Předseda ČSSD Jan Hamáček vyhrožuje premiérovi tím, že by případné hlasování o konci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana bylo „posledním hlasováním vlády“. Hamáček tak vzorně plní roli opozice.

Ministr vnitra, vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček odmítl návrh budoucí ministryně spravedlnosti Marie Benešové (nestr. za ANO) na změnu zákona o státním zastupitelství, který byl omezil funkční období nejvyššího žalobce. Zdůraznil zároveň, že pokud se bude ANO snažit odvolat toho stávajícího, Pavla Zemana, ČSSD z vlády odejde. „Pokud by se mělo hlasovat o odvolání nejvyššího státního zástupce, tak to bude poslední hlasování této vlády,“ zdůraznil Hamáček. „Byl by to pro nás důvod z vlády odejít,“ dodal. Babiš v rozhovoru pro Právo vyloučil, že by se chystalo Zemanovo odvolání.

Hamáčkova strana má řadu problémů počínaje nízkými volebními preferencemi, přes dluh vůči dědicům advokáta Zdeňka Altnera až po činnost svých velmi „aktivních“ ministrů. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová slibuje a slibuje a Andrej Babiš ji brzdí a brzdí. Ministr vnitra Antonín Staněk pak odvolal ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, kvůli čemuž dorazilo do Česka „zděšení“ reprezentantů významných světových galerií. Hamáček si uvědomuje, že je doba „zlá“ a nepřeje ČSSD, a proto nyní s radostí „naskočil“ do politiky opozičních stran v otázce možného konce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Po rezignaci stávajícího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka a ohlášeném jmenování nové ministryně Marie Benešové totiž opozice přišla s tím, že tak Babiš připravuje půdu pro pád Pavla Zemana. Důvodem by měla být co jiného než kauza Čapí hnízdo. Babiš to sice popírá, ale semínko bylo zaseto.

Silácké Hamáčkovy řeči proto mohou být odůvodněny snahou zamluvit odvolání ředitele Národní galerie poukazováním na možný problém odvolání Zemana. ČSSD tak používá osvědčenou taktiku pomocí neexistujícího odvolání zamlžit odvolání, které provedl ministr za ČSSD.

Rezignace Kněžínka má ale i jiné zajímavé souvislosti. Unie státních zástupců i předsedkyně Unie soudců totiž požadují, aby výměna ministra byla „lépe vysvětlena“. To je požadavek nadmíru komický, pokud by například jmenování jakéhokoliv ministra mělo být konzultováno či dokonce schvalováno profesními či odborovými organizacemi. K ničemu jinému totiž požadavek státních zástupců a soudců nesměřuje.

Silná slova ale Hamáčka stejně k ničemu nezavazují. I kdyby nakonec k odvolání Pavla Zemana došlo, pokud to bude podle not unie státních zástupců „dobře vysvětleno“, určitě Hamáček neodejde z vlády uprostřed „dobré práce pro lidi“.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz