26.6.2019 | Svátek má Adriana


LITERATURA: Farář jí to udělá katolicky?

4.6.2010

K překladatelským posunům v novele Herty Müllerové Cestovní pas

„Farář jí to udělá katolicky …,“ čtu s údivem v knížce Cestovní pas (s. 46), české verzi novely Herty Müllerové.

Rituál přechodu

Jak se to, prosím pěkně, „dělá katolicky“? Jak se po katolicku souloží? Neběží náhodou o holý nesmysl, o nesmysl takříkajíc kardinální? Aby ne! V originále z pera nositelky Nobelovy ceny za literaturu stojí samozřejmě něco jiného.

Noční hlídač tam starému Windischovi popisuje martyrium vybraných žen z rodin, jež se (jako Windischovi) chtějí ze švábské (německojazyčné) vesnice v komunistickém Rumunsku 80. let 20. století vystěhovat do Spolkové republiky Německo: Milicionář s nimi ve skladišti na poště na matraci vyřizuje vystěhovalecké pasy (až sedmkrát); místní katolický kněz s nimi navíc na železné posteli v sakristii hledá křestní listy (pětkrát až desetkrát)… Hlídač Windische zároveň upozorňuje, že z Windischovic rodiny zneužijí oba vašnostové odrostlou dceru: „Der Pfarrer macht sie katholisch, und der Milizmann macht sie staatenlos.“ (s. 51 originálu) To jest: „Farář z ní učiní katoličku, milicionář ji zbaví státní příslušnosti.“ Dvojí vazbou se slovesem „machen“ (tj. dělat, činit, zde s významem „udělat někoho něčím“, „udělat z někoho něco“) autorka ústy své postavy jadrně shrnuje strukturu „rituálu přechodu“, jímž se mění identita žadatelek o pas. V knížce Cestovní pas je to žel vystiženo jen napůl – pokud jde o zdeúřední, potažmo zdepohlavní „audience“ u milicionáře.

Svévole bez mantinelů

Neuspokojivým shledávám rovněž převod věty tématicky související: „Die Frau des Tischlers wird mal zum Pfarrer gerufen wegen dem Taufschein, mal zum Milizmann wegen dem Pass.“ (s. 51 originálu) Podle české verze: „Truhlářovu ženu si zavolal jednak farář kvůli křestnímu listu, jednak milicionář kvůli pasu.“ (s. 46)

Dvojím „mal“ Herta Müllerová zdůrazňuje nekonečnou vrchnostenskou svévoli v souvislosti s „audiencemi“, jimž nejsou předem stanoveny žádné mantinely co do času či frekvence (jak výslovně zdůrazňuje noční hlídač starému Windischovi, nedochází k nim pouze jednorázově). Tento neomezeně „buzerační“ rozměr dobového rumunského obrázku s dvojím „mal“ by se v češtině dal podle mého názoru adekvátně vyjádřit nedokonavým videm: „Truhlářovu ženu si nechává zavolat tu farář kvůli křestnímu listu, tu zase milicionář kvůli pasu.“ (Oba vyděrači se ve svých zdeúředních, potažmo zdepohlavních úkonech u téže poddané v družné shodě po libosti střídají, běží nicméně o separátní „audience“ na dvou různých pracovištích.)

Náboženské reálie

Jakpak asi mohlo k citovaným zásadnějším překladatelským posunům dojít? Novela Herty Müllerové se především od začátku až do konce odehrává v prostředí tvrdě katolickém. Byla však církevním a náboženským reáliím věnována odpovídající pozornost při pořizování českého překladu, zejména při revizi a korektuře?

Rutinní terminologická kontrola ukazuje, že nikoli: výraz „ministrant (Messdiener)“ byl se zarážející lehkostí všude (jak velí některé obecné internetové slovníky, na něž ale přece, svatá ty prostoto, u speciální terminologie z jakéhokoli oboru nelze spoléhat!) nahrazen slovem „kostelník“. V důsledku toho při pohřebním obřadu asistuje faráři nelogicky kostelník (s. 50n). A dospělý kostelník (s daleko větší hmotností než dětský ministrant) líčí, jak místo toho, aby on rozhoupal kostelní zvon, rozhoupal zvon jeho a málem jej vyhodil až do nebe (s. 83n). Kostelník (v německém originále použit termín „Kirchendiener“) figuruje oprávněně pouze v reminiscenčních kapitolách Jabloň a Dřevěná paže (s. 30 – 34), dál už ne! (V originále pak mizí docela, v české verzi „straší“ dál.)

Herta Müllerová a Václav Havel

Termín „audience“ byl v povědomí českého publika doposud spojen převážně se jménem Václava Havla (jakožto autora stejnojmenné jednoaktovky). V souvislosti s českým vydáním novely Herty Müllerové Cestovní pas, kde téma „audiencí“ stojí v samém jádru mistrně podaného příběhu, se dal očekávat určitý průlom do tohoto monopolu. Nedostatečné zohlednění náboženských reálií však způsobilo, že překlad za originálem pokulhává právě u ústředního motivu „audiencí“. Tuzemské publikum tak nejspíš ani nenapadne, aby si k tématu „audience“ napříště automaticky přiřadilo tvůrce dva – Havla a Müllerovou.

Literatura:
Müllerová, H.: Cestovní pas. Z německého originálu Der Mensch ist ein grosser Fasan auf der Welt vydaného nakladatelstvím Hanser roku 2009 přeložila a doslovem opatřila Radka Denemarková. Redakce a korektury Milena Tučná. Odpovědný redaktor Tomáš Dimter. Mladá fronta Praha 2010
Müller, H.: Der Mensch ist ein grosser Fasan auf der Welt. 2. vydání. Fischer Verlag Frankfurt 2009 s laskavým svolením nakladatelství Hanser



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.