Takže bych tedy s dovolením nabídla salát, u nás velmi oblíbený. (Proč už jsem ho tak dlouho nedělala?) Když pominu tu nepříjemnost s namáčením fazolí (to bude asi ten důvod), tak je dokonce i velmi rychlý a minimálně pracný.

Fazolový salát

Fazole (tak 5 - 10 Dg na osobu podle počtu a schopností strávníků) je bohužel třeba namočit den předem. Pak je v téže vodě (nesolit) uvařím, scedím a ještě k teplým přidám pokrájenou syrovou cibuli a sklenici sterilovaného celeru. Ten celer je třeba trochu scedit, aby salát neplaval, ale ne docela, aby nebyl suchý. Neškodí, když se to takhle nechá pár hodin uležet. Když mám dobrou náladu a nadbytek tvrdého sýra, tak ho tam přikrájím. Pokud si vzpomenu, tak osolím :).

Čočkový salát

A když už jsme u těch salátů, přidám ještě čočkový, taky rychlovku. S namáčením čočky to není tak dramatické, stačí půl hodiny až hodina. Pak ji uvařím (viz fazole) a ještě k teplé přidám nadrobno nakrájenou cibuli a kyblíček kysané smetany (neříkala jsem, že to bude dietní), tentokrát určitě osolím. Miluji to i za tepla, ale rozumnější (myslím z hlediska útrob) je jíst salát studený.

No a pak popadněte vodítko a vezměte pejska na dlouhou procházku. Udělá vám to oběma moc dobře.

A úplně na závěr - když fazolí nebo čočky uděláte trochu víc, nechte si kromě toho zbytku i zcezenou vodu, v které se vařily, bude to základ na polévku.