26.4.2024 | Svátek má Oto


KULTURA: Muzeum Zdeňka Buriana ve Štramberku

4.6.2014

Ještě v 90. letech nebyl rok, abychom v něm alespoň jednou nezajeli do Štramberku. Je to místo jako stvořené pro výlety s dětmi. Pořádají se tam často různé akce, jarmarky a není nouze o atrakce všeho druhu.

Muzeum Zdeňka Buriana

Typické roubené domy ve Štramberku

Městečku dominuje gotická věž hradní zříceniny zvaná "trúba". Zdejší historie má řadu tajemství. K místu se váže legenda o mongolském obležení, zatopení obléhatelů vodou vypuštěnou z rybníků a následném ukořistění pytlů uší, což prý je původ tradice zdejší výroby pochoutky zvané štramberské uši. O vzniku hradu není nic známo, patřil řádu templářů a po jeho násilné likvidaci získal hrad český král Jan Lucemburský. Vystoupání na vrchol trúby, odkud je nádherný výhled, patří k takovým výletům.

Štramberskou trúbu prý denně vídával ze svého pokoje rodného domu v Příboru Sigmund Freud a ten její zvláštní falický tvar jej údajně, jak někteří tvrdí, v mnohém ovlivnil. Bylo by to opravdu podivuhodné, kdyby tomu tak bylo, neboť ve věku tří let se odtud Sigmund Freud odstěhoval.

Cesta k Muzeu Zdeňka Buriana

0Vrch Kotouč poznamenaný těžbou vápence

Ovšem v případě rodáka ze sousední Kopřivnice, malíře Zdeňka Buriana, je vliv Štramberku nesporný. Sám Burian později zmiňoval své chlapecké výpravy na vrch Kotouč, kde se v dobývaném vápenci hojně vyskytovaly zkameněliny mořských živočichů, krásné ulity i žraločí zuby a v jeskyni Šipce byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálce. Zde vznikaly první Burianovy kresby a akvarely.

Není proto divu, že Štramberk se k Burianovi hrdě hlásí a dokonce mu zřídil vlastní muzeum. Žádný výlet se tak neobešel bez výstupu na trúbu a bez návštěvy Muzea Zdeňka Buriana.

Řadu let bylo Burianovo muzeum v domě kousek pod náměstím. Kromě spousty obrazů tam byly vystavené originály knih, jejich obálky a časopisy, na jejichž ilustracích se Burian podílel. Každý, kdo někdy měl v rukou knihu ilustrovanou Burianem, si tam mohl zavzpomínat.

V Muzeu Zdeňka Buriana 2
V Muzeu Zdeňka Buriana 1

V Muzeu Zdeňka Buriana

Mojí první knihou s ilustracemi Zdeňka Buriana byl Syn lovce medvědů Karla Maye. Dostal jsem ji asi v osmi letech a půjčováním jsem o ni přišel. Znovu jsem ji v tom vydání, které jsem měl, uviděl po mnoha letech až ve Štramberku. Jistě tam neměli všechny Burianem ilustrované knihy a časopisy, ale množství v originálech vystavených jím ilustrovaných děl bylo úctyhodné.

Při naší poslední návštěvě někdy v roce 1999 jsme koupili několik reprodukcí a nechali je zarámovat. Vnučka je teď má ve svém pokoji. V muzeu byly oleje, které jsem předtím nikdy neviděl. Zvlášť jeden se mi moc líbil. Chtěl jsem si jej vyfotografovat, visel ale na zdi v takovém tmavém koutě a nedal se nijak nasvítit. Pán, který v muzeu dohlížel, projevil obdivuhodnou ochotu a vynesl mi rozměrné plátno ven na schodiště. Ani pak se ale nedalo dobře vyfotografovat, protože v poledním žáru se leskl ochranný lak, kterým byla jinak temná olejomalba natřena. Ten obraz jsem tam viděl poprvé a také naposled.

V Muzeu Zdeňka Buriana 6
V Muzeu Zdeňka Buriana 3

V Muzeu Zdeňka Buriana

Tehdy se ve Štramberku prodávala rozměrnější pohlednice města s hradní zříceninou, v jejímž pravém dolním rohu byl obrázek, údajně namalovaný Adolfem Hitlerem. Fotografie v levém spodním rohu ukazovala ono místo, odkud se malíř díval, na současné fotografii.

Ovšem jak to už v Česku bývá, brzy se našli ostražití ochránci pořádku a začali mávat trestním zákoníkem. Hodně se o tom psalo v regionálním tisku, vložil se do toho i někdo z radnice a vysvětloval, že jde přece jen o pouhý obrázek Štramberku a o nic jiného. Byli by prý samozřejmě radši, kdyby Štramberk namaloval někdo jiný, třeba Havel, tím ale ještě víc strážce pořádku rozzuřili. Nakonec tak pohlednice z prodeje zmizela.

V Muzeu Zdeňka Buriana

Nyní jsem opět Burianovo muzeum ve Štramberku navštívil. Podíval jsem se tam při pracovní cestě, když mi na to zůstal volný čas.

Na původním místě však již muzeum nebylo. Přemístili ho o pár set metrů dál, až na náměstí, kde se nachází v budově místního muzea.

Další překvapení bylo, že se celá expozice od základu změnila. Je pochopitelné, že se výstavy tohoto druhu obměňují, např. jak se pro ně zapůjčují obrazy ze soukromých sbírek, mění se různé exponáty apod. Měl jsem však dojem, že jde o zcela jiné pojetí toho, co a jak se vystavuje.

Zmizely "malé" věci. Především chyběla ta spousta originálních knižních publikací a přebalů knih. Nikde žádné staré časopisy. Pokud se nyní vystavuje knižní obálka, dělá se to tak, že se za sklo umístí její rozměrná zvětšenina.

Po onom oleji, který mne dříve zaujal, jsem pátral marně. Nebyla tam ani jedna olejomalba. Dřívější Burianovo muzeum jistě dělalo radost těm, kteří propadli sběratelské vášni a sbírají vše, co tento malíř svým štětcem či perem ilustroval. Je to prý docela velká dřina (a ne laciná), nicméně není v lidských silách mít takovou sbírku Burianových knižních a časopiseckých ilustrací kompletní. A sotva někde taková úplná sbírka existuje.

Současná expozice v Muzeu Zdeňka Buriana se zaměřila na velkoplošné tabule. Malé návštěvníky jistě potěší dětský koutek, kde jsou pro ně připraveny fixy a papír. A pokud jde o expozici, bude se prý často obměňovat a dojde i na zapůjčení dalších obrazů.

Foto: autor