26.4.2024 | Svátek má Oto


MLSOTNÍK: Balada o polévce a domácím štěstí

13.6.2006 23:50

Vezmi prachy zpod peřiny
a vyraž do zeleniny,
zakup pěkný květák bílý,
vrať se domů stylem víly
ať zrána či k večeru.

Uvaž sobě zástěru,
odstraň listy pro králíky
a ač hlad máš převeliký
ani chvilku neváhej -
hrnec vody vařit dej.

Květák omyj proudem vody.
Nezapomeň v rámci shody
(ač tě břicho hlady bolí)
do hrnce dát něco soli.

Když se všechno dobře daří,
za chvíli se voda vaří:
zavýskni si Hola hej!
Celý květák do ní dej.

I když v hrnci stále živo,
dej si kafe. Nebo pivo.
Moc práce už nečeká.

Když je květák do měkka,
vezmi nůž a bodej, sekej
do květáku, jenž je měkkej...
Tudíž snadno, bez vší zlob(k)y
stvoříš vhodně velké drob(k)y.

Pak už je věc zcela jasná -
dej na pánev kousek másla.
Máslo až se rozpustí,
krupice ať zašustí.

Ještě není v ději tečka:
tu směs míchej dokolečka,
máslo v poklidu si přede...

Až vše získá nádech hnědé,
odstraň z hrnce poklop celý,
a pak učiň čin ten smělý:
upraženou krupici
vsyp do vody vařící!

Jak to prská, jak to voní...
Pozor na nos, jenž se kloní
k oné vůni nad vše libé!

Polévka ta chvíli plive,
než se stane krotkou vílou -
na talíři manou milou,
nad níž jedlík stále znova
jásaje, řvát bude slova:

"Skvělá a vždy jako nová
polévka toť květáková!!!"

Láďa Pícha (Lapil)