Podle očekávání Angela Merkel oznámila svoji opětovnou kandidaturu na post kancléřky spolkové republiky. Odbojný Bavor Seehofer se stáhl a podpořil ji, přitom se ještě nedávno tvářil jako velký rebelant.

Za Merkel ale stojí 55 procent Němců a nemá reálného soupeře nejen v Německu, ale v celé Evropě. Francouz Hollande je politováníhodná figura na odchodu, jeho nástupce je nejen neznámý, ale neodhadnutelný: Marie le Pen se nejspíš dostane do druhého kola, ale pak se proti ní všichni domluví a zvítězí zase někdo bez vyhraněného konceptu. Ital Renzi plačtivě vyhrožuje demisí a britská premiérka má plnou hlavu s brexitem, o němž netuší, jak ho prokormidluje bouřlivým vlnobitím. V Bruselu úřadují neomarxisté natření na zeleno a tak tu z celé první ligy Evropy opravdu zbývá neústupná kancléřka.

Jistě jí pomůže udržovaná nelibost vůči výsledkům prezidentských voleb ve Spojených státech. Liberální tisk dělá z Trumpa antikrista a Merkel tu tedy je pasována na posledního obránce evropských humanistických hodnot. Navíc, kdyby z boje ustoupila, veškerá hanba by jím padla na hlavu, až se situace bude zhoršovat. A že se bude zhoršovat, to je zřejmě jediná jistota, kterou pro nejbližší období máme.