19.7.2019 | Svátek má Čeněk


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (88)

5.6.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

lékaři 88 - 1

Když byl Edwardu Babákovi jeden rok, spoluzakládal jeho tatínek ve Smidarech hasičský oddíl. To se psal rok 1874. Smidary leží na soutoku říček Cidliny a Javorky, asi šest kilometrů od Nového Bydžova v okrese Hradec Králové. Eduardův otec byl lékař a také starosta obce. Když bylo chlapci sedm let, otec zemřel. Navzdory nedostatku prostředků se mladý muž Edward rozhodl, že bude také lékařem. A udělal dobře. Na gymnáziu v Jičíně se mu podařilo získat stipendium a nakonec v roce 1898 promoval na Lékařské fakultě UK. V té době již věděl, jakým směrem se bude jeho lékařská dráha ubírat, a věřil, že bude úspěšným fyziologem. Proto se také v témže roce oženil Marií Věrou Opoleckou (1875-1962).

Byla to dobrá volba. Dne 1. ledna 1904 přinesly „Ženské listy“ následující zprávu: „V prosinci právě uplynulém dožila se Minerva opět radosti, že dvě posluchačky univerzity české, které bývaly jejími žačkami, dosáhly hodnosti doktorské. Dne 19. prosince byla na doktora filosofie povýšena paní M. Věra Babáková, choť MUDra a docenta univer., rozená Opolecká, jež r. 1890 vstoupivši do střední školy Minerviny za 3 rpoky ji opustila, dostudovala k maturitě soukromě a nyní dospěla k cíli studií svých univerzitních…Jest šestou doktorkou filozofie, graduovanou na české univerzitě pražské…“.

PhDr. Babáková mimo jiné aktivně spolupracovala při tvorbě hesel Ottova i Masarykova slovníku naučného. Svého muže přežila o třicet šest let.

Edward Babák (1873-1926) již za studií pracoval jako demonstrátor ve Fyziologickém ústavu profesora MUDr. Františka Mareše (1857-1942). Ten ho výrazně v jeho odborném směrování ovlivnil, své zde udělal také vynikající anatom a fyziolog profesor MUDr. Vladimír Tomsa (1830-1895). Budoucí doktor Babák se přitom pilně vzdělával ve filozofii a v přírodních vědách. V roce 1903 se habilitoval v oboru všeobecné fyziologie spisem o adaptabilitě střeva. On to byl, kdo přišel s teorií (1905), že potrava má vliv na délku střev (zkoumání prováděl u pulců), a v mnohém tak předběhl svoji dobu. K podobným závěrům došli nedávno dva mladí vědci v USA, aniž by znali Babákovy práce. V roce 1917 byl jmenován řádným profesorem fyziologie na české lékařské fakultě.

lékaři 88 - 2

V letním semestru 1918/1919 vedl zvěrolékařské kurzy při Filozofické fakultě pražské univerzity, a když byl přijat zákon o zřízení Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, ujal se jejího budování, nastínil její program instalačním projevem 11. listopadu 1919 a byl zvolen jejím prvním rektorem.

V dalších letech se zcela věnoval vysokému školství v Brně, byl rektorem i prorektorem Masarykovy univerzity, na lékařské fakultě byl děkanem i proděkanem, přednostou Fyziologického ústavu a přednostou ústavu Biologického. Ten se stal vzorem pro podobná zařízení v Evropě. Ještě za studií publikoval velice zajímavé odborné práce, za nejvíce objevné jsou považovány Tělověda a Úvod do biologie dítěte (ta vedla vlastně ke vzniku samostatného oboru pediatrie). V roce 1912 založil se svým vrstevníkem, přírodovědcem profesorem MUDr. Františkem Karlem Studničkou (1870-1955) Biologické listy, jako přílohu Časopisu lékařů českých.

V roce 1911 stál u zrodu časopisu Akvaristický obzor, byl členem zednářských lóží v Brně i v Praze a od roku 1904 také předsedou Literárního a řečnického spolku Slavia v Praze. Jeho výzkumy v oblasti fyziologie dýchání jsou dodnes světově proslulými.

Babákova publicistická činnost byla velice rozsáhlá, navíc se dá říci, že byl zakladatelem nového pojetí medicíny, vycházející z filozofie přírodních hodnot lidského života. Vědu pokládal za nedílnou součást lidské kultury.

lékaři 88 - 3

Tak tohle je Babákovo náměstí v jeho rodné obci Smidary…

lékaři 88 - 4

Tento pomníček ke „cti a slávě“ Eduarda Babáka byl slavnostně odhalen 12. října 1937. Text na pomníku: Edward Babák, fyziolog, vysokoškolský pedagog, akademický funkcionář a organizátor vědeckého života. Pomník byl původně umístěn v předzahrádce Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity na rohu dnešních ulic Údolní a Úvoz. V roce 1940 ukryt po pokusech neznámých osob pomník odstranit. V roce 1949 odhalen na Komenského náměstí. V březnu 1990 přenesen na nové, málo důstojné místo. Poté asi v roce 1993 byl pomník odstraněn, měl být instalován v areálu Vysoké školy veterinární. Po protestech veřejnosti restaurován a v roce 1994 vrácen zpět. V rámci rekonstrukce budovy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity opět dočasně odstraněn. Po ukončení rekonstrukce budovy pro potřeby Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se pomník na místo nevrátil. Od roku 2010 je umístěn v nově otevřeném kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích mezi pavilony A3 a A6. Pomník svým putováním tak trochu připomíná životní putování tohoto význačného vědce.

Život Edwarda Babáka byl velice hektický. Pracoval do úmoru a rozdával se. Zemřel 29. května 1926 v nedožitých 53 letech a na jeho úmrtním listu je poznámka „zemřel náhle“. V Praze 11 v části obce Chodov je mimo jiné také Babákova ulice. Mimochodem, ulice či náměstí pojmenováváme po lidech, u nichž chceme, abychom na ně nezapomínali.

Příště: profesor MUDr. Julius Petřivalský



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.