Tiskové prohlášení po jednání Politického grémia ČSSD. Politické grémium ČSSD podporuje objektivní prošetření všech podezření souvisejících s privatizací Mostecké uhelné společnosti. Politické grémium ČSSD bere na vědomí žádost o přerušení členství v ČSSD Stanislava Grosse a předpokládá, že by se tímto způsobem zachoval jakýkoliv jiný sociální demokrat, aby nepoškozoval dobré jméno ČSSD. K tomu ještě prohlášení pana úřadujícího místopředsedy: Sobotka (ČSSD): Gross se zachoval tak, aby nepoškozoval dobré jméno ČSSD. 8. 1. 2011.

Poctivě se vyznávám, že jsem z toho jelen. Nechci vůbec spekulovat o tom, jak to tehdy s nějakými úplatky bylo. Na to se možná jednou přijde. Ale jednoznačně můžeme říci, že existují pouze dvě možnosti.

Obvinění může být pravdivé. V tom případě bude zcela jednoznačně poškozena strana, z jejíhož pověření zastávali podezřelí své funkce. Na tom nezmění vůbec nic, jestli někdo z nich před prošetřováním přerušil či nepřerušil své členství. Neboť jest všeobecně známo, s jakou stranou jsou a byli tito lidé spojeni. A k poškození dobrého jména strany by tak stejně došlo, a to tak dávno, že se to nedá vzít zpět.

Obvinění je nepravdivé. V takovém případě může mít strana, jejíchž představitelů se podezření týká, pouze radost, protože se ukáže, že její zástupci neprovedli nic nečestného. Takže nějaké přerušování členství ve straně zde nemá význam vůbec žádný.

Shrnuto podle normálního selského rozumu, naprosto nechápu, jak se v tomto případě může stát přerušení členství ve straně, jedním z aktérů případu, aktem zaručujícím nepoškození dobrého jména strany.

Je ovšem možné, že si po přečtení onoho tiskového prohlášení řekne nějaká babička v Horní Dolní, že ten Staník je dobrý kluk, když přerušil své členství, aby nepoškodil stranu, protože bude vyšetřován. To připouštím, i když všeobecně platí, že vysoký činitel, o němž se ví, jakou stranu zastupoval, ji poškozuje objektivně již tím, že je vyšetřován, i když je třeba nevinen. Nabízí se otázka, jestli členové „Politického grémia ČSSD“ uvažují stejně, jako ona babička z Horní Dolní. Což by bylo dost strašné. Poté by bylo možné ještě jedno vysvětlení, že nerozumím „vysoké politice“. Přiznám se ale bez mučení, že tento pocit se mně zmocňuje téměř každé ráno po přečtení všeho, co je u nás nového.