... a podle názvu vypadal sobotní úvodník tak nadějně

„Daří se nám dobře.“ Tak zněl název sobotního úvodníku (1. října 2016). „Tak to si hned přečtu,“ problesklo mi okamžitě myslí. Konečně jim to Aston „nandá“. Myslel jsem těm lidem, kteří pořád na všechno nadávají a přitom se jim daří dobře. A také těm novinářům, kteří o tom, jak se nám daří dobře, moc nepíšou. A tak jsem se s očekáváním zajímavého obsahu pustil hned do čtení a zmáčkl odkaz „celý úvodník“. Přiznám se, že to moc často nedělám.

Až třetí odstavec mi začal dělal trochu potíže, musel jsem si ho přečíst ještě jednou, ale nevím, zda bych svými slovy dovedl interpretovat jeho obsah. No dobrá, řekl jsem si. Však ono se to dál vyjasní.

Ale hned další věta mě zarazila a zbystřil jsem pozornost. „Velkou důvěru veřejnosti má podle zjištění CVVM prezident.“ Že by Aston neudržel uzdu své vášně a opět se „opřel“ do prezidenta Zemana? napadlo mě. Když jsem si přečetl další řádky, byl jsem upřímně zklamán. Mé tušení se potvrdilo. Ve čtvrtém odstavci to přišlo. Pro osvěžení paměti si dovolím vybrat několik skutečně odvážných myšlenek pana šéfredaktora:

Ten (prezident) nemá na chod státu vůbec žádný vliv. Je to kladeč věnců s právem znepříjemňovat některým lidem život, například odmítat udělit profesuru lidem vybraným akademickou obcí. Jelikož je hlava státu, každý jeho výrok je trouben médii, ať je to jakkoli hloupé bluno. Veliký potlesk. ...

... Zdá se tedy, že lidé vzhlížejí ke žvanilovi, který je ustanoven jako autorita a plácá přesně takové tlachy, které chtějí slyšet.

Závěrečný odstavec s pointou byl pro mě k pochopení docela obtížný. Ale pokud jsem si Astonovu ironii správně přeložil do češtiny, chtěl tím naznačit, že by lidé za to, že se nám daří dobře měli být vděčni především parlamentu a vládě a ne na ně nadávat.

Ale každý průměrný ekonom by mu řekl, že na tom, že se máme dobře, může mít současný parlament a vláda maximálně neměřitelnou míru zásluh.

A o tom, že to s tou vládou není zas tak úplně růžové, nás téměř dnes a denně přesvědčuje např. paní ministryně školství, která předvádí rozvrat svěřeného resortu prakticky v přímém přenosu.

Astone, buďte rád, že máme takového prezidenta, jakého máme. Mohlo by to být mnohem, ale mnohem horší. A už do něj tak „nevrtejte“. Ale to už se asi opakuji.