Itálie hrozí, že na sever Evropy pošle až 200 000 migrantů se schengenskými vízy

Taková výhrůžka z Říma je zaměřená hlavně proti třem německojazyčným zemím: Švýcarsku, Rakousku a Německu. Všechny tři už mají solidní problémy s následky dosavadních migračních vln. Italská vláda se tímto způsobem nejspíše chce domoci rychlejšího přerozdělování skrze evropské kvóty.

Důvod se obávat však má i Francie. Nemálo Afričanů, kteří připluli na člunech, pochází z bývalých francouzských kolonií a někteří z nich mají ve Francii známé či příbuzné. U města Ventimiglia na francouzsko-italských hranicích vznikla „mini-Džungle“, improvizovaný přímořský tábor plný migrantů. Kromě zájemců o život ve Francii se tímto městečkem snaží proniknout i ti, jejichž konečným cílem je Velká Británie. Občasné nepokoje u Ventimiglie musí řešit italská policie. Nejde jen o migranty, neplechu tam páchala i anarchistická skupina No Borders.

Bez pomoci Italů by se tato francouzská hranice hájila dosti špatně. A ještě mnohem hůře, kdyby tam Italové další lidi rovnou dováželi. Přesto zatím Francie nereaguje příliš podrážděně, aspoň ne na oficiální úrovni; nový prezident Macron patrně řeší urgentnější problémy.

Kdo je ovšem hodně hlasitě rozhořčen, je Rakousko.

Alpská hranice mezi Itálií a Rakouskem není snadno prostupná. Sportovně zdatný jedinec by si s tajným přechodem hraničního sedla poradil, ale velký zástup lidí může reálně projít jenom několika málo průsmyky, kde k tomu existuje dopravní infrastruktura. Hlavním takovým průsmykem je Brenner v Tyrolsku, ne o moc nižší než naše Sněžka, tradiční průchodní místo mezinárodního obchodu mezi střední Evropou a latinskými zeměmi. A také oblíbené místo invazí, jako bylo například tažení germánských Alemanů v roce 268, které skončilo až porážkou u jezera Garda. Inu, časy se změnily, dneska je bohatší kořist spíš na sever od Alp.

Rakušané sice mluví německy, ale tamní politika se té německé moc nepodobá. Dvě třetiny rakouských obyvatel jsou podle průzkumu Chatham House pro úplné zastavení imigrace z muslimských zemí a místní politici to reflektují daleko více, než je zvykem v Německu.

Už počátkem roku 2016 vyjednal ministr zahraničí Sebastian Kurz na Balkáně faktické uzavření trasy; tentýž Sebastian Kurz se letos stal novým předsedou rakouské lidové strany (ÖVP). Zemi čekají v říjnu předčasné volby poté, co se velká koalice mezi sociálními demokraty a lidovci rozklížila. Aktuální průzkumy veřejného mínění ukazují, že po nich přijde k moci pravicová koalice (ÖVP a FPÖ) s výraznou většinou cca 60 % hlasů. Její imigrační politika by patrně byla značně restriktivní. Ambiciozní mladík Sebastian Kurz se netají svým záměrem zastavit i severoafrickou migrační cestu.

Do předvolební atmosféry v Rakousku dopadly italské výhrůžky jako dobře načasovaná bomba. Rakousko už loni preventivně opevnilo Brenner pro případ, že by bylo nuceno zavést hraniční kontroly. I tam samozřejmě při té příležitosti dorazili výše zmínění No Borders a porvali se s policií.

Momentálně v Brenneru plot nestojí, ale všechny nezbytné součásti jsou připraveny k tomu, aby se dal natáhnout do 24 hodin. A to je přesně to, čím v pondělí pohrozil rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka. Při té samé tiskové konferenci rovněž vyzval k potrestání neziskových organizací, které podle jeho slov spolupracují s pašeráckými bandami z Libye.

Pro Rakušany je ovšem zavírání Brenneru trpkým soustem. Na jih od průsmyku totiž žijí jejich příbuzní, obyvatelé Jižního Tyrolska, které bylo po první světové válce odtrženo od rozpadající se rakousko-uherské říše a přičleněno k Itálii. Ačkoliv italské úřady se snažily oblast poitalštit, hraniční oblasti v Alpách jsou stále vesměs německojazyčné. (Pochází odsud slavný horolezec Reinhold Messner, oficiálně italský občan.)

Jazyková situace v Jižním Tyrolsku. Dominance němčiny je zjevná.

Pokud by tedy Italové vypustili na sever migrační vlnu čítající stovky tisíc lidí a Rakušané v reakci na to zavřeli Brenner, odsoudili by tím zároveň svoje jihotyrolské krajany k tomu, aby si celou krizi „vyjedli až do dna“. Dav by se zastavil v Jižním Tyrolsku a z malebných vesniček v alpských údolích by se přes noc stala Afrika. Spousta tyrolských rodin má příbuzné na druhé straně hranice. Těžko říci, jaký emocionální dopad by taková situace měla, ale vláda v Římě by z toho moc dobře nevyšla.

Je možné, že Italové blufují. Ostatně zrovna Itálie má na grandiózní, leč nesplněné sliby ten správný kulturní charakter (kdyby něčím takovým pohrozili Španělé, bral bych je daleko vážněji). Pokud ale neblufují, budeme mít postaráno o „zábavné“ léto. V Německu se na podzim také volí a přesun dalšího davu migrantů směrem na sever by se nejspíš stal kritickým tématem kampaně. Což je přesně to, čemu se zavedené strany snažily vyhnout.

*****************************

Hudební epilog
Mozart sice nebyl z Tyrolska, ale ze Salcburku, ale ono to moc daleko není.

.

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora