26.4.2024 | Svátek má Oto


EVROPA: Hrozí plexit

13.3.2017

Tusk prošel proti vůli Polska

Donald Tusk byl zvolen na dalších třicet měsíců do čela Evropské rady. Hlasovalo pro něj 27 zemí. Jediné Polsko bylo proti. Polsko nepodepsalo závěrečný protokol.

Premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že se před 30 měsíci při první volbě Tuska předsedou Evropské rady ukázala „rozhodná podpora zemí Visegrádské čtyřky“. Tentokrát této podpory nebylo třeba a Tusk byl zvolen na další období bez podpory své mateřské země. Byl tak podpořen i odcházející Velkou Británií, ale i velkým oponentem politiky EU maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Polské vládě se tak nepodařilo prosadit svého kandidáta a premiérka Beata Szydlová neuspěla i přes osobní schůzku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Všechny státy EU se k polské vládě postavily zády.

Jedna věc je způsob jakým se Polsko snažilo Tuska odstavit. Příliš okatě z této snahy čišela osobní nevraživost předsedy polské strany Právo a spravedlnost Jaroslava Kaczyňského, který Tuskovi vyčítá podíl na smrti jeho brata, prezidenta Polska, při leteckém neštěstí v Rusku. Nicméně, druhá volba Tuska na pozici předsedy Evropské rady, je první volbou, která neproběhla jednohlasně. Je tedy velmi pravděpodobné, že Polsko využije této skutečnosti k tomu, aby podalo přehlasování své země jako důkaz toho, že se EU stává méně demokratickou.

Neměli bychom zapomínat, že princip přehlasování byl v EU již jednou neúspěšně vyzkoušen při schvalování kvót pro uprchlíky. Tehdy jsme byli přehlasováni my, tj. Česko, a další vývoj migrační krize ukázal, že to byl postoj „skrytě většinový“. Z tehdejšího počtu „rozkvótovaných“ uprchlíků (asi 120000 osob) bylo skutečně umístěno do cílových zemí asi 10%. Z toho plyne jediné - ani státy, které pro kvóty hlasovaly, nakonec požadovaný počet uprchlíků nepřijaly a problém jaksi „vyšuměl“.

Je možné, že Polsko svůj neúspěch při likvidaci Tuska promítne do vztahu k EU a bude ještě radikálněji proti politice EU. Zcela jistě se tato volba promítne i do aktivity V4. Přitom hlasování o kvótách bylo ještě za předchozí polské vlády předjednáno na V4 s tím, že bude V4 proti a Polsko na poslední chvíli „otočilo“ a s plánem na kvóty vyslovilo souhlas. Tehdy se Česko „podivovalo“ nad polským obratem. Nyní bude Polsko v pozici „zrazeného“. Další jednání V4 proto na žádnou idylku nevypadají.

Lze tedy konstatovat, že využití Lisabonských dohod k přehlasování státu, který nesouhlasí, bylo poprvé použito i v personálních otázkách obsazení nejvyšších míst v EU. Současně se připravuje půda pro další podobné případy, kdyby například ve Francii vyhrála „protievropská Marine Le Pen“ a usilovala by o nějakou vrcholnou funkci v EU, nebyla by tímto většinovým hlasováním zvolena. Ihned po zvolení Tuska přistoupila polská premiérka k vetování všech bodů, které se na jednání Evropské rady probíraly. Závěrečný protokol Polsko nepodepsalo, takže se předsedové vlád rozjeli bez schváleného závěru jednání. Stálo zvolení Tuska proti vůli Polska za to?

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz