26.4.2024 | Svátek má Oto


FEJETON: O čase

1.11.2013

Neděle ráno. Podívám se na telefon. Osm hodin. Podivil jsem se, že jsem lépe vyspaný, než by bylo možné předpokládat z času mého nedělního odchodu do ložnice. Pak jsem si uvědomil, že je poslední neděle října, a přispal si ještě jednu hodinu. Jaký byl můj údiv po probuzení. Na nástěnných hodinách, které jsem chtěl seřídit na zimní čas, bylo deset hodin místo předpokládaných devíti.

Zrušit! Zrušit! Zrušit! Takový fyzikální nesmysl. Na jaře mě zákonodárci okradou o hodinu a za sedm měsíců, místo aby mi byla hodina vrácena, tak přijdu ještě o další. Zrušit! Energii to neušetří a spoustu lidí (biologické hodiny) a civilizaci (jízdní řády, Windows) to uvrhne do chaosu.

Večer byl můj názor nahlodán. Setmělo se o hodinu dříve. Se smutkem jsem si vzpomněl na krásné dlouhé letní dny. Ty by ale, bez letního času, byly o hodinu kratší! Uvědomil jsem si, co znamená anglický termín pro letní čas: Daylight Saving Time. Není to o šetření energie. Je to o lepším využití denního světla.

Jak to ale udělat? Odstranit prudké změny, které naruší biologický čas a jízdní řády, a nepřijít o hodinu světla krásných letních dnů? Aha. Prudké změny. Biologické hodiny se automaticky seřizují podle světla. Takže dělat mnoho malých změn během celého roku. Tomu by se snad mohly přizpůsobit i jízdní řády. Vzpomněl jsem si na středověk. (Ne, že bych ho sám zažil.) Den začínal se západem slunce. Protože nebyla televize, dokonce ani žárovka, tak šli asi všichni spát. No a vstávali s úsvitem a biologické hodiny byly spokojené a denní světlo bylo maximálně využité. Pak ale vymysleli mechanické hodiny. Nevymysleli je ale důsledně. Nechtělo se jim každý den měnit počet zubů na kolech nebo délku kyvadla, a tak přesunuli začátek dne na půlnoc. Dnes by ale nebyl problém vyrobit hodiny, kde by den začínal se západem. Zvlášť pokud by se nepoužily zuby a kyvadlo. Například takové atomové hodiny žádné zuby ani kyvadlo nemají. Ale stejně by to nešlo. Kvůli průmyslové revoluci se přestalo vstávat se sluncem a dnes se vstává s jízdním řádem. Den začínající se západem slunce by byl ještě horší, než ten podle současných pořádků.

A co kdyby den začínal s východem slunce? Nebo lépe, abychom se příliš nevzdálili od dnešních zvyklostí. Kdyby při východu slunce bylo vždy šest hodin. To by byla krása. Vstával bych vždy v šest s východem slunce a denní svit by mě provázel maximální dobu, jak by to bylo jen možné. Jízdní řády by celý rok zůstávaly skoro stejné. Byl by jenom jeden malý problém. V průběhu roku by se měnila délka dne (den + noc). Jak to zařídit? Mohla by se měnit délka sekundy v průběhu roku. To by vyžadovalo, aby fyzikální zákony platily v každé roční době, měnit fyzikální konstanty. To by dnes problém nebyl. No ale aby se měnily konstanty, zvlášť fyzikální? Tak by se mohl měnit počet sekund za den. Jednou by den končil v 23:59 a jindy v 24:01. To by docela šlo. Čas běží kontinuálně celý rok. Slunce zapadá nejpozději, jak je to možné. Žádné prudké změny.

Takže perfektní. Tedy v Brně a okolí. Co takhle v Portu? Tam by slunce vycházelo po půl osmé. No, není to nic moc ale snad by si tam zvykli. A co víc na jih, v Kapském Městě? Tam by se hodina východu slunce posunovala v průběhu roku. Nevím, jestli by s tím souhlasili, zvláště kdyby se podívali do Brna, jak nám vychází slunce perfektně vždy v šest hodin ráno, tak jako dnes na rovníku. Mohli by mít jiné časové pásmo. Nebo by se mohl čas (místní čas) měnit plynule podle zeměpisné polohy. Hodinky by měly GPS. Úplně dokonalé.

Slovní úloha: Vlak vyjede z bodu A v 6:00 na 51°12'34'' severní šířky 15°26'14'' východní délky. Vlak jede průměrnou rychlostí 512,6 km/h. V kolik hodin přijede do bodu B na 51°44'05'' severní šířky 15°25'58'' východní délky? Řešení vypadá poněkud obtížně. Čas se mění bod od bodu. Při pohybu na východ běží rychleji. Při pohybu za západ pomaleji. Dilatace času skoro jako v teorii relativity. Je však možné čas v bodu A převést na UTC (koordinovaný světový čas). Vypočítat čas příjezdu do bodu B v UTC a pak převést do místního času. Předpokládám, že převody časů by se nedělaly pomocí lidské hlavy. Používání UTC a přepočet na místní čas při zobrazení není nic nového. Rozumné operační systémy (založené na UNIXu) takto pracují již kolem čtyřiceti let. Systémy závislé na biologických hodinách by používaly místní čas a ty ostatní UTC. Jízdní řády řády a rozvrhy hodin by ukazovaly místní čas, protože jsou pro lidi.

Takže je to vyřešené. Teď přemluvit pár politiků, nejlépe v Bruselu, a můžeme se těšit na světlé zítřky s maximem denního světla bez prudkých změn pro všechny lidi celého světa.

Dívám se na globus. Jsou tam dva polární kruhy a - co horší - póly. Na pólu prý vychází slunce jednou za rok. Tak ne pro všechny lidi. Těch u pólů stejně mnoho není a místní čas tam nedává velký smysl. Používal by se tam jen UTC.

Taková hrůza v Tichém oceánu! Datová hranice. Ale o tom snad někdy příště.

Jiří Libiš