Tvrdí se, že čeští důstojníci vyznamenaní za akce v Afghánistánu nosili na přilbách symboly jednotek SS. To je samozřejmě krajně nepříjemné tím spíš, jestli měly skutečně některé armádní autority sklon situaci tutlat. Zprávy tohoto zrna jsou v České republice přijímány se zneklidněním, neboť existuje tradiční obava demokratické společnosti z pronikání extremistů do ozbrojených složek státního organismu. Taková bezpečnostní rizika samozřejmě nelze vyloučit, a už vůbec ne podceňovat. Vzhledem k omezení branné povinnosti vznikl uzavřený, relativně malé korpus armády, která v zemi nemá konkurenci.

Každopádně je třeba dávat stejný pozor na jinou skutečnost: eventualitu účelového šíření strachu z dobře známého historického problému. Případy bývají, což mimochodem prohlašují některé známé antifašistické organizace, nafukovány senzacechtivými sdělovacími prostředky, jenž často ve své „hvězdnosti“ nepostřehnou anebo nechtějí postřehnout, že jsou manipulovány. – Zvláštní náhodou právě před několika málo dny zveřejnil denní tisk sérii článků o domácích, krajně pravicových aktivistech sdružených v organizaci White Justice (Bílá spravedlnost), údajně cvičených profesionálem k teroristickým útokům na elektrárny či významné osobnosti. Do obskurního spolku pronikl novináři nastrčený provokatér-voják, jenž měl záhy reálně působit v zahraniční misi, a sólokapr rozkrývající hrozbu byl na světě.

Není nic snazšího než ukázat prstem a rozmisťovat „samolepicí“ fráze společenského nebezpečí. Před další soudní pří s nacionalistickou Dělnickou stranou, když stát první žádost o rozpuštění partaje suverénně prohrál, může snadno uzrávat atmosféra jednoduchých řešení.

Článek vyšel v deníku E15