26.5.2019 | Svátek má Filip


FEJETON: Jak oslovit ženu

7.5.2015

Je jich hodně a jsou různé. Tak různé, až oči přecházejí... Je zvláštní dát se s některou neznámou do řeči - rozumějte: jen tak, slušně si popovídat, bez úmyslu sbalit - takových situací se naskytne... Na židli v čekárně, v křesle dálkového autobusu, v kupé vlaku eurocity, nebo odpočíváte na lavičce v parku, jedete na běžkách ve stejné stopě, jste na kafi v bufáči akvacentra, ležíte na pláži, pozvali vás na nudnou „párty“, zaplatili vám blbý školení, čekáte pod stříškou, až přestane pršet, váš letecký spoj má hlášeno velké zpoždění, trpělivě stojíte na nádvoří zámku (průvodce šel s jinou partou). A podobně.

Existuje skupina mužů, kterým se takový rozhovor nedaří. Mezi ně patřil do nedávna Ferda, můj známý z dílny. Ať Ferdinand začne o čemkoli, nakonec to dopadne vždycky stejně. Zmínit se o cizích krajích, odkud se minulý týden vrátil? - Byla tam taky nebo se tam chystá a má všechno o té krajině prostudováno. - Anekdoty? - Tu o Pepíčkovi zná, tamty dvě košilaté o Marušce taky, ta o Havlovi je stará, předělaná, oplzlé vtipy jsou hnusné a vůbec... Ani o módě, ani o chutné krmi z produktů vlastní zahrádky, ani o výchově dětiček - s ničím nezaujme, nepřekvapí, rozhovor drhne dnem o dno, až uvázne na mělčině ticha docela.

Ptal jsem se Ferdy: Jestlipak se zmiňuješ o televizních seriálech české provenience? Ale fuj... pravil Ferdinand. A co tvá zbytnělá prostata? Prej jejich dědeček ji měl taky - a jakou! Spolupráce na slosovatelné tajence křížovky? Měla ji vyluštěnou, tajenku odeslala v termínu do redakce, vloni takto vyhrála přes tisíc korun... Ferda to zkoušel i přes finance, protože se vyzná v akciích... Burza... Půjčky... Úroky... Lichva?! Nic!

Proč takový generální neúspěch v tak banálních situacích? Na základě utajeného monitorování podobných scének jsme zjistili, že pravým důvodem neúspěchu bylo nevhodné oslovení. Ferdinand podcenil známé pravidlo prvního dojmu a jeho kardinální důležitost pro navazující akci.

Čeština - u té pochopitelně dneska zůstaneme - skýtá v naznačeném směru několikeré možnosti. Vezmeme to pěkně popořadě.

Žena: Voláme správně pátým pádem (postaru vocativem) Ženo! - ale jen ve speciálních případech. Vidím v duchu film „Hostinec U kamenného stolu“ a scénu, ve které nezapomenutelný herec Jiří Plachý v roli vášnivého výtvarníka pronáší pateticky slavný citát: Ženo! Tvé jméno je faleš!

Dámo! - K počátku konverzace se rovněž nehodí. Vyslovuje se uraženým, dotčeným tónem. Ani předřazeným adjektivem nic nezlepšíte. Zkuste říct nahlas: Milá dámo!... nebo: Vážená dámo! Slyšíte to? Oslovující se chystá oslovovanou slušně, leč důrazně napomenout.

Madam! - Tento zmezinárodněný termín je smířlivější. Před konverzační záměr se v českých podmínkách nehodí. Spíše se jedná o oslovení upozorňovací. Madam, dovolíte? Já přes váš klobouček nevidím na jeviště.- Ale, madam, teď jsme na řadě my...

Paní! - nejvhodnější oslovení pro naše účely. Má více variant. Milá paní... Mladá paní (zabírá i u devadesátiletých, pokud uspokojivě slyší a myslí)... Paní Vlasto... (Úsměv: Já nejsu Vlasta, já se menuju Marie, s někým ste si mě spletli)...

Varianty „milostivá“, „milostivá paní“ nám připadají archaické. Hodí se k oslovení dámy z umělecké branže, samozřejmě aspoň ve středním věku, sólistka, virtuóska, skutečná hvězda ze skutečného jeviště nebo filmu, nejlíp z obojího.

Milostpaní... Ztratila odér nadřazenosti, takové oslovení dámy nepostrádá nádech ironického výpadu proti ní. Ale dost možná i dnes jsou služky někde v Česku vedeny do této pokorné pozice. Dejte pokoj, o tom tady nechci to... psát.

„Paninka“ je zdrobnělina, o které pochybuji, že se ke konverzačnímu oslovení hodí. Vyhraženo sebevědomým živnostníkům (...tak, paninko, máte to vopravený, bude to i s cestovným za sedm set devadesát korun českých. Chcete účet?).

„Panička“ je odvozena od masculina „páníček“ a patří do světa majitelů pejsků a čubiček.

A jsme u důležitého konce: Slečno! S jistou dávkou opatrnosti lze konverzačně využít. Než v nevinné, neutrální, občanské situaci oslovíte ženu Slečno!, bleskově napřed odhadněte, zda se nebude z nějakého záhadného důvodu cítit dotčena. Existují sedmdesátileté slečny, které si na tom, že zůstaly slečnami, zakládají - ty vám roztomile nebo zavile hned připomenou, že nejsou paní. Šestnáctiletá, která obvykle nemá pro takový styl humoru žádné pochopení, bere „mladou paní“ jako urážku.

Bývaly doby, kdy se za oslovení Soudružko (zkráceně Souško!) dala schovat veškerá společenská etiketa. Ke dnešku se z toho slova stala nadávka, možná žalovatelná. Jen vypravěčům, básníkům a pábitelům ještě slouží k tomu, aby jejich čtenářům a posluchačům přiblížila minulý čas.

© Petr Kersch, květen 2015
petrkersch@karneval.cz

****************************

Petr Kersch - V záři zvěrokruhu
V nakladatelství Jiří Tomáš - Akropolis Praha vyšla knižní sbírka povídek V záři zvěrokruhu. Jedná se o soubor dvanácti povídek spojených znameními zvěrokruhu a dalších šesti povídek.
Povídky jsou dějově vsazeny do různých dob - od biblického starověku přes novověkou českou historii až do současnosti. Dějově, myšlenkově i jazykově neobyčejně působivá próza jedenaosmdesátiletého děčínského autora, která mu definitivně zajišťuje nepřehlédnutelné místo v současné české literatuře, si zaslouží čtenářskou pozornost.
Kniha je (v papírové verzi) v běžném prodeji u knihkupců a na internetu.

V záři zvěrokruhu


Diskuse


J. Kyselková
18:20
7.5.2015

Š. Šafránek
11:21
7.5.2015

P. Kersch
9:03
7.5.2015

T. Kočí
8:54
7.5.2015

počet příspěvků: 4, poslední 7.5.2015 06:20









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.