26.4.2024 | Svátek má Oto


KOČKY: Jak Packa o ocas přišel

6.2.2007

Zvláště ty krysy, kterých se tu v okolí pohybuje dost a na které je specialista. Ne že by je žral, to ho ani nenapadne, ale zmordovanou krysu vždy donese na beton na zahradě za prádelnu. To se jako chlubí co dokázal. A úlovky nejsou žádní drobečci, až se jeden diví jak to dělá. Mohu vás ubezpečit, že se správně kočičím přístupem k věci. Svoji kořist morduje postupně a s rozkoší, "hraje" si s ní a když už se skoro nehne, tak ji zakousne. Sežere ji jen výjimečně, asi když má opravdu hlad. Švehla - Packa a Ferda

Packa ovšem není jen kocour bušový, ale i domácí. S rozkoší se dovede rozvalovat na starém polštáři z vysloužilého gauče, který vlastně patří psovi Ferdovi. Tomuto to moc nevadí, má po baráku celkem čtyři a tak se přesune na jiný. Ferda Packu respektuje, i když někdy dovedou spát na jednom polštáři dohromady. A tak jednou přišel Packa ze své ranní vycházky a choval se nestandartně. Byl jaksi nervózní a jaksi podivně pošvihoval svým krásným černým ocasem.

Když si konečně lehl na polštář který je u prosklených dveří na balkon, tak si moje žena Míla všimla, že si dává pozor na ocas. Po ohledání zjistila nějakou ránu asi pět centimetrů od kořene ocasu, co pro husté chlupy nebyla dobře patrná. Tak jsem zaasistoval, kočičáka podržel a provedli jsme podrobnější prohlídku. Kůže i s chlupy kvalitně sklapovaná skoro kol dokola, jen obratle bylo vidět. Tak tedy telefon Erice, jinak osobní lékařce veškerého našeho dobytka a následná návštěva její ordinace, která je nedaleko, v sousední osadě.

Packa byl nervózní a Erika se nám snažila jaksi taktně naznačit že taková zranění se velice těžko hojí a jsou s nimi problémy. Viditelně si oddechla, když jsme jí řekli, že si myslíme, že by bylo nejlepší ocas kupírovat. Takže Erika hned ožila a začala vysvětlovat výhody tohoto zákroku v dané situaci. Packa tak zůstal v ordinaci a druhý den jsme si dojeli pro kočičáka s asi pěticentimetrovým oholeným pahýlem místo své velice praktické a krásné ozdoby. Od Eriky dostal na cestu prášky a hlavně plastový límec, aby si na umně zaštepovaný konec ocásku nedosáhl jazykem, po případě zuby. Choval se celkem klidně a doma usnul na sluníčku na polštáři co je u prosklených dveří na balkon.

Měli jsme obavy jaký to bude mít vliv na Packovu akrobacii po střechách, stromech a balkonovém zábradlí. Byly zbytečné. Mohu vás ujistit, že se pohybuje v těchto oblastech se svojí starou jistotou. Mentálně to na vědomí nevzal vůbec, akorát vypadá dost srandovně když se dojde lísat, otírá se o nohy a pomrskává svým, nyní už bohatě ochlupeným pěticentimetrovým pahýlkem.

Kterak Packa k tomuto úrazu přišel byl námět četných spekulací. Od rvačky po stržení kůže při pasírování dírou v nějakém okolním plotě. Ovšem jak se to skutečně stalo jsme se nikdy nedověděli. To je  jedno z mnoha Packovo tajemství.

Švehla - Packa se zraněným ocáskem

 

 

Švehla - Packa s trychtýřem

George Švehla