Již od momentu prvního vzkazu napsaného do písku, kmene stromu či vytesaného do kamene-destičky si čtenář musel uvědomit, jaký vzkaz dostává a rozhodnout, jak s informací naloží. Tak nějak jsem se pokusil naznačit, kam až sahají kořeny, resp. jak se utvářel vztah mezi pisatelem(autorem), médiem a čtenářem.

Dnes ani nevnímáme, jak se nám dostává pod kůži zpráva, kterou na nás autor hodlá působit. Někdy nás chce rozesmát, jindy rozplakat, ale také chce, abychom mysleli jako on nebo abychom uvěřili napsanému. Ne vždy s ním musíme souhlasit, ale proč by nebylo jen trochu pravdy na napsaném „černým na bílém"? My starší a staří jsme byli ujišťováni, že existují jen oficiální a „pravdivé" zprávy. A to od školních do důchodových let.

Velmi těžko si člověk, zvyklý na určitý systém v chápání psaného či viděného v televizi, zvyká na to, že ne vše napsané musí být pravda. Samozřejmě se nedalo věřit politickým blábolům minulého režimu, což se dělo v jiných rovinách. Ve dne Rudé právo, večer Hlas Ameriky nebo BBC. Dítka školou povinná v tom měla pěkný zmatek, zvláště, když rodiče byli neopatrní. Proto dnes berou s rezervou zprávy o zvěrstvech komunizmu. A ti, kteří za totáče i dnes žijí bezstarostným životem „horních deseti tisíc", mají svůj život bez omezení - jsou za vodou..

Autor a jeho distribuční médium mají za účel jen vydělávat peníze, tomu se v důsledku říká bulvár. Pak jsou autoři se svými médii, kteří mají za úkol utvářet světový názor naivním „věřícím", což jsou většinou individua bez vlastního názoru. Jenže ti jsou ideálními voliči, kteří mohou ovlivňovat podle názorů médií volební výsledky.

Aby se mohlo s jistotou říci, že voliči projevili ve volbách svou vůli, pak by se museli dalších 30 až 40 let učit čtenáři, posluchači a diváci používat vlastní mozek k analýze přijatých informací. Třeba ani toto není řešení, protože i člověk vzdělaný je ochoten věřit slovům populistů.

Proto si dovolím tvrdit, že směry a cíle politických bojů ve volbách určují média. Vyhledáváním různých „kostlivců" ve stranických policích a skříních se zrychluje nebo mírní tempo volebních kampaní, a to jen z jediného důvodu: Udržet u koryta své koně

Převzato z Rottenberg.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora