Dne 23. října 2010 vyšel v LN článek Sedmnáct antipepíků. Bez Havla od Aleksandera Kaczorowskiho (*1969), reportéra týdeníku Newsweek Polska. Tok sprostot a lží na českou adresu nadzvedl paní Janu Machalickou, známou uměleckou kritičku, a ta odpověděla článkem 26. října 2010 Mezi Švejkem a sebemrskačstvím. Byla jediná, o kom vím, kdo na tuto nechutnost veřejně reagoval. Pan Kaczorowski totiž například v LN napsal: „Češi – ty hrabalovské ´smějící se bestie´ – zavraždili v květnu a červnu 1945 dvacet až dvacet pět tisíc německých civilistů, žen a dětí. … Češi jsou snad jediným evropským národem, který od dob třicetileté války nevedl válku na obranu své země…….. v Čechách v celém meziválečném období existovalo (a nadále existuje) silné fašistické hnutí. …meziválečné Československo, údajný ostrov demokracie v moři – bylo jedním z nejzkorumpovanějších států ve střední Evropě. “

Paní Machalická reagovala na uvedený článek mimo jiné takto:

„ …. Český odboj za druhé světové války je záležitost, které bychom si měli vážit, ne ji bagatelizovat…… Debata o poválečných německých civilních obětech se často vede bez znalosti historické faktografie. …. Je tu třeba velké procento sebevražd a …. a řada dalších málo známých skutečnost, jakotřeba to, že mnoho Němců prchalo přes demarkační linii do amerického sektoru a Američané je při tom nemilosrdně stříleli.

…Nechť se spravedlivě pojmenuje, co se dělo při vyhnání Němců v roce 1945, ale bavme se i o tom, co dělali Němci českému civilnímu obyvatelstvu před válkou a za války. Nezačala totiž v roce 1945…… jak ´mazaní´ byli Francouzi, když jim nedošlo, že Němci úžasnou Maginotovu linii obejdou zezadu. Není tohle jak ze Švejka? A co ve Vichy, kde se kolaborovalo ostošest? Nebo v Belgii, Nizozemsku, kde byla srovnatelná situace s námi. Nejsme o nic horší než ostatní, …. Laurent Binet (francouzský spisovatel), který za knihu o atentátu na Heydricha dostal Goncourtovu cenu, píše, že to byl jeden z největších odbojových činů lidských dějin. Provedli ho zbabělci, kterým zase pomáhali jiní zbabělci? Sotva. "

Paní Machalická pak konstatuje: „Všechny tyto lisované prefabrikáty o zbabělé národní povaze pan autor ale nemá jen ze sebe, to je výsledek toho, jak my sami jsme se naučili kálet do vlastního hnízda.“ A já oddávám: A jak to po nás mnozí s radostí opakují. Když to říkáme my sami!

Tolik k slovům paní Machalické. Můžeme si říci, že onen polský autor je buď neinformovaný osel, anebo docela obyčejný sprosťák. Ale někde tyhle názory konkrétně musel sebrat, ne? Ostatně sám autor bezelstně přiznává, odkud „bere informace“ , cituji: „ „Čeští intelektuálové a spisovatelé si tyto bolestné a citlivé otázky kladou už léta.“ Takže jaké otázky si kladou tito „čeští intelektuálové“ a jak na ně odpovídají?

Vyberme si jako jeden příklad z mnoha třeba význačného komentátora Karla Steigerwalda. Ten v článku „Básníkův oř zpívat se vzpíná“ (5.11.2010, MfD) vypráví o Češích a o tom, jací jsou oni a jejich stát:

„Začalo to Masarykem. Spořádaný a fungující stát Habsburků dal do rukou Čechů. Na obsluhování státu nebyli ale zvyklí, rostli na vsi, v čelednících, v panských dvorech u koní, případně šumařili ve světě a dělali sirky. Masaryk, sám syn koňaře (čímpak byl asi dědeček autora, tlačí se do mysli otázka), jim uvěřil, že se spravovat stát naučí. Za pomalu sto let s tím nepohnuli. Zdědili funkční správu, rozumné zákony, liberální prostředí, osvícené hospodářské prostředí, pěkné divadlo se zlatou obřízkou nahoře, zemi plnou občanských svobod. Za sto let to vše zhuntovali jak pohraničí.“

Poněkud falešná informace. Tento stát žádných sto let Češi neřídili. Po převratu a vzniku ČSR pokračovali čeští, ale i němečtí rakousko-uherští úředníci na svých místech. A stát fungoval jako jeden z nejlepších v Evropě. Ve střední Evropě jediný demokratický.

Od roku 1939 však „český stát“ „řídili“ němečtí nacisté a Sudetští Němci a Čechů se nikdo na nic neptal. Po válce jsme byli jediným státem obsazeným Sověty který si dokázal alespoň chvíli udržet jakousi demokracii. A prosperitu. Od roku 1948 do listopadu 1989 vše řídila Moskva. Takže jakých „sto let"?“

Autor ve svém textu vlastně říká, že Masaryk byl hlupák, který předal stát do rukou „české verbeže“. Tak to doposud veřejně tvrdili jen ti nejvěrnější milovníci velkoněmeckého nacionalismu. Hle, další krok ve vývoji česko-německých vztahů!! Již i známý komentátor vyhlašuje, že tento „národ služek a podkoní prostě neměl nikdo vůbec pouštět k nějakému vládnutí“. Skutečně zajímavý názor uveřejněný v českém tisku.

Ovšem on se neobyčejně podobá jiným „zajímavým názorům“. Třeba intelektuálního vůdce velkoněmeckého nacionalismu v českých zemích, už od doby Rakousko-Uherska. Othmar Spann (1878 – 1950) byl významným ideologickým spiritus movens sudetoněmeckých intelektuálů hledavších východisko z vtělení německy osídlených krajů do Československé republiky. Ideologickým střediskem spannismu byla německá brněnská a po roce 1920 vídeňská univerzita. Zde byly hlásány vize o stavovsky organizované střední Evropě pod vedením německého nadřazeného etnika, což hrálo důležitou roli při formování hnutí nejprve Sudetendeutsche Heimatfront, SdH, která pak byla základnou pro vznik Henleinovy Sudetendeutsche Partei, SdP, (viz také číslo 134 politologického časopisu Střední Evropa. Autor V. Chyský). Othmar Spann ostatně vstoupil koncem dvacátých let jako občan ČSR do NSDAP a obdržel tajnou neočíslovanou členskou legitimaci.

Pan Steigerwald možná nikdy o tomto politikovi neslyšel, je pravděpodobné, že pozdějšího zakladatele Sudetoněmeckého landsmašaftu ani nezná.. Ale jeho text přímo souzní – i když trochu jemněji - s citáty ze Spannovy přednášky na německé universitě v Brně v roce 1920: „Průměrný Čech je polovzdělanou kreaturu, do jisté míry chráněnou německým vlivem, …politicky netolerantní a nespolehlivou, sociálně věčně nespokojenou a vždy národnostně vtíravou. Tito Slované nikdy nemohou dosáhnout kulturní úrovně Němců, ….. Pouze přechodná německá slabost v roce 1918 umožnila tomuto méněcennému lidu ustavit svůj vlastní stát….. “ Zajímavá souhra myšlenek dvou intelektuálů o Češích neschopných řídit vlastní stát, že?! Jistě může jít jen o souhru náhod.

Zkusme najít nějaký další názor na Čechy. Mne vzhledem k opětovnému celoevropskému hodnocení nacismu a protože ČSR byla jeho první „neněmeckou“ obětí napadlo prozkoumat výroky Adolfa Hitlera o Češích a jejich státě.

Ten tedy rozhodně k „verdammte Tschechen“,abychom použili tehdejší rétoriku, jistě zvláštní příchylnost necítil. Takže citujme Hitlerova slova o Češích z dochovaných dokumentů: Místo: Vlčí doupě 25. ledna 1942, hosté: dr. Lammers, říšský vůdce SS Himmler, plk. Zeitzler:

„Čech je ze všech Slovanů nejnebezpečnější, protože je pilný. Má disciplínu, má pořádek. Své skutečné plány dokáže skrývat za jakousi loajalitu. ……. Neopovrhuju jimi, je to osudový boj. Jsou rasová střepina, která vnikla do našeho národního těla, a jeden z nás musí uhnout, buď oni, nebo my. S Poláky máme štěstí, protože jsou líní a hloupí, namyšlení. Český stát je následkem dlouhé německé výchovy vzorem čistoty. Úplatkářství zde neexistuje ve větší míře než kdekoli jinde. Úřednictvo má správné pojetí cti. Takový Hácha je proto nebezpečnějši než nějaký novinářský uličnik.“

Takže Hitler se nedomníval, že se Češi ukázali po vzniku ČSR jako neschopní „šumaři a výrobci sirek“. Dne 20. května 1942 u oběda vyslovil Hitler názor, který, mírně modifikovaný, dneska slýcháváme z některých českých úst: "Hácha... sám musel cítit, že vznik nezávislého českého státu byla chyba; protože nikdy v historii nebyli Češi schopni řešit své politické problémy vlastními silami a i jejich kulturní vývoj byl hluboce závislý na německé kultuře … nejprve [je potřeba] vyčistit [českou] zemi od všech nebezpečných elementů a poté jednat s Čechy s mírnou uvážlivostí. … V každém případě, jistý pocit viny [u Čechů] spojený se strachem z vystěhování z jejich domovů, …, je přesvědčí, že bude v jejich nejlepším zájmu stát se zapálenými stoupenci Říše.“

Vyvolat pocit viny… vystěhovat z jejich (dnešních) domovů (v Sudetech)…. nenapadá vás, že dnes totéž slýcháme v jiných variantách třeba z mediálních salv o „zločinech„ Čechů?

Ale co tedy dál? Kdo by nám měl vládnout dle názorů oněch „českých intelektuálů, co si tyto bolestné a citlivé otázky kladou už léta?„ Když toho nejsme dle jejich názoru schopni sami?

No, nějaký nápad musí mít, ne?! Rusové? Ti už s tím mají zkušenosti, ale to by asi neprošlo. Spolkový německý stát určitě ne. Němci se momentálně realizují v Unii. I když jsou tam, hlavně v Bavorsku lidé, kteří by to u nás „rádi vzali“. Jeden z nich to dokonce říkal v ČT, že by do Parlamentu ČR rád šel.

Nebo že by Unie? Možná se některý z „hledajících“ intelektuálů domnívá, že by pro nás měla EU zřídit nějaký nový moderní „Protectorate of Bohemia and Moravia“? Pod správou nějakého „komisaře“, který by nás naučil, co je to politická kultura, jak se slušně vládne a dobře hospodaří? Nejlépe třeba portugalského. Nebo italského či řeckého? Anebo že by jiného?!?

Jen bych měl dotaz: To se, vážení „hledající čeští intelektuálové“, ani trochu nestydíte? Nevadí vám nechutně a lživě pomlouvat vlastní národ? Odkud se vynořila celá ta najednou se zjevivší plejáda „českých“ autorů líčících ČR (dříve ČSR) jako neschopný a nechutný „versailleský potrat“ (slovy Hitlera), stát údajně od začátku dodnes v úpadku, s rozvrácenou ekonomikou? Tohle jsou ti praví „čeští intelektuálové“?! Lidé špinící svoje předky, sami sebe a taky svoje děti?

Tady to jistě není žádný ráj. Ale to nikde na světě. „Ráj bez chyby„ se vyskytuje dnes jen v Severní Koreji, že. Takže co to pořád melete?! Pravda je taková, že sice máme milion chyb a problémů. Jako každý demokratický stát.

Ale životní úroveň obyvatel v ČR se za dvacet let dostala z bolševické chudoby reálně výš, než je tomu u značné části obyvatel tzv. jižního křídla EU. Ze zemí bývalé RVHP jsme bezkonkurenčně ekonomicky i politicky nejstabilnější. Česká koruna za dvacet let posílila jako druhá nejvíce posilující měna světa. Dle OECD máme procentuelně nejmenší počet chudých v celé EU. Jsme členy NATO, EU a OECD.

Konzervativní ekonomové z České národní banky, ale i naši politici nedovolili podlehnout hysterickému politickému tlaku na přijetí eura. Díky tomu a díky poměrně korektní a fungující návaznosti na německý, rakouský, korejský, tchajwanský a japonský průmysl nezažíváme žádnou velkou krizi. Jen vlastní prací jsme byli přeřazeni mezinárodními agenturami z rozvojových států mezi státy vyspělé.

Takže něco je tady divného. Na náhodu to nevypadá. Na to se ozývá už příliš velký nechutný a vzájemně provázaný protičeský řev. To se muselo našim „hledajícím“ intelektuálům něco stát s hlavou. Anebo se jim tak stýská po německém nebo ruském biči?!

No, možná je to jinak: Kousla je snad do mozku tarantule, nebo co?!? Jak zpíval Kocáb? A když ano, jak se ta „tarantule“ jmenuje?

P.S. Milí čtenáři, až zase budete v „našich“ novinách číst opět něco „moc pěkného“ o Češích, jukněte se, jestli náhodou něco podobného nebo totéž nenajdete v projevech a výrocích Hitlera. Nebo Henleina. Případně K. H. Franka. Anebo Othmara Spanna, který se svými „ideály“ stál u zrodu Henleinovy Sudetendeutsche Partei a v roce 1945 u zrodu Sudetoněmeckého landsmašaftu.

P.P.S. Na tomto mém stanovisku o relativní solidnosti ekonomiky a politiky ČR nemění nic ani ona čerstvá aféra, kdy si „najednou“ Američani zájmově spojení s Tatrou (jeden z nich je bývalý velvyslanec, nyní ovšem předseda dozorčí rady této firmy) vzpomenou, jak je někdo chtěl „asi“ uplácet. Na to jsou dnešní američtí byznysmeni po všech posledních aférách obecně příliš profláknutou, nedůvěryhodnou partou. Bez ohledu na důvěryhodnost či nedůvěryhodnost nějakého Bartáka.