31.8.2016 | Svátek má Pavlína






EVROPA: Zaplať a zhasni

9.1.2012

Také letos dostaneme z EU seznam, co všechno si už nekoupíme. Z pultů zmizí žárovky, na řadu přijdou sprchy a překapávače na kávu

Platit nižší účet za elektřinu by chtěl úplně každý. Kdo ale nemá rád studené světlo kompaktních zářivek nebo nechce čekat před dveřmi komory, až se mu rozsvítí úsporná žárovka a bude si moci sáhnout pro kbelík, klidně si za obyčejnou "edisonku" připlatí. S tím je ale letos konec – v září 2012 běžné žárovky z rozhodnutí Bruselu definitivně končí a svítit si jimi bude jen ten, kdo se předzásobí.
Skřípat zuby budou nakonec všichni. Nejen ti, kteří jsou čistě neekologicky ochotni si za svou zvýšenou spotřebu připlatit, ale i uvědomělí Evropané, kteří úsporám drží palce. Běžná čtyřčlenná domácnost zaplatí za jednorázové "přezbrojení" na úsporné zdroje kolem 2500 korun a návratnost investice pocítí až za osm měsíců. Navíc se musí spokojit s nižším uživatelským komfortem i se skutečností, že na rozdíl od osmi miliard obyčejných žárovek (právě tolik jich ještě v Evropě svítí) se z vysloužilých spořivek stane toxický odpad obsahující rtuť. Přitom i úsporným svítidlům už zřejmě zvoní hrana a nelze vyloučit, že za deset patnáct let budou domácnosti přešroubovávat znovu. Brusel totiž plánuje, že místo úsporných zářivek začne ve velkém propagovat superúsporné diodové žárovky, jejichž cena se dnes pohybuje kolem 400 korun. "Rozšiřování osvětlení LED je bez diskuse. Znamená více peněz ve vaší peněžence a zdravější planetu," prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová.

Žrouti v domácnostech
Zdravější planeta ale určitě nejde ruku v ruce se zdravým rozumem. Směrnice o ekodesignu, která již před sedmi lety ohlásila řízenou smrt klasických žárovek, reguluje i všechny ostatní domácí spotřebiče. Má to svou logiku – když už Brusel přikazuje limity oxidu uhličitého ve výfukových plynech, není důvod, proč si nedošlápnout také na domácnosti. Ty se totiž v unii podílejí na celkové spotřebě energií 27 procenty, což je více než celý sektor průmyslu.
Jenže právě u předepsané účinnosti domácích spotřebičů lze pochybovat, zda shora nařízené úspory vůbec mají nějaký efekt. U praček, myček nebo ledniček Evropská komise několik let zaspala a nestíhá technický vývoj. Letos například odpadá povinnost udávat na štítku spotřebiče třídu účinnosti praní – na trhu už loni nebyl jediný výrobek, který by nespadal do nejlepší kategorie A. Stejně zbytečné je i zařazování spotřebičů do energetických tříd. Přestože nadále oficiálně platí stupnice A–D, od letošního července se smějí prodávat jen chladničky se známkou A+ a lepší. Místo logické informace tak zákazníci brzy budou muset počítat přidaná znaménka, protože původní systém písmenné škály ztratil význam.

Prolhané lednice
Pro výrobce to znamená závody o křížky, podstupují je ale rádi. Není se čemu divit – nejlepší reklamu jim dělají ekologické organizace, které vypočítávají, o kolik ročně se prodraží starý spotřebič, a nabádají ke koupi nového. Soutěž o nízkou cenu a plusy na energetickém štítku navíc často odnáší zákazník. Tedy paradoxně ten, kvůli němuž EU povinné štítkování před patnácti lety zavedla. Když loni italská spotřebitelská asociace Atlete testovala nejprodávanější ledničky na trhu, zjistila, že 57 procent modelů lže alespoň v jednom parametru, kterým se chlubí. A to přesto, že ekodesign nepředstavuje pro výrobce žádné úskalí. "Firmy se předpisům nemusely přizpůsobit buď vůbec, nebo jen velmi málo," konstatuje Carina Wiiková z Finské federace technologického průmyslu. Důvod je stejný jako se štítky – výrobci jsou technologicky napřed a bruselské normy za nimi zaostávají.
Problematická je i odpověď na otázku, kolik energie se díky unijním předpisům uspoří. Jako příklad účinnosti směrnice o ekodesignu dává Brusel pokles energetické spotřeby domácností. Například nové televizory musejí již dva roky spotřebovávat ve stand-by režimu maximálně jeden watt za hodinu. A průměrná roční spotřeba jednoho přístroje skutečně klesla z 206 kWh/rok v roce 2009 na předloňských 173 kWh. Jenže ani tady čísla úplně nesedí. Britská nezisková organizace Oxford Research upozorňuje na to, že klesající graf nevypovídá nic o samotné bruselské regulaci. Spíše jde o nástup plochých LCD televizorů, které nejsou na rozdíl od klasických obrazovek žrouty energie.
Technokratické předpisy, které nakonec příliš nenadchnou ani výrobce, ani zákazníky, s sebou nesou náklady v řádech desítek milionů eur na propagaci a hodnocení. Generální ředitelství pro energie kupříkladu loni vypsalo hned dva tendry na v Evropě téměř neznámý, původně americký projekt Energy Star, který má propagovat energeticky méně náročné spotřebiče – jedna soutěž byla na evaluaci, druhá na správu webu. Posledně jmenovaná veřejná zakázka se přitom obzvlášť hodí třeba pro cestovatele po zemích EU. V případě služební cesty do Prahy, kde by správce webu chtěl zajistit propagaci modrého loga s bílou hvězdou, Brusel proplácí první třídu vlakem a hotel za 155 eur (zhruba 3900 korun) na noc.

Diktát pro elektroměry
Doposud se všechna nařízení točila kolem spotřeby elektřiny. Jenže mezi energie, na něž si Brusel chce posvítit, patří třeba také plyn nebo voda. Do konce letošního roku by Evropská komise ráda přijala novou směrnici o energetické účinnosti. Ve srovnání se zákazy žárovek je to mnohem mocnější zbraň, jak spotřebitele i výrobce zatížit nefunkčními předpisy a sáhnout jim do peněženky.
Například účty za elektřinu a dálkové teplo by zákazník měl kvůli větší transparentnosti dostávat jednou měsíčně. Zda to bude znamenat i dvanáct zpoplatněných složenek nebo příkazů k úhradě namísto jedné, zatím jasné není. To samé s plynem – i když tady už Brusel připouští dvouměsíční frekvenci. Každá domácnost by také měla disponovat "chytrým" elektroměrem a vodoměrem, z něhož by se dal vyčíst i průběh spotřeby na časové ose. A ta bude muset klesnout – podle plánů Evropské komise o 1,5 procenta v meziročním srovnání.
Německý eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger navíc varuje, že si dodržování těchto pravidel Brusel ohlídá. Obecně stále platí cíl, podle něhož by státy EU měly do roku 2020 snížit svou celkovou spotřebu oproti roku 1990 o pětinu. Zatím ale nikdo nevyžaduje jak. To by se brzy mohlo změnit. "V roce 2014 zažehneme další přídavný motor změn, neboť komise vypracuje závazná pravidla," varoval nedávno Oettinger.

Překapat a dost
V rámci strategie Evropa 2020 má dojít také na omezování dalších spotřebičů. Trnem v oku jsou Evropské komisi překapávače na kávu, které udržují hotový nápoj v horkém stavu dalším ohříváním. Předběžná studie z loňského léta, kterou si komise objednala u francouzské firmy Bio Intelligence Service, navrhuje zabudovat do překapávačů omezovač tepla na třicet minut a v roce 2018 topné desky zcela zakázat. Již o rok dříve by měly skončit také vysavače o výkonu vyšším než 1000 wattů, což je dnes běžný standard. Očekává se ale, že na rozdíl třeba od výrobců ledniček, kteří jsou již dnes sami na sebe přísnější než Brusel, se do věci vloží lobbisté.
Kromě toho Evropská komise navrhuje úspory v domácnostech u věcí, které striktně vzato ani žádnými spotřebiči nejsou. Třeba sprchové hlavice jsou na seznamu výrobků, které budou muset do deseti let vyhovovat ekodesignu. Velký problém pro výrobce by to nebyl – již dnes jen jedna z deseti prodaných sprch nemísí vodu se vzduchem, a sprchuje tak neprovzdušněným proudem vody, tedy postaru a neúsporně.

Bez dotací to nepůjde
Strategie Evropa 2020, která s úsporami počítá, je v prvé řadě hospodářským plánem, který má v EU posílit vzdělání a zaměstnanost. Prozatím ale nikdo neprokázal, že snahy o zelenější Evropu povedou automaticky i ke vzdělanostní ekonomice, která obstojí třeba v asijské konkurenci.
Skutečnost, že předepsané úspory neznamenají samy o sobě vytvoření efektivnější a konkurenceschopnější Evropy, přiznává i Claude Turmes, lucemburský europoslanec za zelené, který byl zpravodajem směrnice o energetické účinnosti. "Bez potřebných finančních mechanismů budou opatření navrhovaná v této směrnici jen zbožným přáním. Nebude docházet k vytváření pracovních míst, ani k podněcování inovací," přiznal Turmes. Podle něj je třeba nejprve rozdat peníze z unijního eráru na propagaci povinných úspor. A pak se prý chytí i soukromí investoři, kteří budou chtít do nových technologií investovat. Jenže takový model má jeden háček – investoři si rádi vyslechnou, v čem by iniciativa Bruselu měla být přínosná, nenechají si ale naordinovat, kam a kolik peněz by měli vložit.
Celý plán, jak učinit Evropu zelenější a méně závislou na fosilních palivech, tak může skončit krachem. Stejně jako projekt navigačního systému Galileo, který se sice zdárně rozběhl, ale pouze za bruselské peníze. Jedinou figurkou na šachovnici energetické politiky EU zůstávají spotřebitelé. Výrobcům hraje do karet fakt, že Brusel platí kampaň na nové spotřebiče, a distributoři energií hned tak nepocítí výpadky kvůli novým žárovkám nebo kávovarům. Euroobčanům, kteří budou za mdlého svitu úsporné zářivky listovat propagačním letákem o šetření elektřinou, tak nezbude než tiché povzdechnutí, že jsou to vesměs vyhozené peníze.

Jak se zakazovala žárovka
Odstranění klasických šroubovacích baněk z trhu je pro mnoho domácností přelomový moment, pro EU naopak technická rutina. V samotném nařízení Evropské komise č. 244/2009 se přitom o žádném zákazu nemluví. Předpis pouze stanoví minimální účinnost svícení, kterou obyčejné žárovky nemohou splnit. Typický je také fakt, že si nikdo nevzpomíná, proč k zákazu došlo, když měli i experti k dispozici studie o nepříznivém vlivu úsporných zářivek na hormonální procesy nebo psychiku člověka, nemluvě o obsahu jedovaté rtuti.
Nařízení lehce prošlo poradním výborem, výborem pro životní prostředí europarlamentu a nakonec i plénem evropského sněmu. A to za silné ideologické masáže. "Argumentoval jsem, že není správné dělat takové dalekosáhlé rozhodnutí správním aktem. Zelení a sociální demokraté ale kontrovali tím, že jde o klima a populismus není namístě," vzpomíná jeden z mála europoslaneckých rebelů, německý zástupce Holger Krahmer.

Krásné nové stroje
září 2012 - Končí prodej veškerých klasických žárovek. Domácnosti musejí přejít na úsporné zářivky nebo LED diody.
leden 2013 - Přístroje v stand-by režimu musejí vykazovat spotřebu jen 0,5 W. Stavový displej pak 1 W.
2014 - Překapávače na kávu budou mít v sobě pojistku, která po 30 minutách vypne ohřev hotového nápoje.
2017 - Maximální příkon vysavačů bude v rozmezí 900–1000 W.
2020 - Veškeré novostavby budou muset splňovat kritéria pasivních domů.

Týdeník EURO 1/2012, 2.1.2012



Diskuse


J. Charvát
21:52
9.1.2012

J. Šimek
21:58
9.1.2012

P. Novák
?
21:38
9.1.2012

P. Novák
21:36
9.1.2012

P. Novák
21:33
9.1.2012

P. Novák
21:31
9.1.2012

Z. Průša
19:47
9.1.2012

M. Stuchlik
20:20
9.1.2012

J. Čanda
14:32
9.1.2012

J. Tic
18:44
9.1.2012

J. Čanda
19:05
9.1.2012

J. Tic
19:39
9.1.2012

J. Čanda
19:56
9.1.2012

P. Novák
20:30
9.1.2012

P. Novák
20:22
9.1.2012

J. Čanda
22:44
9.1.2012

P. Novák
20:08
13.1.2012

P. Novák
20:24
9.1.2012

J. Čanda
22:31
9.1.2012

P. Novák
20:08
15.1.2012

R. Langer
13:56
9.1.2012

J. Kadeřábek
13:35
9.1.2012

R. Langer
13:57
9.1.2012

M. Prokop
14:12
9.1.2012

J. Šimek
18:59
9.1.2012

E. Heusinger
12:23
9.1.2012

J. Schwarz
10:44
9.1.2012

M. Prokop
10:49
9.1.2012

R. Langer
14:04
9.1.2012

S. Netzer
9:14
9.1.2012

J. Skála
9:30
9.1.2012

M. Prokop
10:01
9.1.2012

J. Anděl
10:10
9.1.2012

M. Prokop
10:50
9.1.2012

J. Anděl
10:58
9.1.2012

M. Prokop
10:01
9.1.2012

J. Anděl
10:09
9.1.2012

M. Prokop
10:52
9.1.2012

M. Vondráček
12:05
9.1.2012

R. Langer
14:06
9.1.2012

J. Heincl
16:14
9.1.2012

J. Mrázek
8:26
9.1.2012

J. Mrázek
8:26
9.1.2012

T. Kočí
8:43
9.1.2012

J. Šimek
9:21
9.1.2012

J. Mrázek
18:39
9.1.2012

J. Šimek
18:51
9.1.2012

B. Uhlich
20:14
9.1.2012

P. Novák
20:38
9.1.2012

B. Uhlich
23:57
9.1.2012

J. Šimek
21:54
9.1.2012

A. Bocek
7:16
9.1.2012

R. Gramblička
7:08
9.1.2012

M. Prokop
10:03
9.1.2012

A. Bocek
10:11
9.1.2012

Z. Rychlý
10:21
9.1.2012

R. Gramblička
xxx
7:00
9.1.2012

J. Boleslav
8:43
9.1.2012

Z. Rychlý
10:22
9.1.2012

P. Zeman
10:30
9.1.2012

J. Huml
4:57
9.1.2012

P. Skřivan
3:32
9.1.2012

J. Schwarz
16:44
9.1.2012

B. Uhlich
1:00
9.1.2012

R. Gramblička
7:04
9.1.2012

B. Uhlich
8:13
9.1.2012

A. Holík
0:40
9.1.2012

počet příspěvků: 91, poslední 15.1.2012 08:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.