20.1.2018 | Svátek má Ilona


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (14)

27.12.2017

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

Již bezmála deset let je ve Schwarzenberském paláci dominujícím Hradčanskému náměstí, stálá expozice Národní galerie pod názvem Baroko v Čechách. My, milovníci barokních malířů, si zde přijdeme na své. Kupecký, Škréta, Baroun, Brandl…. Mám-li čas, stojím vždy fascinován u rozměrného obrazu snad nejvýznamnějšího českého barokního malíře 17. století, Karla Škréty Šotnovského za Závořic (1610-1674), který se jmenuje „Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny“. Obraz byl namalován v roce 1653. Dionysio Miseroni (1607-1661) byl synem Ottavia Miseroniho (1560-1624) z Milána, jehož v roce 1588 císař Rudolf II. povolal do Prahy a jmenoval správcem brusírny drahokamů v Císařském mlýně v Praze – Bubenči. Na obraze je Dionysio se čtyřmi syny, dvěma dcerami a manželkou Marií Ludmilou.

Znamenití lékaři 14 - 1

Krásný obraz, krásní lidé. Vždycky mě u tohoto obrazu napadne, proč Karel Škréta nenamalovali sestru Dionysia Miseroni s její rodinou. Tedy tu sestru, která se v roce 1630 provdala za doktora medicíny, hlavního fyzika Království českého a řádného univerzitního profesora pražské univerzity Jana Marka Marci z Kronlandu (1595-1667), renesančního učence a polyhistora. Nevíme, jak vypadala, víme pouze, že měli se svým mužem tři syny a dvě dcery.Prvním byl Jan Jiří (později lékař), Filip (nešťastnou náhodou se v roce 1650 utopil ve Vltavě) a Jan Ludvík (vstoupil do řádu augustiánů a působil jako kanovník v Zaháni).

Jan Marek Marci, prvorozený syn Marka Lanškrounského a jeho ženy Doroty rozené Peřinové se narodil 13. června 1595 v domě č. p. 112. Dům stával v blízkosti dnešní budovy gymnázia a na domě postaveném na jeho místě (Na nároží č. p. 4) je pískovcová deska s textem, že v domě, který stával v těchto místech, se narodil Jan Marek Marků. Lékař, přírodovědec, fyzik, zakladatel spektroskopie a rektor Karlovy univerzity v Praze. Z tohoto místa se uličkou, která nese název J. M. Marci dostaneme na lanškrounské náměstí Jana Marka Marků.

Otec Jana Marka byl správcem jednoho z panství pánů z Pernštejna, avšak v době Janova narození zněla tomuto starobylému moravskému a českému rodu labutí píseň. Jan V. z Pernštejna se zadlužil a postupně prodával svá panství. Nakonec mu zůstal jen Prostějov, Plumlov a Litomyšl. Když byly Janu Markovi dva roky, zemřel císařský generál Jan V. z Pernštejna při obléhání pevnosti Rábu v Uhrách. Koule z tureckého děla mu utrhla hlavu a levou ruku i s ramenem. Jeho syn Vratislav Eusebius se nikdy neoženil, sloužil jako voják pod Valdštejnem, když v roce 1631 byl za bit v boji proti Švédům u braniborského města Tangermünde. Tím vymřel rod Pernštejnů po meči. Zámek v Litomyšli byl sídlem posledního z rodu Pernštejnů. Markovi se do Litomyšle odstěhovali v roce 1601, když Markův otec byl jmenován zdejším zámeckým purkrabím. A to právě začal Marek chodit do české školy.

Ve třinácti letech odešel do Jindřichova Hradce na jezuitské gymnázium. Hodnost bakaláře získal 9. května 1615 a hodnost magistra filozofie získal 18. srpna 1616 na Olomoucké akademii biskupské koleji Tovaryšstva Ježíšova. Od roku 1622 studoval medicínu na obnovené Lékařské fakultě pražské univerzity. V roce 1625 lékařská studia ukončil obhájením disertační práce věnované mozkovým chorobám – epilepsii, závrati, mrtvici a obrně. Současně získal místo mimořádného profesora na lékařské fakultě. V roce 1626 byl jmenován fysikem (lékařem) Království českého a roku 1630 řádným profesorem na univerzitě. Byl osobním lékařem císaře Ferdinanda III. V roce 1658 byl jmenován osobním lékařem císaře Leopolda I. a v roce 1662 rektorem univerzity. Vedle své profesury vykonával úspěšnou lékařskou praxi. Marci obětavě zasahoval jako lékař v době morových epidemií, které Prahu opakovaně sužovaly, a ve válečných situacích, kde se vystavoval nemalému riziku. Krátce zasáhl i do bojů třicetileté války, zapojil se do obrany Prahy před Königsmarkovými vojsky. Zvláště při obraně Karlova mostu se vyznamenali tři tehdejší čeští mušketýři: Bohuslav Balbín, Karel Škréta a Jan Marek pod vedením jezuitského profesora Jiřího Plachého. Jan Marek zde navíc vedl lékařskou službu a za to byl jmenován císařským radou. Především za tyto zásluhy byl roku 1654 císařským diplomem povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „z Kronlandu“, který si sám zvolil. Je to vlastně přesmyčka historického názvu Lanškrouna - Landeskrone nebo Kronland.

Znamenití lékaři 14 - 2

Jaký byl člověk lékař Jan Marek? Kromě své mateřštiny ovládal němčinu, latinu a řečtinu, naučil se však také hebrejsky, arabsky, italsky a španělsky, svoji pozornost věnoval dokonce i studiu jazyka syrského a chaldejského. Ví se o něm, že rád popíjel dobré červené víno, kouřil vodní dýmku, vydatně se pohyboval na čerstvém vzduchu, doporučoval dostatečnou stravu, pohyb a míčové hry jako prostředek uchování zdraví, jako lékař se vystavoval tisícerým nebezpečím infekcí, provedl stovky pozorování a experimentů, působil jako učitel a akademický funkcionář, sepsal tisíce stránek odborných publikací a podnikl několik zahraničních cest.Byl experimentálním fyzikem, který se originálně zabýval problematikou kyvadla, rázu pružných těles i optikou světla. Jako lékař sledoval racionální výklad psychologických a psychiatrických jevů. Byl posledním přírodovědcem doby protireformace, který na základě experimentálně-senzualistických přístupů dokázal udržet úroveň, srovnatelnou s tehdejší hladinou světové vědy. Všechny své spisy vydal v Praze. Ve své době mu patřila obdivná epiteta: křesťanský Euklides, český Platón, pražský Hippokratés. Je všeobecně známo, že proslulá anglická Královská společnost (Royal Society) mu hodlala nabídnout své členství. Než se tak mohlo stát, Jan Marek Marci zemřel 10. dubna 1667.

Jan Marek používal nejenom pokrokové metody v léčení a psychologický přístup k pacientům, ale pracoval i v oblasti teorie medicíny. V roce 1635 publikoval svůj nejvýznamnější lékařský spis Pomysl o ideách výkonných, čili domněnka o odkrytí oné skryté mocnosti, jež semena zúrodňuje a z nich ústrojná těla provádí, kde se věnoval např. vývoji embrya a dědičnosti, čímž se dostal do sporu s církví. Zabýval se také problematikou krevního oběhu a je přehlížen jako objevitel zákonitostí týkajících se krevního oběhu. Je známo, že vyléčil svého přítele Bohuslava Balbína z černých neštovic, jakkoli na jeho léčbu rezignovali jiní lékaři.

S osobou Jana Marka je spojen i tajemný tzv. Voynichův rukopis. Americký knihovník a starožitník WilfredM.Voynich nalezl v roce 1912 v knihovně jezuitské koleje v italské Frescatě tajemný středověký rukopis. U něho byl doprovodný list datovaný rokem 1666. Jeho autorem byl Marcus Marci, který ho poslal toho roku k rozluštění svému příteli, alchymistovi a kryptologovi, Athanasiu Kircherovi. Tajemství se dodnes nepoddalo a vydrželo do dnešních dnů. Manuskript již desítky let čeká v Knihovně vzácných tisků univerzity v Yalena svého luštitele. Za tu dobu se nashromáždila řada tezí o původu, smyslu či charakteru těch podivných zažloutlých stránek.

Znamenití lékaři 14 - 4

Koncem roku 1948 vzniká z iniciativy vědců a vysokoškolských profesorů v Praze „Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse“. V dubnu 1967 ukončilo sdružení svoji činnost a v září téhož roku vznikla „Československá spektroskopická společnost“. A od rozdělení Československa působí v Česku Spektroskopická společnost Jana Marka Marci. Od roku 1977 uděluje tato společnost za přínos k poznání ve spektroskopii Medaili Jana Marka Marci z Kronlandu. Nejde o nic náhodného.Spektroskopie se zbývá vlastnostmi spekter. Za jejího zakladatele je považován sir Isaac Newton (1643-1727), avšak značný vědecký podíl na zkoumání spekter dávno již před Newtonem a dalšími badateli patří českému vědci Janu Markovi Marci.

Znamenití lékaři 14 - 3

Ke čtyřstému výročí narozenin Jana Marka Marci (13.6. 1595) uspořádala v červnu 1995 Spektroskopická společnost v Lanškrouně Spektroskopickou konferenci s mezinárodní účastí. Součástí konference byly též prezentace historiků o životě a díle Jana Marka Marci. Město Lanškroun odhalením pomníku (viz snímek vlevo s delegáty konference) na lanškrounském náměstí J. M. Marci a dalšími akcemi čtyřsté narozeniny svého rodáka důstojně oslavilo.

Jeho dalším velkým fyzikálním tématem byla optika. Věnuje se jí ve svém rozsáhlém spise „Thaumantias, liber de arcu coelesti…“ neboli „Kniha o duze“, která vyšla r. 1648.

Znamenití lékaři 14 - 5

Iris Thaumantias, dcera mořského boha Thaumanta a Élektry, dcery Titána Ókeana, krásná a pestrobarevná, byla poslem bohů a zosobněním duhy, která naplňovala mraky vodou. V této knize se Marci dotýká mnoha nejrůznějších témat, od podstaty hmoty, světla a plamene, lomu a odrazu světla, rozkladu světelného paprsku do spektra, barev mýdlových bublin až po podstatu střelného prachu, třaskavého zlata, barvířství, chemických technologií a dalších.

Rozlišuje barvy skutečné, vlastní tělesům, a barvy zdánlivé, zjevné, vznikající lomem a zhušťováním bílého „barvorodného“ světelného paprsku. Navíc popsal vlastnosti a podmínky vzniku duhy a její vznik správně vysvětloval dvojím lomem a jedním, popřípadě dvojím vnitřním odrazem na vodních kapkách. Dále experimentoval s rozkladem bílého světla hranolem. Marci také zkoumal vlastnosti barevného paprsku vycházejícího z hranolu a pomocí dalšího hranolu dokázal, že paprsek se již nemění. Tento objev je však připisován Newtonovi.

I další Marciho závěry, jako například jevy ohybu, difrakce světla, spojené se vznikem spektra a další podobné ohyby světla jsou v historii fyziky připisovány italskému fyzikovi F. M. Grimaldimu (1618-1663), jakkoli své o to věděl přibližně ve stejné době i Marci. A před nimi mnohé z toho tušil Leonardo di ser Pieroda Vinci (1452-1519). Celkem se zachovalo 13 Marciho spisů, z nichž dva vyšly posmrtně (díky jeho žákovi Janu Václavu Dobřanskému z Černého Mostu), pět dalších spisů se neuchovalo.

Marci se také zabýval i možnými způsoby měření zeměpisné délky - „O délce aneb rozdílu mezi dvěma poledníky“ (1650). Ve spise „Labyrint“ (1654) se věnuje odvěkému problému kvadratury kruhu, úloze sestrojit čtverec, který by měl stejný obsah jako daný kruh. V pražské Melantrichově ulici je Dům U Zelené lípy (č. p. 12). Na něm je umístěna pamětní tabule Jana Marka Marciho z Kronlandu.

Znamenití lékaři 14 - 6

Jsou na ní symbolicky vyobrazeny jeho zájmy - studium spektra a duhy, kvadratura kruhu, oběh krve v lidském těle, rázy koulí, měření pulsu pacientů pomocí kyvadla či metody ke zjišťování zeměpisné délky.V posledních letech svého života ztrácel Marek zrak, až oslepl úplně. Jeho žák a nástupce již zmíněný Jan Václav Dobřanský z Černého Mostu o něm napsal: „Oplakáváme smrt muže, který, ač dosáhl vysokého věku, přece nám byl záhy oderván. Nemaje v úmyslu zkracovati jakékoliv zásluhy jiných výtečných lidí, tvrdím přece, že Čechy ztratily muže, který byl u nás narozen, vychován a vyučen, který znám byl celému světu…“

Příště: Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, slavný lékař a léčitel



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.