22.10.2017 | Svátek má Sabina


EVROPA: Proč nechci evropskou armádu

19.1.2017

Debata o možné evropské armádě se opět rozhořela nedávno, na základě (úmyslně?) nepřesné interpretace výroku Donalda Trumpa, který požadoval po členech NATO plnění jejich závazků (vynakládat na obranu 2 % HDP), což řada z nich dlouhodobě neplní. Šlo tedy nepochybně o něco jiného než o „zrušení“ NATO.

Nicméně abychom si mohli rozebrat důsledky vzniku takové organizace, je nezbytné si osvěžit, co to ta „armáda“ vlastně je.

Základních funkcí státu není mnoho, ale jednou z nich je zajištění vnější bezpečnosti státu, k tomu má tedy armádu, zatímco pro zajištění vnitřní bezpečnosti policii.

Existence armády je tedy základním rysem státu, zajišťuje i jeho hranice a územní celistvost. Z toho také plynou další charakteristiky - jednotné velení podřízené politickému vedení státu, které má mandát na základě demokratických voleb a tím i vůle občanů dotyčného státu. A samozřejmě občané dotyčného státu tu armádu i tvoří.

V případě navrhované evropské armády nám tím vzniká hned řada politických i technických problémů. V prvé řadě EU není stát, nemá demokraticky volené politické vedení a hlavně nemá občany, kteří by se s tímto útvarem identifikovali a měli s ním „společenskou smlouvu“.

Z toho plynou další zásadní problémy:
1) Jak vznikne jednotné velení (bez kterého je armáda celkem logicky nefunkční)?
2) Jakému politickému vedení bude podřízeno? Jak toto politické vedení vznikne?
3) Armáda má hájit vnější bezpečnost státu - ale žádný stát neexistuje.
4) Nakolik budou vojáci jednotlivých zemí ochotni s nasazením života hájit zájmy neexistujícího státu, které nejsou v souladu s jejich národními zájmy? Tedy případně bojovat „za EU“ proti zájmům svým a své země?

A bylo by možno dlouho pokračovat.

Nicméně by bylo žádoucí si položit otázku, proč to všechno. Jako obranná aliance funguje celkem dobře NATO a pokud budou jeho členové plnit své závazky, bude nepochybně fungovat i nadále. O obranu tedy nejde.

O co tedy jde?

Obávám se, že prioritním cílem je „vnutit“ členským státům další prvek státnosti EU pod heslem „stále pokračující integrace“. Dalším cílem je pak nepochybně snaha některých euroelit oslabit roli NATO, které s nimi nechce hrát jejich politické hry a v kterém mají USA silný vliv. A je možné, že proto se tyto snahy znovu objevují po volbě Trumpa prezidentem, s čímž se někteří stále nechtějí smířit.

Další otevřenou otázkou je, k čemu by taková armáda byla. Vojenské velení by nebylo jednotné, politické vedení by bylo zmatené, ale především velice pomalé, a vojáci pochybující.

Ostatně dost odstrašujícím příkladem je Frontex. Bylo by celkem logické od Agentury očekávat, že přispívá k ochraně hranic. Z tisku se naopak dozvídáme, že místo aby hranice chránila, vozí přes ně do Evropy ilegální migranty.

Analogicky by evropská armáda nejspíš odstraňovala dopravní zácpy, aby nic nebránilo rychlému postupu agresora, a i to jen za předpokladu, že by její politické vedení bylo schopno na rychle měnící se situaci reagovat „v reálném čase“.

Ale poněkud vážněji. Proti rozumné formě vojenské spolupráce mezi státy EU nelze jistě nic namítat. Ale institucionalizovaná evropská armáda by byla jen a jen další krokem k jednotnému evropskému státu, k reálné obraně členských zemí by nepřispívala a naopak by ji zhoršovala ve snaze konkurovat NATO.

Ale je docela možné, že jde ještě o něco jiného. O vznik jakéhosi „pořádkového oddílu“ pod vedením EK, který by mohl efektivně pacifikovat „neposlušné země“, například formou nám již známé „internacionální pomoci“. A takové náznaky již i zazněly v souvislosti se sporem EK s Polskem.

Lze si i představit situaci, že člen EU, kterému bude poskytnuta „internacionální pomoc“ na základě rozhodnutí EK, podá jako člen NATO žádost o aktivaci článku 5.

Takže z mého pohledu vznik evropské armády není v souladu s národními zájmy našeho státu a samozřejmě ani se zájmem mým, zvláště když si uvědomím, které současné euroelity po jejím vzniku volají a co se pokoušejí prosadit i v jiných oblastech. Prostě chci eliminovat i pouhou hrozbu možné další „internacionální pomoci“ tentokrát (opět?) pod německým vedením.

Naopak za podstatné pokládám posilování naší armády a akceschopnosti NATO. To ostatně vzniklo s cílem „Keep Americans in, Russians out and Germans down“ a není sporu o tom, že vzhledem k současnému vývoji jde i dnes o velice aktuální poslání.



Grafton Recruitment Praha
TEAMLEADER VE VÝROBĚ

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 35 000 - 35 000 Kč

Diskuse


L. David
20:58
19.1.2017

Š. Osif
18:26
19.1.2017

J. Rechnovský
17:55
19.1.2017

M. Sedláček
16:03
19.1.2017

A. Alda
14:53
19.1.2017

M. Prokop
16:45
19.1.2017

M. Rejman
12:47
19.1.2017

D. Polanský
11:52
19.1.2017

M. Prokop
12:23
19.1.2017

P. Rudolf
11:32
19.1.2017

M. Prokop
11:38
19.1.2017

D. Polanský
12:00
19.1.2017

M. Prokop
12:24
19.1.2017

T. Hraj
10:03
19.1.2017

J. Pospíšil 402
18:58
19.1.2017

V. Braun
7:52
19.1.2017

V. Povolný
9:42
19.1.2017

T. Hraj
10:12
19.1.2017

M. Prokop
9:59
19.1.2017

J. Štrobl
7:04
19.1.2017

D. Stirský
5:18
19.1.2017

M. Prokop
10:03
19.1.2017

J. Sinnreich
1:59
19.1.2017

H. Lukešová
0:45
19.1.2017

H. Lukešová
0:46
19.1.2017

S. Netzer
14:17
19.1.2017

O. Zuckerová
0:20
19.1.2017

počet příspěvků: 45, poslední 19.1.2017 08:58









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.