27.6.2019 | Svátek má Ladislav


EKONOMIKA: Euro v roce 2019 je pozdě

17.6.2008

Otálení znamená sestup do druhé evropské ligy

Před deseti lety rozhodla Evropská unie o zavedení společné evropské měny. První kulaté narozeniny eura oslavila konečným souhlasem s přijetím Slovenska do eurozóny. Ani jednu z těchto dvou událostí bychom neměli přejít jako něco, co běží mimo nás.

Přípravu a první roky fungování společné měny poznamenaly velmi ostré diskuse ne nepodobné těm, které doprovázejí dnešní ratifikační proceduru lisabonské smlouvy. Ti, jimž vadí sám proces sjednocování Evropy, se do eura s vervou pustili. Dokazovat, že euro bude pro evropskou ekonomiku zátěží, či dokonce věštit jeho krach, bylo módním tématem euroskeptických konferencí a seminářů. Také Václav Klaus objížděl svět s tabulí, na níž dokazoval, že rozdílné průběhy hospodářských cyklů v jednotlivých zemích budou napříč Unií vytvářet asymetrie, které jednotná měna nemůže zvládnout.

Navzdory sýčkování euro slaví výrazný úspěch. Výsledkem jednotné měnové politiky a skutečnosti, že vlády v zásadě dodržují dohodnutou rozpočtovou disciplínu, je dříve nevídaná stabilizace makroekonomického prostředí uvnitř eurozóny. Politici ve všech zemích jsou vždy v pokušení nepřiměřeně zadlužit stát, aby zakryli vlastní chyby či aby si před volbami koupili voliče, jako jsme tomu byli svědky v roce 2006 i u nás. Proto občas na Evropskou centrální banku brumlají. Principy fungování společné měny jim ale naštěstí hračku nezodpovědného zadlužování vzaly z rukou.

Za deset let existence společné měny svět zažil několik globálních ekonomických šoků. Na počátku dekády praskla s výraznými důsledky pro světovou ekonomiku takzvaná technologická bublina, jež byla vytvořena uměle nafouknutou hodnotou firem z oblasti informačních technologií. Teď zažíváme něco velmi podobného v souvislosti s americkou úvěrovou krizí.

I na těchto případech se ukázalo, že odolnost eurozóny vůči externím nárazům je mnohem lepší, než tomu bylo před zavedením společné měny. I korunní argument o vnitřní asymetrii uvnitř Evropy se ukázal jako lichý. Příklad zemí, které měly před přijetím eura výrazně odlišné ekonomické cykly - jako Španělsko, Řecko či Portugalsko -, ukázal, že platí pravý opak. Jednotná měna fungování ekonomik eurozóny výrazně synchronizuje a to umožňuje Evropské centrální bance provádět velmi efektivní měnovou politiku.

Jedním z nenápadných dokladů úspěchu eura je to, že Václav Klaus zmírnil vůči euru svůj slovník. Zanechal však za sebou stín. Mnozí Klausovi epigoni, kteří dnes sedí ve vládních funkcích, nemají jeho pud sebezáchovy (či soudnost) a navzdory faktům pokračují ve scholastických cvičeních na téma "Proč ne euro". Také hlavní kvalifikací (a v některých případech bohužel jedinou) prezidentem nově jmenovaných členů bankovní rady je právě skeptický postoj k euru. Když k tomu přičteme fiskální populismus ČSSD, která nejenom blokuje každý náznak reforem veřejných financí nutných i pro přijetí eura, ale dokonce vyhrožuje, že po návratu k moci zavedené reformy zruší, vidíme, že vstup naší země do eurozóny se vzdaluje do nedohledna. Vláda se termínem přijetí eura odmítá zabývat, a je-li některý z ministrů dotlačen k odpovědi, mluví o roce 2019! Přitom od okamžiku, kdy se naši politici vzpamatují a rozhodnou se společnou měnu přijmout, do skutečného zavedení eura budeme potřebovat dalších nejméně pět let. Pro malou otevřenou ekonomiku, jakou je česká, která je téměř devadesáti procenty zahraničního obchodu spojena s ekonomickým prostorem EU, jiná, výhodnější varianta neexistuje. V dnešní Unii, kde si ostře ekonomicky konkurují nejenom firmy, ale i státy, může otálení s přijetím eura znamenat sestup do evropské druhé ligy na celou generaci.

Oč jiná je situace na Slovensku! Přestože mezi vládou a opozicí tam probíhá lítý boj, nikdo si projekt společné měny nevzal za rukojmí. Premiér Róbert Fico pouze dokončil to, co nastartovala před pěti lety vláda Mikuláše Dzurindy. Zájem státu zvítězil nad pokušením udělat z eura klacek na politické protivníky. Slováci pochopili to, čemu nechce rozumět česká politická reprezentace: že naším národním zájmem není vedení "učených" debat, ale přímočaré a rychlé završení procesu rozpočtových reforem a následný vstup do eurozóny.

Doufejme, že první leden 2009, kdy Slováci začnou platit eurem, bude tím příslovečným posledním zvoněním, které probudí i naši politickou scénu.

Týden, 16.6.2008

poslanec Evropského parlamentu



Diskuse


tris
18:24
17.6.2008

Ludva
17:18
17.6.2008

Jenda
21:08
17.6.2008

POV
15:20
17.6.2008

volyč
15:16
17.6.2008

Niky
13:35
17.6.2008

Dadaista
2:35
18.6.2008

volič poslanců a jiné zvířeny
11:22
17.6.2008

Sněžný muž
13:07
17.6.2008

Ivan Nový
10:56
17.6.2008

Tausig
10:14
17.6.2008

Jenda
21:05
17.6.2008

Saša
10:09
17.6.2008

Libor.w
9:47
17.6.2008

Mílinka
9:26
17.6.2008

John2
13:38
17.6.2008

AG
0:09
18.6.2008

Mílinka
9:21
17.6.2008

BOMBON
9:19
17.6.2008

xxx Kubeš
9:16
17.6.2008

b52
9:14
17.6.2008

puk
11:34
17.6.2008

IvaA
20:02
17.6.2008

Jenda
21:00
17.6.2008

ra.ri.ta
8:22
17.6.2008

Štváč
7:56
17.6.2008

Frank
7:51
17.6.2008

PROKOP BUBEN
8:42
17.6.2008

liberal shark
7:27
17.6.2008

liberal shark
8:24
17.6.2008

badaxe
12:37
17.6.2008

Houmr
7:00
17.6.2008

Lojza z Paseky
6:13
17.6.2008

eTony
6:00
17.6.2008

pizi
5:46
17.6.2008

Dadaista
1:57
17.6.2008

Petr Vileta, balík z Plzně :-)
4:44
17.6.2008

dvd
8:54
17.6.2008

Dadaista
2:08
18.6.2008

Pavel
9:31
17.6.2008

D
1:07
17.6.2008

Dadaista
1:44
17.6.2008

Šumavák
0:35
17.6.2008

liberal shark
7:29
17.6.2008

V
18:35
17.6.2008

Valentina
Hm
0:29
17.6.2008

počet příspěvků: 58, poslední 18.6.2008 02:35









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.