Jihoafricky kolos de Beers dřív kontroloval neprostou většinu globálního trhu. I v dobách tuhého, ostatním světěm zatracovaného apartheidu, s rasisty intimně spolupracoval Sovětský svaz. Moskvané svěřovali a dosud nadále svěřují Jihoafričanům své drahokamy do úschovy v jejich londýnských trezorech. Tito partneři vymýšleli společnou taktiku a strategii za účelem dosažení maximálních zisků. Zabránit velkému přísunu zboží, což by vedlo k poklesu cen, a na druhé straně oživovat zájem kupujících. Pro tento účel se rozpoutala globální reklamní kampaň se sloganem A diamond is forever. Stála 100 milionů dolarů a mnohonásobně se vyplatila. Se zaměřením zejména na japonský trh se jí podařilo změnit vkus, preference národa. Až do roku 1960 před onou kampaní zásnubní prsten s diamantovým kamínkem bývala věc téměř neznámá, kdežto nyní se již stala normou pro naprostou většinu veřejnosti.

V Londýně, Charterhouse Street 17, na osmém poschodí odhadovaných osm milionů karátů (karát = 1/5 gramu) je podrobeno tzv. sorting - 5000 druhů klasifikace podle čtyř kritérií – kvalita, barva, tvar a velikost. Méně kvalitní materiál připadne do kategorie tzv. industrial diamonds, k použití v průmyslu zpracovávat materiál, s nímž by si sebetvrdší kov nemohl poradit. Kvalitnější zboží pak zpracovávají mistři brusiči, s hlavním sídlem v Antverpách. Jejich primát se ale postupně přesouvá do Tel Avivu.

Zopakujme si, že diamanty jsou nejen nejtvrdší, ale též nejhodnotnější substancí na této planetě, že jeden jejich gram se rovná přemnoha hroudám zlata. To zdaleka nezůstalo bez povšimnutí mezi Židy, s pamětí nepříjemné tradice všelijakých pogromů.

I v New York City v diamantové oblasti - 47. ulice mezi 5. a 6. avenue - převažují bledé pejzaté postavy v černých kaftanech a širácích.

Dočítám se, že tato činnost, diamanty leštit, krájet, zušlechťovat, se značně rozmáhá v Indii . Tam v Bombaji, nyní přejmenované na Mumbai, to údajně poskytuje jeden milion pracovních příležitostí. Náklady na dosažení téhož výsledku, v porovnání s jinými částmi světa, jsou totiž až pětkrát nižší.

- - -

V Austrálii se uskutečňuje značně automatizovaná produkce diamantů s výkonem 3 milionů karátů ročně. De Beers investují 100 milionů dolarů ročně na průzkum nalezišť v Rusku, Indii a Kanadě. Tam budují dva doly a připravují třetí na vzdáleném zmrzlém severu. Po dlouhém protimonopolním rozhodování, Evropská komise došla k závěru, že de Beers musí přerušit své nákupy od svého ruského dodavatele Alrosa.

Z velkého krajíce giganta de Beers leckdo se snaží ujídat. Značně tak činí BHP Billiton, největší důlní společnost na světě kutající všemožné nerosty. Do Afriky se vtlačili tři izraelští mogulové, zdárně si počínající v tomto byznysu s drahocenným zbožím.

Stále však Afrika zůstává dominantním působištěm de Beers. Není jím však již ani Jihoafrická republika, kde produkce se mnohdy již nevyplácí a místní vláda svými počiny dovede znepříjemňovat život, a není to ani Namibie, nýbrž Botswana, sympaticky demokraticky si počínající republika, vítaná výjimka na kontinentě až příliš mnohých despotů. Tamní naleziště Jwaneng je v současné době tím nejbohatším na světě a de Beers si nedávno zajistil jeho pronájem na další čtvrtstoletí. V květnu 2006 prezident Botswany Festus Mogae podepsal s de Beers smlouvu o založení společnosti Diamond Trading Company Botswana, vlastněné půl na půl, komplex za téměř sto milionů dolarů, blízko letiště u hlavního města Gaborone, které za mé první návštěvy mělo všeho všudy ulic pět a půl.

Ekonomický a tím i politický význam této končiny vzrostl rozhodnutím de Beers teď po více než sto letech přesunout z Londýna do Gaborone část onoho sorting – třídění a klasifikace drahokamů . Botswana teď už má čtyři vlastní provozovny na zpracování diamantů.

V současné době se de Beers ve světě podílí na 65 projektech společného podníkání (tzv. joint ventures). Poptávka po zboží je značná, v roce 2005 produkce dosáhla 49 milionů karátů v hodnotě téměř sedmi miliard dolarů.

A nyní aby se takový kolos strachoval z dopadu jednoho hollywoodského filmu, který se brzo objeví v biografech.

KONEC PŘÍŠTĚ

Neoficiální stránky Oty Ulče