se mu často vysmívají i na ministerstvech.

A ještě jeden nápad na sblížení komunálních politiků s obyvatelstvem zmiňme. Je jím aplikování participativní demokracie. Lidé někdy získávají dojem, že starostové obětavěji slouží zákulisním hráčům a skupinám než svým voličům. Přímá volba by mohla být lékem, leč nikoli všelékem. Zaznívají totiž relevantní námitky, že přímo volený starosta by byl zhusta postaven proti poměrně navolenému zastupitelstvu, z nějž je vybírána obecní rada. Následovat by mohly nekončící debaty, ba války. Přesto i tento námět za diskusi stojí, stejně jako jeho různé modifikace - například ta, podle níž by se starostou stal člověk s nejvíce preferenčními hlasy na vítězné kandidátní listině.

Jak vidno, redukovat politiku pouze na dění v pražských institucích by bylo krátkozraké. Tak jako se dům buduje od základů, je nezbytné i politiku provětrávat od nejnižších pater. Potom se snad dočkáme i nějakého toho slibného vánku na samotném vrcholu.

Psáno pro ČRo1