Boje na hranicích Ázerbájdžánu a Náhorního Karabachu začaly nečekaně 2. dubna časně ráno a skončily podobně nečekaně 5. dubna v poledne, kdy obě strany ohlásily příměří.

Boje byly úporné a používalo se při nich tanků, dělostřelectva, raket a omezeně i letectva. Ázerbájdžán a Arménie se sice vzájemně obviňují, že „si začal“ ten druhý, ovšem vzhledem k tomu, že obě strany spolu už desítky let vedou úpornou propagandistickou válku, bude asi lepší nechat jejich slova stranou a podívat se na věc střízlivým okem zvenčí.

Arménie, potažmo Náhorní Karabach, neměla důvod rozpoutávat nové kolo konfliktu, který zamrzl v květnu 1994, spíše naopak. Ázerbájdžán totiž má mohutnou převahu jak v počtu obyvatel, tak v bohatství, armádě a zbraních.

Rozhodneme-li se mluvit o válce, která náhle začala a stejně náhle skončila – tedy pokud opravdu skončila –, logicky si položíme otázku, kdo vyhrál. Odpověď je v našem případě dost paradoxní: dá se totiž říci, že vyhrály obě strany.

Karabach ovládá přesvědčení, že zvítězil: ubránil se silnějšímu protivníkovi a přišel o kousíček území, kde stejně nikdo nežije. Důležitější je pocit vítězství v Baku: ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev už léta slibuje, že Náhorní Karabach i okolní území, které okupují karabašská a arménská vojska, vrátí znovu Ázerbájdžánu. A nyní Ázerbájdžánci jásají, neboť jsou přesvědčeni, že jejich armáda odčinila výsledky války ze začátku devadesátých let.

Třetím „vítězem“ této kraťoučké války však je Rusko, jehož dlouhodobým cílem je dosažení většího vlivu, nechceme-li rovnou mluvit o nadvládě, na zakavkazském území, které bývalo desítky let součástí SSSR. Stačí připomenout, že příměří bylo dosaženo na schůzce velitelů vojenských štábů Ázerbájdžánu a Arménie, které se uskutečnilo v Moskvě. A moskevská média i ruští představitelé se po celou dobu bojů vyjadřovali velmi zdrženlivě. Není jasné, zda byla Moskva o konfliktu informována předem, ale vyloučit to nelze.

A k čemu by Rusku tahle nečekaná malá válka byla? To je prosté: kdyby se mezinárodní společenství či některá mezinárodní instituce rozhodly nějak zamezit případnému dalšímu oživování konfliktu, nejspíš by tam vyslaly mírové jednotky. Těmi by zřejmě byli ruští vojáci, a Rusko by tak získalo mocný nástroj vlivu jak v Arménii, tak v Ázerbájdžánu.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus