13.11.2018 | Svátek má Tibor


FEJETON: Jak jsem potkal sršně

2.11.2018

aneb Obrana zbytečně obávaného hmyzu

Nedávno tady pan Neff skepticky lámal hůl nad sršni zákeřně útočícími na pocestné nedaleko jeho bydliště. Já mám zkušenost právě opačnou a napadá mě k tomu jediné vysvětlení, že jsou u nás na východě republiky tito predátoři snad asi hodnější než ti, co bydlí u Prahy.

sršni 1

Sršni jsou jednou z vosích čeledí, vlastně takové obrovské vosy, a tak jim gramatika připouští i rod ženský, který však používají jen zoologové (kteří napsali i tento příspěvek do Wikipedie). Na jaře se nám tedy sršni usídlili v dřevníku. Když pak v létě hojně začali poletovat kolem domu, zpočátku jsme přirozeně zneklidněli; záhy se ukázalo, že o nás opravdu zájem nemají a na rozdíl od svých menších příbuzných ani o naše jídlo či nápoje – ba naopak, poprvé nebylo letos na terase zapotřebí dávat pozor, nemá-li člověk ve sklenici vosu. Naučili jsme se tedy s nimi „žít a nechat žít“. Tím spíš, že jsou nejen neškodní, ale nakonec i užiteční.

V takovém jednom hnízdě, jaké se nám tu utvořilo, jich může bydlet údajně až 500. A ti prý za den zlikvidují až kilo much, komárů a vos. Ne že by je spořádali celé: oběti odkousnou hlavu, křídla, končetiny i zadeček a vezmou si jen svalnatou hruď. Za takový výkon už jim zahrádkář rád odpustí, že ochutnají i jeho jablka – z těch si koneckonců berou hospodárně, co nakousnou, to poctivě dojídají, a ovoce bylo letos stejně dost pro všechny...

sršni 2

Strávil jsem při pozorování sršňů u vstupního otvoru do hnízda nejednu zajímavou chvíli. Z červených pruhů na přední svrchní části středohrudi se dalo zjistit, že se nám tu ubytoval poddruh Vespa crabro germana. Žihadlo jsem nedostal nikdy - stačilo v klidu stát a nepanikařit, ani když mi některý proletěl třeba těsně kolem obličeje. Jsou nejen mírumilovní, ale svým způsobem i inteligentní – navzájem spolupracují, tykadly komunikují a člověka - pokud je neohrožuje - respektují.

Poslední dělnice se kolem vstupního otvoru tetelily ještě minulý týden. Jak skončilo babí léto, pohyb ustal – hnízdo jsem rozebral. Jak na fotografii vidět, tvořilo uvnitř jakousi kouli o průměru ne větším než půl metru, z několika pater horizontálních pláství.

Dříví už se chystá na topení; mladé královny, co z něj vzešly, ukládají se teď někde k zimnímu spánku. Nemnohé z nich, co se dočkají jara, už si budou hledat domov jinde - na stejné místo se prý nikdy nevracejí. Škoda, byli to sympatičtí sousedi.

sršni 3


Diskuse


M. Mikulec
17:07
2.11.2018

V. Student
14:23
2.11.2018

M. Mikulec
16:57
2.11.2018

R. Franc
8:42
2.11.2018

M. Krátký
6:15
2.11.2018

K. Pavlik
0:12
2.11.2018

J. Vintr
0:37
2.11.2018

K. Pavlik
1:58
2.11.2018

P. Rada
2:15
2.11.2018

J. Lepka
14:21
2.11.2018

P. Grigar
22:18
2.11.2018

počet příspěvků: 12, poslední 2.11.2018 10:18









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.