25.9.2016 | Svátek má Zlata






EKOLOGIE: Globální oteplování – mnoho povyku pro nic

20.3.2008

(Přednáška proslovená na semináři pro české a americké učitele v rámci mezinárodního projektu "Deliberating in a democracy" v pondělí 17. března 2008 v prostorách Amerického centra na pražské Malé Straně).

1. Dochází ke změně klimatu?

Klimaskeptici se dají pracovně rozdělit do dvou skupin. Menšina tvrdí, že se klima nemění. Její příslušníci upozorňují především na to, že přesná družicová měření máme k dispozici až od konce 70. let. Předtím byly pozemní stanice rozmístěny nepravidelně a teplotu naprosté většiny glóbu včetně oceánů nikdo neměřil. Podle této skupiny je tedy pozorovaný vzrůst teploty buď vysvětlitelný měřícími chybami, nebo jde jen o krátkodobou přirozenou oscilaci.

Do druhé skupiny klimaskeptiků počítám sám sebe. Tato větší skupina tvrdí, že se sice otepluje, ale že to zaprvé nelze přičítat vlivu člověka a zadruhé to vlastně nic neznamená. Nedá se totiž říct, co je to "normální klima". Globální teplota se navíc výrazně měnila už v minulosti, kdy ještě o vlivu antropogenních skleníkových plynů nelze mluvit.

Klimatičtí alarmisté naproti tomu vycházejí ze dvou tvrzení. Tvrzení první: klimatická změna je způsobena činností člověka. Tvrzení druhé: současné oteplování nemá v lidských dějinách obdobu a navíc se stále zrychluje. Podle Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) byla 90. léta nejteplejším desetiletím a rok 1998 nejteplejším rokem od počátku pravidelných meteorologických záznamů v roce 1861. Od té doby se globálně oteplilo asi o 0,6 °C.

2. Je na změně klimatu něco neobvyklého?

IPCC a zelené nátlakové skupiny tvrdí, že ano. Vycházejí přitom především z tzv. hokejkového grafu vypracovaného v roce 1998 americkým klimatologem Michaelem Mannem, podle něhož se ve 20. století oteplilo víc, než kdykoli za posledních tisíc let. Tento graf představuje jakýsi "svatý grál", se kterým teorie o antropogenní příčině oteplování stojí a padá.

graf 1

Klimaskeptici poukazují na to, že hokejkový graf ignoruje přirozené klimatické změny v minulosti. Jde především o tzv. středověké klimatické optimum, které se dá zhruba vymezit lety 800 – 1350. V této době Vikingové kolonizovali Grónsko, bohatá evropská společnost vystavěla gotické katedrály a v Polabí se pěstovaly melouny. U nás existenci středověkého klimatického optima prokázal například historický klimatolog Jiří Svoboda, který analyzoval asi 1200 historických pramenů včetně 700 kronik. Zjistil, že v Česku bylo ve středověku asi o 2 C tepleji než dnes.

 graf 2

Druhým výkyvem klimatu, který hokejkový graf ignoruje, je tzv. malá doba ledová, která začala zhruba po roce 1550. Došlo k prudkému ochlazení, se kterým někteří historici spojují hladomory a dokonce i třicetiletou válku a nájezdy Švédů, které po roce 1630 zima doslova "vyhnala" do západní Evropy. Malá doba ledová začala ustupovat po roce 1850. Současné oteplování je tak podle klimaskeptiků jen přirozeným návratem k teplejšímu klimatu. Podle Jiřího Svobody se od roku 1890 do současnosti teplota zvýšila o 1,7 C – tedy o prakticky stejnou hodnotu, o jakou předtím klesla.

Mannova "hokejka", na níž jsou založeny zprávy IPCC, byla v roce 2003 podrobena kritice. Kanadský statistik Steven McIntyre a ekonom Ross McKittrick odhalili vypuštění "nepohodlných" datových řad a špatné statistické metody. Když tyto chyby opravili, vyšel jim graf jak se středověkým optimem, tak s malou dobou ledovou.

graf 3

Obě tyto historické změny klimatu se alarmisté snaží popřít proto, že je vlivem člověka nedokážou vysvětlit. Těžko si totiž lze představit, že by Přemyslovci a Lucemburkové způsobili středověké oteplení vypouštěním skleníkových plynů.

3. Jaké jsou příčiny změny klimatu?

Oteplování vyvolané skleníkovými plyny je hypotéza sice relevantní, ale dosud neprokázaná. Je otázkou, jestli máme na pouhé hypotéze zakládat astronomicky nákladná opatření typu Kjótského protokolu. Čistě fyzikálně skleníková hypotéza určitě funguje. Problém ale je, že klima se nechová jako laboratorní model.

Je pravda, že v posledních zhruba sto letech koncentrace skleníkových plynů stoupala a zároveň rostla i teplota. Pouhá korelace dvou jevů ale ještě neznamená jejich kauzalitu. Podle glaciologických výzkumů Chabibula Abdusamatova z ruské akademie věd v meziledových dobách vzrůst koncentrace CO2 vždy následoval až několik set let za vzrůstem teploty. Někteří vědci (Fin Jarl Ahlbeck, Američan Robert Essenhigh, Angličan Ian Clark) proto mluví o obrácené kauzalitě: přirozené zvyšování teploty vyvolává uvolňování CO2 rozpuštěného v oceánu.

Podle klimaskeptiků může být toto přirozené zvyšování teploty způsobeno Sluncem. Naznačuje to už fakt, že oteplování probíhá i na Marsu, kde sondy NASA objevily zmenšování polárních čepiček.

Finský vědec Ilja Usoskin na základě změn koncentrace izotopů v polárním ledu zrekonstruoval solární aktivitu v minulosti. Zjistil, že za posledních 60 let je nejvyšší od roku 850 a že za posledních 1800 let přesně koresponduje se změnami teploty na severní polokouli. Německý vědec Sami Solanki prokázal, že Slunce bylo v posledních zhruba 70 letech nejaktivnější za posledních 8000 let. Změny aktivity ale zřejmě nepůsobí přímo, ale přes oceánské proudy, takže mají setrvačnost asi třicet let. Navíc jsou tak malé, že nejspíš nepůsobí přímo, ale přes nějaký "zesilovač".

Nejčastěji se mluví o vlivu Slunce na formování mraků. Kosmické paprsky tvoří v atmosféře elektricky nabité ionty, které přitahují vodní molekuly a slouží tak jako kondenzační jádra kapiček. Čím víc mraků, tím víc tepla Země odráží zpět do vesmíru a tím víc se ochlazuje. Dánský vědec Henrik Svensmark zjistil, že vysoká magnetická aktivita Slunce oslabuje mrakotvorný vliv kosmického záření až o 4 % a tím může nepřímo přispívat ke globálnímu oteplování. Solární magnetický cyklus přitom v koreluje s teplotou.

 graf 4

Oteplování nejspíš nebude mít jedinou příčinu. Tvrzení, že globální teplotu neřídí jen skleníkové plyny, ale i Slunce, je ale v rozporu se základním dogmatem alarmistů, podle něhož je příčinou člověk.

4. Existuje mezi vědci konsenzus o antropogenní podstatě klimatické změny?

Často slyšíme, že "vědecká debata už skončila", ale opak je pravdou. Klimatičtí alarmisté jsou jen víc slyšet, protože jejich katastrofické vize mají zajištěn přístup do médií. Klimaskeptici ve skutečnosti tvoří velkou a odborně významnou skupinu.

Jen namátkou: v roce 1998 vznikla tzv. oregonská petice, kterou organizoval profesor Frederick Seitz, někdejší prezident americké Národní akademie věd. Psalo se v ní: "Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že lidské uvolňování skleníkových plynů způsobuje katastrofické oteplování zemského povrchu a změny klimatu." Petici během prvních šesti týdnů podepsalo 15 000 vědců, z toho 2100 z oblasti klimatologie a příbuzných oborů. Dnešní počet signatářů přesáhl 20 000.

Jak významný hlas naproti tomu představuje IPCC, často vydávaný za "vědecký konsenzus"? IPCC především není vědecký orgán, ale politické seskupení, jehož členy nominují jednotlivé národní vlády. Bývalý ředitel americké Satelitní služby pro výzkum počasí, klimatolog Fred Singer spočítal, že má 2100 členů. Zjistil, že většina z nich nejsou klimatologové, ale sociální vědci, ekonomové, političtí experti, vládní funkcionáři a PR specialisté. "Vědecké zprávy" IPCC ve skutečnosti sestavuje jen asi 80 autorů. Výzkum, který Singer provedl, ukázal, že 40 % členů IPCC se závěry IPCC nesouhlasí a 20 % je dokonce označuje za "zavádějící signál pro veřejnost".

Německý vědec Dennis Bray v roce 2005 položil 530 světovým klimatologům otázku: „Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s tvrzením, že příčiny klimatických změn jsou převážně antropogenní?“. Souhlasilo jen 56 %.

5. Hlavním propagátorem údajné antropogenní klimatické změny je IPCC. Jak dalece je hodnověrný?

O metodologických chybách, nebo snad dokonce vědomém podvodu tvůrce modelu hokejky Michaela Manna jsem se už zmínil. Dalšího vědomého podvodu se v roce 1995 dopustil editor klíčové 8. kapitoly tehdejší zprávy IPCC, americký klimatolog Benjamin Santer. Poté, co proběhlo řádné recenzní řízení, tajně vypustil všechny zmínky o vědecké nejistotě a vynechal klíčové sdělení, podle něhož zatím žádná vědecká studie nepodává důkaz, že za klimatickou změnu může antropogenní zvýšení koncentrace skleníkových plynů. Do zprávy navíc vpašoval čtyřicet změn, které měly navodit přesně opačný dojem. Podvod odhalil profesor Fredericka Seitz, někdejší prezidenta Národní akademie věd a Americké fyzikální společnosti. Napsal: Za více než šedesát let své vědecké kariéry jsem se nesetkal s více znepokojující korupcí oponentního řízení."

Editor jedné z kapitol zprávy IPCC pro rok 2007, klimatolog Kevin Trenbeth, se do ní pokusil vpašovat tvrzení, že kvůli oteplování roste počet a aktivita hurikánů. Na protest proti tomu na členství v IPCC později rezignoval Christopher Landsea, světová autirita, zabývající se právě hurikány. Prohlásil, že je to v rozporu s naměřenými daty.

Jedním z nejvýznačnějších autorů IPCC a propagátorů antropogenní teorie globálního oteplování je profesor Stanfordské univerzity Stephen Schneider. V roce 1989 řekl časopisu Discovery: „Musíme získat širokou podporu veřejnosti, což znamená být co nejvíce v médiích. Proto musíme nastiňovat strašidelné scénáře a činit zjednodušená, dramatická prohlášení..." Tento výrok myslím nepotřebuje komentář.

6. Jakým způsobem pronikl čistě vědecký problém klimatické změny do veřejného diskursu?

Odborná diskuse o klimatické změně se postupem času zpolitizovala natolik, že se z ní stalo svého druhu náboženství, o kterém je zakázáno pochybovat. Klimaskeptici jsou rutinně dehonestováni označením za "popírače", které má asociovat popírače holocaustu, a osočováni z propojení s průmyslovou lobby. Vyskytly se i případy výhrůžek fyzickým napadením. Oteplovací ideologie je podporována monstrkoncerty popových hvězd a filmovými agitkami, takže se mluví o "hollywoodizaci" klimatologie.

Známým příkladem politického zneužití klimatologie je Gorův film Nepohodlná pravda, útočící na divákovy nejnižší pudy. Obsahuje obrovské množství odborných chyb, nesmyslů a záměrných zkreslení. Uvedu třeba tvrzení, že hladina oceánu v důsledku tání ledovců stoupne až o sedm metrů. Zpráva IPCC v roce 2001 spekulovala o vzestupu hladiny do roku 2100 o 90 centimetrů. Letošní zpráva IPCC je už ale o mnoho střízlivější – mluví o maximáním vzestupu o 43 centimetrů. Gore tedy přehání více než šestnáctkrát. Podle Gora se také utopí „významné množství“ ledních medvědů, které v otepleném moři nenajdou dost ledových ker. Vyvozuje to z práce, jejíž autoři našli čtyři (!) utopené medvědy těsně po bouři. Zamlčuje, že z 13 sledovaných medvědích populací v Kanadě se snížily jen dvě.

České ministerstvo školství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí plánovaly Nepohodlnou pravdu zařadit do výuky. Stejný nápad měla i britská vláda. Jeden z rodičů se ale obrátil na soud a argumentoval zákonem, který ve školách zakazuje politickou propagandu. Soud pak ve filmu identifikoval celkem devět tvrzení, která jsou v rozporu s aktuálním stavem vědeckého poznání. Rozhodl proto, že film smí do britských škol jen v případě, že učitelé děti na všechny Gorovy lži předem výslovně upozorní.

Vzhledem k obrovskému globálnímu dopadu Gorovy katastrofické sci-fi by ji děti měly znát stejně jako třeba Hitlerův Mein Kampf nebo Marxův Kapitál. Ve všech těchto případech jde pouze o kontext, v jakém učitel žákům dílo prezentuje. Gorův film a stejnojmenná kniha jsou excelentním příkladem politické indoktrinace zneužívající vědu a emotivně hrající na primitivní strach. Podrobný rozbor včetně analýzy všech manipulací, lží a podprahových manipulativních postupů se může stát důležitou součástí výuky ke kritickému myšlení.

7. Poškodí klimatická změna přírodu?

Často se můžeme dočíst, že oteplování způsobí vymření desetitisíců živočišných a rostlinných druhů a rozvrat globálního ekosystému. Tyto obavy jsou neopodstatněné už proto, že přirozené klimatické změny v minulosti byly mnohem větší - viz třeba už zmíněné středověké klimatické optimum. Příroda navíc není statickým artefaktem, ale dynamickým dějem. Její podstatou je vývoj, neustálá změna. Přírodní podmínky nikdy nebyly stabilní – stabilita je jen naše lidská fikce. Filosofická otázka proto zní: jsou změny klimatu dobré, nebo špatné?

Nedávno byla navíc zveřejněna souhrnná studie devatenácti evolučních biologů v čele s Danielem Botkinem, která výše uvedené obavy vyvrací. Vědci argumentují, že během posledních 2,5 milionu let střídání ledových a meziledových dob překvapivě vymřelo jen velmi málo druhů. Říká se tomu "čtvrtohorní hádanka".

8. Poškodí klimatická změna lidskou populaci?

IPCC odhaduje, že do roku 2100 se teplota zvýší až o 5,8 C. Prý je to děsivá zpráva. Katastrofické scénáře ale podceňují naše adaptační a technologické schopnosti. A oteplování navíc nepřinese pouze problémy - při jeho hodnocení musíme vzít v úvahu i pozitivní vlivy, o kterých alarmisté mlčí. Připomeňme, že během středověkého klimatického optima, kdy bylo tepleji než dnes, došlo k rozkvětu civilizace. Rozumným přístupem k údajné klimatické změně je proto pečlivá analýza zisků a ztrát, kterou provedl dánský statistik Bjorn Lomborg ve svém bestselleru Skeptical environmentalist (2001). Záměrně přitom vyšel z nejhoršího scénáře IPCC

Kolik budou stát opatření, která alarmisté navrhují pro odvrácení údajné klimatické katastrofy? Počítačový model Williama Nordhause, profesor ekonomie na univerzitě Yale, ukázal, že pokud nepodnikneme vůbec nic, mohly by nás negativní následky oteplování stát celkem asi 5 bilionů dolarů. Pokud se ale oteplování budeme snažit zastavit, bude to mnohem dražší. Globální omezení snížení teploty o 1,5 C by podle Nordhause přišlo na 7,8 bilionu USD, omezení o 2, 5 C 38 bilionů dolarů. Omezování produkce skleníkových plynů je navíc naprosto neúčinné. Kjótský protokol do roku 2100 opozdí růst teploty o pouhých šest let.

Plyne z toho, že mnohem levnější než bojovat proti skleníkovým plynům je věnovat pouhý zlomek těchto peněz na adaptaci ke zvyšující se teplotě. Implementace Kjótského protokolu stojí více než 150 miliard dolarů ročně. Organizace UNICEF odhaduje, že za polovinu této částky by bylo možno zajistit všem obyvatelům Třetího světa pitnou vodu, zdravotní péči a vzdělání. Každý rok by to zachránilo několik milionů lidských životů. Bojovníci proti oteplování tak mají na svědomí humanitární katastrofu.

9. Bude klimatická změna pokračovat?

Přinese budoucnost katastrofální oteplení? Zdá se, že maxima bylo dosaženo už v roce 2005. Už od roku 2003 se světový oceán začal měřitelně ochlazovat. Podle posledních dat NASA se od ledna 2007 globální klima ochladilo o 0,65 do 0,75 C, což "vymazalo" většinu oteplování za posledních sto let. Jde o největší meziroční ochlazení od začátku měření v roce 1880. Letošní zima přinesla sněhové kalamity v Číně, Íránu, Řecku a Turecku. Samozřejmě ale zatím není jisté, zda jde o fluktuaci, nebo o začátek trendu. Že se začne ochlazovat přitom namátkou předpovídá třeba český historický klimatolog Jiří Svoboda, americký klimatolog českého původu George Kukla, ruský klimatolog Habibul Abdusamatov nebo ruský akademik Vladimir Melnikov. Vladimír Baškircev a Galina Mašničová z ruského Institutu solární fyziky se dokonce o nadcházející ochlazení vsadili o deset tisíc dolarů. Tvrdí, že globální teplota po roce 2017 bude nižší, než v letech 1998-2003.

Podle Abdusamatova se sice v posledních letech dále zvýšila koncentrace oxidu uhličitého, ale globální oteplování se zastavilo. Kdyby bylo způsobeno skleníkovými plyny, musela by se teplota zvýšit zhruba o 0,1 C. Ochlazení tak potvrzuje teorii o dominantním vlivu Slunce. Míra slunečního záření dopadajícího na Zemi se totiž během posledních let snížila.

Britský astronom David Whitehouse loni v prosinci upozornil, že se Sluncem se něco děje. Po období výjimečně vysoké aktivity ve 20. století se nastupující jedenáctiletý cyklus slunečních skvrn začíná opožďovat. Měl začít už na jaře 2007, ale nezačal ani do konce loňského roku. Čím později přitom nový cyklus začne, tím bude slabší. Vstupujeme do období nízké sluneční aktivity, jejímž výsledkem podle Whitehouse možná bude další malá doba ledová, podobná té, která začala po roce 1550. K největšímu ochlazení by mělo dojít přibližně mezi lety 2055 - 2060. Stejný názor má i německý astrofyzik Theodor Landscheidt, podle něhož klima neřídí skleníkové plyny, ale tzv. Gleissbergův sluneční cyklus s amplitudou devadesáti let.

10. Kde lze najít další nezávislé informace?
- Centrum pro ekonomiku a politiku vydalo český překlad brožurky Globální oteplování: fakta místo mýtů amerického National center for policy analysis.
- Kanadský The Fraser institute vydal pod vedení Rosse McKitricka Nezávislé shrnutí a kritiku 4. zprávy IPCC.
- Americký Heartland institute vydal zprávu Nevládního Mezinárodního panelu o klimatické změně, jejímž editorem je už zmíněný klimatolog Fred Singer.



Diskuse


Vlasta Drábek
20:55
14.4.2008

Milda
11:13
3.4.2008

Servisman
18:41
8.4.2008

L.Metelka
18:48
8.4.2008

Servisman
9:14
11.4.2008

L.Metelka
9:25
11.4.2008

Servisman
12:44
14.4.2008

L.Metelka
12:50
14.4.2008

jiander
13:05
31.3.2008

Milda
11:13
3.4.2008

Dana
12:40
22.3.2008

karbet
15:41
22.3.2008

M.Lapin
17:02
22.3.2008

karbet
17:26
22.3.2008

M.Lapin
17:36
22.3.2008

karbet
18:17
22.3.2008

Dana
12:03
26.3.2008

Dana
12:02
26.3.2008

Ladislav N.
17:34
26.3.2008

Ludva
16:35
23.3.2008

Ludva
16:59
23.3.2008

franc
11:54
27.3.2008

karbet
21:10
27.3.2008

para
22:44
21.3.2008

ZEPHIR
23:29
21.3.2008

M.Lapin
10:25
21.3.2008

Karel 22
10:35
21.3.2008

L.Metelka
10:55
21.3.2008

L.Metelka
14:07
21.3.2008

M.Lapin
11:14
21.3.2008

ZEPHIR
16:29
21.3.2008

L.Metelka
11:20
21.3.2008

Karel 22
11:47
21.3.2008

L.Metelka
12:07
21.3.2008

Ludva
13:50
21.3.2008

L.Metelka
14:01
21.3.2008

Ludva
15:05
21.3.2008

L.Metelka
15:11
21.3.2008

Surfer
16:42
21.3.2008

M.Lapin
16:48
21.3.2008

Surfer
17:19
21.3.2008

M.Lapin
17:48
21.3.2008

ZEPHIR
19:50
21.3.2008

L.Metelka
14:04
21.3.2008

M.Lapin
14:07
21.3.2008

zubr
0:07
21.3.2008

ZEPHIR
1:41
21.3.2008

Ladislav N. :-)))
2:13
21.3.2008

ZEPHIR
13:14
21.3.2008

hulwat
23:50
20.3.2008

jj
23:16
20.3.2008

zubr
0:17
21.3.2008

pavlik
21:42
20.3.2008

Ladislav N.
22:07
20.3.2008

Bedřich
22:17
20.3.2008

D.M.
22:20
20.3.2008

Ladislav N.
22:32
20.3.2008

PetrH
22:42
20.3.2008

pavlik
22:31
20.3.2008

pavlik
22:30
20.3.2008

hulwat
23:45
20.3.2008

PetrH
23:59
20.3.2008

Sýček
22:33
20.3.2008

Ludva
13:45
21.3.2008

Kyklop
21:14
20.3.2008

Gerard
21:20
20.3.2008

Gerard
21:26
20.3.2008

EW
20:39
20.3.2008

L.Metelka
20:44
20.3.2008

Gerard
20:45
20.3.2008

počet příspěvků: 602, poslední 10.9.2008 04:21









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.