3.12.2016 | Svátek má Svatoslav






EKONOMIKA: Nejdražší věšák na světě

17.7.2012

Mýtné brány za třicet miliard míří do šrotu. Ministerstvo dopravy zvažuje, že se jich zbaví

Kolik stojí robustní věšák? Ikea prodává model Grundtal za 599 korun, pánský sluha od Sconta je o tři stovky dražší. Když si ale budete chtít na kovovou konstrukci navěsit směrové cedule nad dálnicí, je třeba sáhnout pořádně hluboko do kapsy. Posvařovaný trubkový model Ředitelství silnic a dálnic zavěšený nad autostrádou vyjde v Česku na 109 786 949 Kč.

Jistě, redukovat systém výběru mýta, za nějž si rakouská firma Kapsch aktuálně podle Národního kontrolního úřadu účtuje celkem 27 995 672 000 korun, pouze na 255 mýtných bran, by bylo chybou. Jenže > plány ministerstva dopravy počítají s variantou, že až smlouva s Kapschem v roce 2016 skončí, drahý mikrovlnný systém už nikdo nebude chtít. Z mýtných bran tak zbude jen kovová konstrukce. Zkrátka – takový lepší věšák.

Kapsch doposud sázel na to, že se mu podaří smlouvu z roku 2006 prodloužit a vyšperkovat pokud možno tak, aby poskytovala pohodlný výdělek i po roce 2016, kdy oficiálně vyprší. Pokud by šlo pouze o rozšíření mikrovlny ze současných tras na další úseky silnic I. třídy, Kapsch by měl velké šance. Koneckonců šest let stará smlouva s "jedničkami" počítala, i když z toho nakonec prakticky sešlo. Ani další extra tendr jen pro silnice nižších tříd není pro Rakušany problém. Letos v březnu Kapsch představil hybridní systém, který kombinuje mikrovlnu a satelit.

Jenže ministerstvo dopravy teď chystá jediný supertendr, který by nabízel jedno univerzální řešení pro všechny silnice v Česku. Stavět další kovová monstra na zapadlých okreskách je technologický nesmysl, nemluvě o výkupu pozemků a stavebních povoleních. Tendr tak nepřímo favorizuje satelitní systémy a jelikož se mýtné brány stanou za čtyři roky majetkem českého státu, bude záležet jen na vítězi tendru, zda je zahrne do svého projektu nebo se obejde úplně bez nich. Což ovšem znamená, že mikrovlna dodaná firmou Kapsch může jako nepotřebná skončit ve šrotu. "Jednou z variant je i to, že se stávající technologie zkrátka rozšroubuje a odveze," potvrdil týdeníku Euro Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Miliardový hybrid

Snaha vyšachovat Kapsch ze hry a postavit vše na nové smlouvě, která by už nebyla pro stát tolik nevýhodná, ale nakonec nemusí vyjít. O nový supertendr je velký zájem, Rakušané ale mají v ruce pádný argument pro spořivou vládu. Vývoj hybridu si totiž nechali zaplatit od českých daňových poplatníků, a pokud o tuto technologii ministerstvo dopravy neprojeví zájem, budou s ní prostřednictvím licenčních smluv obchodovat všude po světě. Zatímco konkurenti musejí svá technologická řešení odzkoušet za své, stát za projekt propojení mikrovlnného systému se satelity zaplatil firmě Kapsch téměř miliardu korun. Dodatek skrývající se pod kryptickým názvem "implementace rozhraní pro budoucí propojení stávajícího systému výběru mýtného s připravovaným systémem výkonového zpoplatnění silnic I., II. a III. třídy" v hodnotě 962 milionů korun umožnil Rakušanům odzkoušet si na pěti tisících vozidlech krabičku, která zvládá oba systémy v jednom a vykazuje v testech vysokou spolehlivost.

Kapsch je odhodlán do nového tendru jít. Nijak ale nezastírá, že mýtných bran a mikrovlny se vzdát nehodlá. "Český mýtný systém prokázal spolehlivost a bezporuchovost, státu se zaplatil již za sedm měsíců výběru mýta a může už jen s provozními náklady fungovat další desetiletí," říká Karel Feix, generální ředitel Kapsche v ČR. A vytahuje další argument – nač něco rušit, když to u sousedů funguje. "Stejný systém mají v Rakousku a loni tamní provozovatel Asfinag prodloužil smlouvu na jeho spravování do roku 2018. V Polsku spustili mikrovlnné mýto v polovině loňského roku a bude tam fungovat dalších deset let," podotýká.

Ani argumentování zahraničím firmě Kapsch nepomůže v tom, že stále nemá na stole konkrétní referenci pro hybridní systém, který by si politici mohli odkoukat v cizině a následně nechat postavit doma. Kombinace mikrovlny a satelitu v Evropě fungují – jenže úplně z jiných důvodů. Třeba německo-rakouský Toll2Go je manželstvím z rozumu, které v jedné palubní jednotce propojuje odlišné systémy obou sousedů. Francouzi zase začínají k satelitnímu sledování mýta stavět i klasické mýtné brány. Ecotaxe, jenž by měl fungovat od léta 2013, je ale doplňkový systém pro výběr ekologické daně, nikoli klasické mýto.

Lobbistům z Kapsche tak nezbývá nic jiného než hájit mýtné brány, které i v případě vítězství hybridního systému zůstanou jádrem byznysu v Česku. Počínají si přitom komicky. Zatímco Rakušané ve sporu s NKÚ o finální cenu zakázky sveřepě argumentují tím, že telematika nemá s mýtem nic společného, protože jde o jinou službu, mýtné brány jedním dechem propagují právě jako základ pro varovné systémy na dálnicích. Loni v listopadu třeba Kapsch protlačil do téměř všech médií nový projekt – mýtné brány dokážou zaznamenat auto jedoucí v protisměru a dát o tom hlášku řidičům. Selský rozum šel tentokrát stranou. Auta v protisměru si všimne opravdu každý a ceduli na to nepotřebuje. Problém je, jak takový přízrak dálnice odchytit.

Okresky nevydělávají

Podstatnější, než kdo, jak a za kolik bude výběr mýta po roce 2016 spravovat, je otázka, zda vůbec mýto na silnicích nižšího řádu – a tím pádem i nový státní supertendr – potřebujeme. Čistě na papíře to vypadá příznivě. Společnost Deloitte (ta byla mimochodem projektovým manažerem současného mýta v režii Kapsche) a dopravní fakulta ČVUT loni spočítaly, že nový systém pro silnice I., II. a III. třídy by do roku 2023 přišel na 17,5 miliardy korun bez DPH. Za stejnou dobu by kumulativně vydělal mezi 35 až 42 miliardami korun, přičemž roční výběry z mýta by stoupaly až k 4,3 miliardám. Jenže "dvojky" a "trojky" z toho tvoří pouhých 14 procent. Vydělávají tak jen komunikace I. třídy.

Pro mýto na okreskách nejsou ani někteří ekologové. Nejde prý ani tak o peníze pro kraje, které by s nimi záplatovaly své rozbité silnice, jako o odstrašující element, jenž by dostal kamiony tam, kam patří – na velké tahy mimo obytné zóny. "Úplně by stačilo, kdyby bylo mýto nastavené tak, aby těžká kamionová doprava nevyužívala nejrůznější objezdové trasy, což současný systém umožňuje," říká Aleš Kuták z Dopravní federace.

Skrytá hrozba Bruselu

Navíc v kalkulacích s náklady a výnosy rozšíření mýta nikdo nepočítá se skrytou hrozbou v podobě vracení unijních dotací. S těmi až na výjimky není možné provozovat výdělečnou činnost. Například vybírat mýto. A pokud ano, je nutné výši podpory spočítat nikoli podle investičních nákladů, ale podle tzv. finanční mezery. Jinými slovy od vlastních nákladů odečíst odhad příjmů. Jak se ale ukázalo na příkladu Pražského okruhu, ministerstvo dopravy se již jednou přepočítalo a výběr mýtného podhodnotilo. Z celkové dotace EU ve výši devíti miliard korun musí stát dvě miliardy vracet. A to SFDI ještě včas střízlivě neprostavěl až 85 procent z unijních dotací, ale poměr bruselských peněz stáhl na 70 procent.

"Je lepší být trochu pesimistou, protože pak vás na konci nečeká nepříjemné překvapení," říká ke správné kalkulaci mýta šéf SFDI Tomáš Čoček. V případě okresek, které byly financovány z regionálních operačních programů, ale nikdo s mýtem nepočítal a přilepšení do krajských kas tak zároveň vyvolává obavy, kolik peněz se bude muset do Bruselu vracet. I když slovo vrátit na ministerstvu dopravy nikdo neslyší rád. "Ty peníze můžeme spotřebovat na jiné, náhradní projekty. Rozhodnutí, co dál s mýtem, ale musí padnout co nejrychleji, protože čím více se s ním bude otálet, tím hůře můžeme kalkulovat se skutečnou výší podpory z fondů EU," argumentuje Čoček.

Kopnout ještě letos

Ujišťování o náhradních projektech je ale iluzorní. Doposud existuje jediná investiční akce, kam lze bez potíží přelít bruselské peníze, které je třeba jinde seškrtat – oprava dálnice D1. Další náhradník v pořadí – dva úseky jihočeské D3 za tři miliardy korun – je zatím stále ve stadiu tendru, který se uzavírá v polovině července. Přitom platí, že pokud se nekopne ještě letos, přesunuté peníze se do roku 2015 nestačí vyčerpat a další náhradu nám z Bruselu nikdo nedá.

Vzhledem k celkovému objemu 41 odsunutých miliard tvoří riziko "přestřeleného" mýtného sotva desetinu. Horší než špatná kalkulace je ale fakt, že tahanice kolem mýta jsou vlastně zbytečné. Po pěti letech s Kapschem stát nakonec přichází na to, že by bohatě stačilo, aby Rakušané i ministerstvo dopravy dodrželi to, co mají ve smlouvě. Z původního rozsahu 2581 kilometrů je zpoplatněno necelých 1400 kilometrů. A za každé další zprovozněné úseky Kapsch cenu zakázky průběžně navyšuje.

Očekávat, že nové mýto bude transparentní a stát si dokáže spočítat, kolik za něj zaplatí a kolik vydělá, je iluzorní a použitá technologie na tom sotva něco změní. Rozhodování, jak dál s mýtem, je čistě politickým řešením – asi jako dostavba Temelína. Mnohem víc závisí na lobbistech a politicích než na kvalitě technologického řešení. A cena je úplně to poslední, protože ji beztak vyšroubují desítky tajných dodatků ke smlouvě.

Rýsuje se ale ještě jedno řešení, které by přineslo možná až miliardu korun ročně a obešlo by se bez složitých smluv a utajování dat. Vrátit se ke starým papírovým dálničním známkám, které by pokryly mýto mimo monitorované úseky. Oproti elegantním databázím z mikrovlnného, satelitního či hybridního systému je to sice předpotopní řešení a jeho účinnost na rozdíl od téměř neomylných technologií stále záleží na bystrém oku policisty v hledáčku dalekohledu, na druhou stranu za prsty při něm zůstane leda tak lepidlo. A to se oproti podezření z další zmanipulované zakázky na obzoru smývá docela snadno.

Malá násobilka s Kapschem

Dopátrat se čísel, kolik rakouská firma Kapsch nakonec za stavbu a provozování mýta dostane, není vůbec snadné. Přesvědčil se o tom i týdeník Euro. Po týdnu čekání a telefonické urgenci David Šimoník z agentury Relative PR, která Kapsch zastupuje, poslal částku, kterou "stát prokazatelně zaplatil" do konce roku 2011. Jako by poslední splátka pro Kapsch nebyla naplánována až na duben 2017. Navíc neseděla ani čísla za letošní rok, kdy rozpočet SFDI bez telematických aplikací počítá s 3,1 miliardy korun za investice a provoz mýta, zatímco Kapsch udává 1,97 miliardy. "Asi tam není započítáno DPH," podivuje se Šimoník nad chybějící miliardou. Podobně spolehlivý je i údaj o poměru nákladů a příjmů z mýta. Loni Kapsch tvrdil, že mu celkově do roku 2016 připadne jen 17 procent vybraného mýta. Ačkoli se odhad výběru nezměnil (a sám Kapsch paradoxně udává nižší predikci než SFDI), procenta jdou nahoru. Rakouská firma pro týdeník Euro kontrakt vyčíslila na 24,8 miliardy korun (včetně DPH), což je 32 procent z očekávaného výnosu. Kapsch si zkrátka vybral PR, které odpovídá svému jménu. Matematika v Relative je opravdu dost relativní.

Týdeník EURO 27-28/2012, 2.7.2012



Diskuse


P. Jirka
7:56
17.7.2012

J. Hejna
12:08
17.7.2012

R. Langer
15:25
17.7.2012

P. Jirka
16:52
17.7.2012

J. Urban
23:24
17.7.2012

B. Rybák
21:11
19.7.2012

J. Šejnoha
16:22
22.7.2012

počet příspěvků: 8, poslední 22.7.2012 04:22









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.