4.5.2024 | Svátek má Květoslav


POLITIKA: Bitva Cyrila Svobody za pravdu

30.1.2008

V každém, tedy i v našem tržně hospodářském prostředí lze nalézt zboží, pro něž se fronty před obchodními domy všech názvů a druhů netvoří a které je přesto vysoce potřebné.

Jedním z nich je pravda. Citáty slavných o ní zaplňují celé stohy knih. Obrací se k ní státníci, myslitelé, umělci a v neposlední řadě rodiče, kteří každému ze svých dítek vštěpují za vydatné pomoci učitelského stavu povinnost být pravdomluvný, jinými slovy nikdy nelhat. Bez pravdy se člověk nestane poctivým a bez poctivosti mu zase unikne dobro. Ve zkratce, kdo nežije v pravdě, je špatný.

Dostát pravdě také znamená, že věcem nebude bráněno vyplout na povrch. Křesťan by patrně řekl „na světlo Boží“. A je to překvapivě křesťansko-demokratická strana, která místo toho, aby pravdu bránila, vždy a všude, brání sebe sama před tímto jasným dobrem.

Člen vlády a kdysi též lidovecký předseda Cyril Svoboda odkryl podivná a už při letmém obhlédnutí podezřele zející jednání točící se kolem jediného, kolem volby hlavy státu na příštích pět let. Doporučení Celostátního výboru KDU-ČSL všem zákonodárcům v barvách křesťanských demokratů volit za prezidenta Václava Klause inteligentní a protřelý (jistěže v dobrém smyslu) politik Svobodova formátu vypustil na čerstvý vzduch, v němž všechna obecná krákání opadávají a zbývá pouhá holá podstata věci. Zapotřebí nebylo nic víc než Svobodovo přiznání, že jeho stranickým šéfům při prezidentské volbě primárně jde o dotažení majetkového vyrovnání mezi státem a církví.

Bylo na čase skoncovat s hrou na morálku, je-li tato jen falešná a znetvořená přetvářkou nejvýstřednějšího kýče. O rozporech mezi slušností uplatňovanou v běžném životě a v politických kruzích věděl své již jistý Ital, se zákulisím moci obeznámený ne méně než Svoboda. Jmenoval se Nicolo Machiavelli.

Stejně jako za odkrytí karet po staletí užívanými vladaři byl za svého života haněn on, bude haněn i Cyril Svoboda. Přestože jsme všichni přesvědčeni o jeho pravdě, budeme se - uvězněni v předsudcích a planém moralizování - stydět za jeho přístup postavit.

Já toto riziko však podstoupím. Děkuji Vám, pane Svobodo, že pravdě díky Vašemu přiznání bylo učiněno za dost. A v případě Vašeho zatracení od našich „seriózních“ politiků (které se tak či onak dostaví) slibuji, že na Vaši adresu nevznesu křivého slova.

Pravda může být překonána pouze pravdou. V ideálním světě. Náš svět ideálním není, a proto se smiřme, že vzorní žáci mistra Machiavelliho budou při svém úsilí nazývat lež lží a zlo zlem leda biti.

Autor je místopředseda Institutu K.H. Borovského