20.6.2018 | Svátek má Květa


AUSTRÁLIE: Kosi

12.6.2018

Kosi, kosice a kosičata byli do Klokánie dovezeni v letech 1860-68. Tak to jsou přivandrovalci jako my a nikoliv domorodci, i když jsou tmaví až černí. Proto se na ně anglicky volá „black bird”. V Klokánii se jim zalíbilo, zvláště na jihovýchodě a Tasmánii, kde je počasí pro ptáka, a mezi námi i homo sapiens sapiens z Evropy, přívětivější.

V zeměpisných šířkách, kde jsme si postavili domeček a kde jsme se usadili, v Blue Mountains, tedy v Modrých horách na počátku let sedmdesátých minulého století, se tehdy žádní kosi nevyskytovali. Zato zde byla hejna ptáků domorodých, jaksepatří uřvaných, zvláště po ránu, když se klube nový den. Od té doby, s postupující civilizací, množství tohoto ptactva znatelně poklesla, ale zatím zde jsou stále.

Na jaře, v roce 1991, tedy u klokanů to znamená v září a říjnu, jsme se jen sami s mojí ženou Mílou vydali na vandrovnickou dovku na jih terra australis, do Viktorie, lépe jejího pobřeží. Tehdy byli naši dva hoši už na univerzitě a ve věku, kdy se s rodiči na dovku přece nejezdí, že ano. Napakovali jsme si našeho skoro dvacetiletého Land Rovera a po tři týdny jsme žili jako kdysi cigoši, skoro každou noc jsme trávili jinde a přes den jsme poznávali krásy kouzelného pobřeží oceánu.

Tak jsme pomalu dorazili až k nejjižnější výspě australské pevniny na Wilsons Promontory, kde je NP, výborný kemping a spousta chodníků pro každý vkus. Bušem, po kopcích a žulových skalách a nebo po pobřeží, kde skoro furt fučí. Na odkazu (zde) je nejen anglický text, ale i pěkné fotky, jak to tam vypadá.

Zde jsme se toulali 3 dny a potkali desítky zdejších zvířecích rezidentů. Ptáky a ryby v to nepočítaje, těch bylo na stovky. Městu Melbourne jsme se vyhnuli tak, že jsme profrčeli po dálnici rovnou až do Geelongu a odtud dále do přímořského městečka Torquay (odkaz zde), kde jsme se v campu u pláže vyspali.

Další dny jsme jeli po Great Ocen Road (odkaz zde) kolem Dvanácti Apoštolů, kterých je dnes už jen 11 (odkaz zde), až do Warnamboolu (odkaz zde), odkud jsme odbočili na sever a pomalu se vraceli domů do teplejších krajin.

Na jednu noc jsme se zastavili v prázdném campu u městečka Mortlake, kde při vařbě večeře nám nad námi v koruně malého stromu začal vyzpěvovat kos. Pro nás, po 23 letech v Klokánii exotika, u nás žádní kosi nebyli. Kos vyzpěvoval, až uši zaléhaly, byl od nás jen asi 3 metry daleko a tak mě napadlo zapnout malý kazeťáček a tu jeho muziku si nahrát. Nahrál jsem asi 5 minut jeho nepřetržitého zpěvu a pak jsem si chtěl poslechnout, jestli se nahrávka povedla. Přetočil jsem kazetu a spustil přehrávání. Živý kos okamžitě zmlkl a začal pozorně naslouchat. Asi po patnácti vteřinách usoudil, že mu někdo cizí vlezl do jeho rajónu, a začal milého „vetřelce” přeřvávat. Když ale „vetřelec” nezmlkl a ani neodletěl, ale pěl si dále svou, tak domácí pán zaměřil na zdroj konkurenčního zpěvu a podnikl na kazeťáček, co byl na stolku, prudký nálet, který k naší zábavě několikrát opakoval. Tak jsme měli večeři se zábavným i poučným programem. V této krajině žijí kosi! Celý příští týden, pomalou cestou domů se zastávkami, jsme kosa zaslechli jen asi dvakrát, než jsme se přesunuli výše na sever.

U nás doma samozřejmě žádný kosí zpěv, ale chechtot ledňáků obrovských, tedy laughing kookaburra (Dacelo novaeguineae). Odkaz je zde, vzorek chechtotu je na stránce vpravo. Mohu čtenáře ubezpečit, že když jsou tito výtečníci jen několik metrů od vás, že nic jiného neslyšíte a uši vám v té mele zaléhají.

Až tak jednou z jara, před několika lety, jsme i u nás zaslechli kosí zpěv. První rok či dva jen nesmělý a sporý, kdy jsme nevěděli, zda svým vlastním uším věřit, ale rok co rok kosího zpěvu přibývalo, až dnes už z jara kosáci svým nastávajícím pějí z plna hrdel.

Takže kosi už žijí i v našem okolí a my nevíme proč. Kdyby se klima všeobecně oteplovalo, jak se dříve tvrdilo, tak by se spíše stahovali do krajin chladnějších, což u klokanů zmanená na jih a ne k nám na sever. A nebo jich už žije na zdejším jihu moc, je tam překosováno, a ti přebyteční a nebo chytří emigrují na sever, ale do vyšších poloh, kde je chladněji. Těžko hádat, natož říct, ale kosů v našem okolí přibývá.

A tak před několika týdny, stalo se večer, už potmě, když jsem spokojeně v obýváku zíral na obrazovku TV, slyším náraz na sklo prosklených dveří na náš přední balkon. Toto se zde obvykle stává ve dne, kdy kolem létají hordy všelijakých papoušků a jiných ptáků. Ale potmě? Že by snad přezrálým a kvasícím ovocem ožralý kaloň, který za střízliva se vyhne všemu? (odkaz zde)

Vyjdu na balkon i s baterkou a tam leží rozpláclý kos. Tedy těžko říct. Pták byl jen omráčený a vzhledem vypadal na mladého kosa – teenagera a nebo kosici. Tuším, že to byl ten teenager, rozumná, dospělá kosice je přece ženská a ta by to do skla naplno nenapálila, že ano.

hillbillyrajce.net

Míla donesla přepravku na kočičáka a ptáku po havárii jsme tam ustlali. Kapátkem jsem mu vpravil do zobáku pár kapek vody a nechal ho přes noc odpočívat v přepravce.

Ráno vypadal pták čile a pozorně. O přepravku zájem neprojevoval a tak jsme ho s menšími obtížemi odchytili, byl živý až moc, ofotili k pozdější identifikaci a na balkonu ho Míla vypustila. Okamžitě odletěl do keřů, kde se schoval.

Takže místní populace kosů se nesnížila a jak my tak i naše zvěř domácí měla na jeden večer a ráno o zábavu postaráno.

Pro ty, kteří by měli zájem o to, jak zní zdejší ptáci a okolní buš, následuje přehršle odkazů. Dejte si zvuk k pohodovému poslechu, dejte si nápoj, co máte rádi, a slyšte, co zde zvláště ráno slyšíme my. Já tomu říkám ptačí ranní modlitba.

https://www.youtube.com/watch?v=M2urR_Y1ahM

https://www.youtube.com/watch?v=qBGKpWqxyL0

https://www.youtube.com/watch?v=m6STVZeOpg0

https://www.youtube.com/watch?v=X1yf1bP_W4E

https://wildambience.com/

https://wildambience.com/wildlife-sounds/

https://wildambience.com/wildlife-sounds/superb-lyrebird/

Bush sounds

https://www.youtube.com/watch?v=-sAUuMP9NQ8

https://www.youtube.com/watch?v=qBGKpWqxyL0&t=3164s

https://www.youtube.com/watch?v=m6STVZeOpg0&t=70s

https://www.youtube.com/watch?v=oiuuI1bVUY8 40 birdsongs (ptákozpěvů?) kolem Sydney – vynikající pomůcka k identifikaci ptactva podle zpěvu.

Psáno 31/5/2018

Foto: autor. Další obrázky najdete zde přímo na Rajčeti.



Diskuse


A. Lex
20:40
12.6.2018

M. Crossette
21:37
12.6.2018

M. Crossette
17:22
12.6.2018

Z. Matylda
12:58
12.6.2018

Z. Lika
11:52
12.6.2018

Ž. Eva
13:40
12.6.2018

T. Zana
11:39
12.6.2018

Z. Yga
9:10
12.6.2018

Z. Maya
8:40
12.6.2018

Ž. Eva
7:13
12.6.2018

Z. Maya
8:38
12.6.2018

Z. Yga
9:07
12.6.2018

Ž. Eva
13:36
12.6.2018

D. Ruščáková
17:32
12.6.2018

Z. Xerxová
6:57
12.6.2018

D. Ruščáková
17:30
12.6.2018

Ž. Eva
6:51
12.6.2018

počet příspěvků: 17, poslední 12.6.2018 09:37