Svého času jsem se zcela náhodou dostal do rozhovoru se známým jednoho mého přítele. Přisedl si k nám v jedné ostravské hospodě, a protože se zcela nenuceně zapojil do našeho hovoru, bylo to příjemné. Postupem času jsme se začali bavit na téma spíše podnikatelské, jelikož onen známý mého přítele má velkou dílnu, v níž vyrábějí drobné nástroje a jednoduché stroje. Má slušný odbyt, tři zaměstnance a slušné příjmy. Tedy včetně těch jeho tří zaměstnanců.

Vzpomněl jsem si na něj, když se na internetu objevila neuvěřitelná zpráva o tom, že Rusnokova vláda v demisi koupila v Praze dům za 300 milionů od naprosto neznámého vlastníka, když předtím byl tento dům prodán za polovinu. Tato skutečnost je vedlejší, je docela možné, že pokud jde o cenu, je vše v pořádku. Přece ve vládě nesedí samí fandové neznámého vlastníka, kteří mu mocímermo doslova nacpou 160 milionů.

Mezi námi, on ten vlastník tak zcela neznámý není. Vlastní firmu Alkatria a šéfem jejího představenstva je muž, jehož jméno figuruje v 56 realitních společnostech. Sídlo má firma na nějakém pražském sídlišti. Stále ještě by se to dalo skousnout. Horší je, když se dozvídáme, že podstatnou část těchto peněz vezme vláda z dotací Evropské unie, které jsou určeny ke zvyšování zaměstnanosti. Protože v té obrovské budově budou umístěny nějaké pražské úřady práce, které vlastně zvyšování zaměstnanosti zajišťují (sic!).

Nevím, jak si tohle vyhodnotí v Bruselu, ale mohou si myslet, že to je nějaká speciální česká cesta k vytváření nových pracovních míst i přesto, že úředníci, kteří se do oné budovy nastěhují, již zaměstnáni jsou. V oné prostorné budově se jim zřejmě bude lépe přemýšlet o tom, kde ta nová místa vytvořit. Tak si to asi představuje vláda v demisi.

Že to je pitomost, vám řekne hnedle každý - kromě těch, kteří onu koupi organizují. Nu a proč jsem si při té příležitosti vzpomněl na onoho majitele dílny s těmi zaměstnanci? Tenkrát jsem se ho ptal, zda by mohl těch jeho výrobků prodávat větší množství. Zasmál se. Jistě, ale nestíhám. Potřeboval bych přistavět dílnu, koupit pár strojů, materiál trochu dopředu a mohu se rozšířit. Jenže to by obnášelo asi půl milionu a ty já nemám jaksi nazbyt. Ale vím, že bych vydělal minimálně na další dva lidi. Už teď mi nabízí strýc své dva synovce a já ho musím zatím odmítat.

A tak mě napadlo, že kdyby byl vláda, byť v demisi, skutečně osvícená, nekupuje ten barák, ale osloví v Moravskoslezském kraji (případně i jinde) šest set takových drobných podnikatelů a nabídne jim půl milionu, když prokazatelně rozšíří výrobu (či jinou činnost) a přijmou dva lidi. Ale ihned a bez ponižujících podmínek, aby ty peníze nepropadly. Rázem by bylo zaměstnáno o 1200 lidí více a hlavně – ulevilo by se několika tisícům dalších rodinných příslušníků oněch nově zaměstnaných. Jen mi neříkejte, že to tak rychle nejde, něco málo o tom vím.

Nestalo se a vlastně se nestalo vůbec nic. Nová místa nepřibyla, dotace z EU velice formálně využita za účelem zvýšení zaměstnanosti (které je ovšem ve stádiu příprav) a jediný, kdo je navýsost spokojen, je ten neznámý podnikatel té firmy Alkatria. Což je za 300 milionů dost hubená bilance.

Mimo jiné by mě zajímalo, co si takoví "alkatrijci" myslí o našem státě, o jeho vládě, o vládních úřednících a o nás všech. Tuším to, leč tady se nesmí psát sprostě.