Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
26.4.2024 | Svátek má Oto
Diskuse k článku
EKOLOGIE: Sluneční namísto jaderných elektráren?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Mysch 6.3.2006 19:41to se teda styd, protoze na tu vyrobu hodinek se spotrebovalo urcite vic energie, nez kdy ukazou hodin. |
|
|
raptor 6.3.2006 18:03jurope, tak todle si snad vytisknu s sebou do vany. :o) |
|
|
Renata D. 6.3.2006 18:03Enik - - Mám řešení. Myslím že je to dobrý návrh. Šel by doplnit i tím, že v případě jaderné katastrofy jad.elektrárny škody zaplatí dle podílu odebrané energie ti co ji odebírali, obdobně i v případě prokázané souvislostí provozu na vzniklých škodách (např. po změnách klimatu při spalováním fos.paliv).
by se o náhradu škod podělili odběratelé a nikoliv ti, kteří dali přednost dražším, ale ekologicky bezpečnějším energiím.
|
|
|
vita 6.3.2006 18:11Re: Enik - - Mám řešení. A co škody vzniklé ze stavby VěE? Započtou se taky "ekologickým" odběratelům?
Mám na mysli škody vzniklé při těžbě vápence a výrobě cementu, těžbě železné rudy a výrobě železa a oceli, výrobě lehkých slitin a plastů, které jsou potřebné na stavbu takové hračičky...
|
|
|
Renata D. 6.3.2006 18:20Re: Re: Enik - - Mám řešení. Jasně že ano, nebo třeba když větrák spadne někomu na hlavu. Ale škody vzniklé z provozu (nikoliv z havarie) cementáren a oceláren by snad měly být započteny v ceně cementu a železa.
A myslíte že se na jadernou nebo tepelnou elektrárnu železo a cement nepotřebuje? Vy šibale, že Vy si myslíte že tam v tom reaktoru tluče nějaká parta kladivem do uranu a z toho je to teplo?
|
|
|
vita 6.3.2006 18:30Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. No - a proto je elektřina z větráků tak drahá.
Opravdu by neměl být problém pomocí HDO odpojit spotřebitele tmavozelené elektřiny, pokud by nebyla zrovna k disposici.
Trochu větší problém bude přinutit ho odebírat bez ohledu na potřebu ve chvíli, kdy jí bude nadbytek.
A nebude-li zvýhodňovaná - tak prosím. Každý svého štěstí mašinfírou. U Kuchty bych ale navrhoval povinný odběr...
|
|
|
Mysch 6.3.2006 18:36a delaj snad distributori s hdo ted neco jinyho? |
|
|
Renata D. 6.3.2006 18:37Re: Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. Bude-li ji nadbytek musíte ji akumulovat (do přečerpávaček, do vodíku apod.) Ostatně ten stejný problém mají i jaderné elektrárny, nebo si myslíte, že ty neutrony tam můžete honit po reaktoru jak se Vám zachce. Ty chtějí mít klid a pohodu na práci. Začnete s nima šachovat a hned máte Čenobyl. |
|
|
tygr007 6.3.2006 18:47Re: Re: Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. Nemate pravdu. Jaderny reaktor dodava takovy vykon, na jaky ho nastavite (nejradsi ma, kdyz jede na plny kotel). Takze jeho vykon je predikovatelny, ikdyz s nim lze hybat pomerne pomalu. Problem s vetrniky je ten, ze vyrabeji energii kdyz chce vitr a provozovatel prenosove soustavy ma ze zakona povinnost tuto elektrinu odebrat. |
|
|
Renata D. 6.3.2006 18:54Re: Re: Re: Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. Výkon možná ano, odběr však nikoliv a proto i u jaderky potřebujete možnost akumulovat vyrobenou energii, a o to v té rakci na Vaši poznámku snad šlo. |
|
|
qwert 7.3.2006 10:24Re: Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. FOR JE V TOM ŽE VĚTRNÍK SI MOHU POŘÍDIT ZA CENU MERCEDESU, JADERNOU ELEKTRÁRNU ANI OMYLEM. tAKŽE MI CELÁ JADERNÁ LIGA MŮŽE VLÉZT DO PRDELE, KDYŽ JDE O TECHNOLOGII NA KTERÉ NELZE PŘÍMO PARTICIPOVAT. |
|
|
proatom 6.3.2006 21:47Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. Ale toho betonu a oceli na stavbu VTE je potřeba mnohem více:
|
|
|
Mysch 6.3.2006 22:04to je skutecne dobre srovnani. asi jako kolik transfuzi krve by portebovala prumerna zena, aby se ji nahradila ztrata krve pri menstruacich za cely zivot. |
|
|
Mysch 6.3.2006 18:21samozrejme, tem co odebiraj jinou energii se naopak odectou, protoze ta se vyrabi z ovciho rouna, a k jeho vyrobe enrgie neni zapotrebi. |
|
|
pavel 99 6.3.2006 18:12Re: Enik - - Mám řešení. "...a nikoliv ti, kteří dali přednost dražším, ale ekologicky bezpečnějším energiím..." - pochopitelně. Ti by totiž byli (po měsíčním bezvětří a při -20°C mrazech) dávno pomrzlí. |
|
|
Renata D. 6.3.2006 18:21Re: Re: Enik - - Mám řešení. Ale to je jejich riziko a na tom je ten původní návrh snad postaven. Každý ať si vybere. |
|
|
pavel 99 6.3.2006 18:35Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. bohužel přesně tohle propagátoři "alternativ" nechtějí. Asi vědí proč. |
|
|
Enik 6.3.2006 20:31Re: Enik - - Mám řešení. Vážení. Rozhodně jsem si nemyslel že můj příspěvek vyvolá takovou odezvu. To co tu píše Renata D. vyvolává na mé tváři příjemný úsměv. Je vcelku pochopitelné že coby žena má k jaderné energetii odpor. Rád jí navrhnu že až bude platit 16,- Kč za kWh a bude doma mrznout, tak že ji rád zahřeju. O bezpečnosti a nebezpečnosti jaderných zařízení si myslím své. Patřím k lidem, kteří budou v reaktorovně klidně bydlet. Už delší dobu se chci podívat do Temelína ale vadí mi že si člověk nemůže prohlédnout provoz in natura. Vše je jen na modelech. Do provozu se člověk nedostane. Pro lidi kteří se o jadernou energetiku nezajímají a vědí o ní jen to že elektřina vzniká jadernou reakcí, je pouhý pohled na chladící věže Temelína pohledem na mrtvou Hirošimu. Naštěstí se mýlí. Ta věc se má úplně jinak. Jsem schopen pochopit strach a obavu, nejsem schopen pochopit neznalost! Jsem si totiž jist že pokud by se věci měly právě tak jak Renata píše, tak dřív než já zaplatím nějakou škodu, tak už dávno budu pod drnem a Renata bude zmrzlá. To, co se dnes řekněme ve Střední Evropě děje kolem jaderné energie, není možné nazvat jinak než hysterií. Rozhodně nechci tvrdit že v jaderné elektrárně nemůže dojít k havárii. Může dojít dokonce i k jaderné havárii. Jenže hysterie která vznikla kolem Černobylu je naprosto iracionální. Především proto že reaktor VVER není RBMK. To oč se pokoušeli soudruzi v Černobylu lze s nadsázkou přirovnat k pokusu udržet v dlaních kondom naplněný 10l vody tak, aby výsledný tvar byl koule! Něco takového může napadnout jenom idiota s rudou legitimací. Každý technologický provoz nese riziko havárie, tedy i jaderná elektrárna. Jenže čím fatálnější následky taková havárie může způsobit, tím dokonaleji je provoz zabezpečen. Teroristycký útok na jadernou elektrárnu mě nechává v naprostém klidu, neboť jeho provedení není tak snadné jak by se na první pohled mohlo zdát. Prorazit letadlem kontejment a víko reaktoru není jen tak! Já jsem v poho. |
|
|
Mysch 6.3.2006 20:39že elektřina vzniká jadernou reakcí, vidim, ze pan je vjedec. mate to uz patentovane, nebo je to jeste volne k dispozici? |
|
|
Enik 6.3.2006 20:45Re: že elektřina vzniká jadernou reakcí, Až pochopíš, proč jsem to tak napsal, tak budeš chytřejší. |
|
|
Mysch 6.3.2006 20:50a , pan to myslel ironicky. tak to se omlouvam. |
|
|
Enik 6.3.2006 20:53Re: a , Ok. |
|
|
jura-p 6.3.2006 17:51takže. Ve dne fotovoltaika, v noci svíčky!!! |
|
|
Mysch 6.3.2006 17:55no juro tema svickama se mohou damy ukajet, a trenim vznikle teplo pouzivat k vytapeni mistnosti.
|
|
|
jura-p 6.3.2006 17:50a závěr Řekněme to ještě jednou: Když nějaký výrobek - uhlí, železo, obilí nebo textil - k nám přichází ze zahraničí a když ho můžeme získat s menším množstvím práce, než kdybychom ho sami vyrobili, tak příslušný rozdíl není nic jiného než dar, kterého se nám dostává bezplatně. Velikost tohoto daru je úměrná výši onoho rozdílu. Je to čtvrtina, polovina nebo tři čtvrtiny z hodnoty produktu - pokud od nás cizí výrobce požaduje čtvrtinu, polovinu nebo tři čtvrtiny toho, co musíme zaplatit, když si koupíme tentýž produkt vyrobený u nás doma. Onen dar také může být tak velký, že se jím pokryje celá hodnota produktu: tehdy se ten, kdo nám produkt nabízí, stává dárcem, který od nás nic nepožaduje, a to je právě případ slunce, které nás bezplatně obdarovává světlem. Otázka, kterou vám nyní ryze formálně klademe a na kterou chceme znát odpověď, zní: Co chcete pro Francii - dobrodiní bezplatné spotřeby, anebo výrobu, která sice musí být zaplacena, avšak podle našeho mínění je přesto výhodnější? Zvolte si jednu z těchto alternativ, ale řiďte se logikou; neboť jestliže ochraňujete domácí trh - a vy tak skutečně činíte - před zahraničním uhlím, železem, obilím a textilem a vaše rozhodnost přitom roste v přímé úměře k tomu, jak se ceny tohoto zboží přibližují k nule, pak jen uvažte, jaká by to byla nedůslednost, kdybyste povolili přístup slunečnímu světlu, jehož cena je rovna nule po celý boží den? |
|
|
jura-p 6.3.2006 17:49pokrač. Nuže, právě jeho napůlbezplatost způsobuje, že prosazujete zákaz jeho dovozu. Říkáte: "Jak mohou francouzští výrobci vzdorovat zahraniční konkurenci, jestliže jsou nuceni vykonat veškerou práci, zatímco výrobcům v zahraničí postačuje, aby vykonali pouhou její polovinu, jelikož o tu druhou se postará slunce?" Avšak jestliže vás ona napůlbezplatost nějakého produktu vede ke snaze vyloučit jej z konkurence ochranářskými opatřeními, pak jak je možné, že naprostá bezplatnost u jiného produktu vás vede k tomu, abyste mu umožnili účast v konkurenčním boji? Buďto tedy nejste vůbec důslední ve své logice, anebo byste poté, co z konkurence vyloučíte napůlbezplatost, měli z ní vyloučit a fortiori a s dvojnásobnou horlivostí také onu naprostou bezplatnost. |
|
|
jura-p 6.3.2006 17:49pokrač A jestliže řeknete, že sluneční světlo je dar, který nám dobrotivá příroda poskytuje zdarma, a že odmítnout takový dar neznamená nic jiného než odmítat bohatství jako takové pod záminkou stimulace rozvoje prostředků, jimiž se získává? Avšak pokud zaujmete tuto pozici, zasadíte tím smrtelný úder své vlastní politice; neztrácejte ze zřetele, že doposud jste za-mezovali dovozu zahraničního zboží, protože a nakolik se toto zboží svým charakterem podobalo daru, který dostáváme zdarma. K tomu, abyste vysly-šeli požadavky jiných monopolistů, máte jenom poloviční mo-tivaci, zatímco k tomu, abyste vyhověli naší žádosti, máte motivaci dokonalou, jelikož tato žádost je v dokonalé shodě s politikou, již provádíte; a založit vaše zamítnutí naší žádosti jen na té skutečnosti, že naše žádost má pevnější základ než jiné požadavky, by znamenalo totéž jako klást rovnici (+) × (+) = (-); jinými slovy by to znamenalo vršit absurditu na absurditu. K tomu, aby byl vytvořen výrobek, je nutná součinnost lidské práce a přírody, přičemž vzájemná proporce mezi těmito činiteli závisí vždy na konkrétní zemi a na příslušných klimatických poměrech. Část, jež je příspěvkem přírody, je vždy poskytována zdarma, zatímco část, jíž přispívá lidská práce, je právě tím činitelem, který je zdrojem hodnoty a za který je nutné platit. Jestliže se pomeranč, který k nám přichází z Lisabonu, prodává o polovinu levněji než pomeranč z Paříže, pak je tomu na příčině skutečnost, že přírodní teplo, které je jako takové k mání bezplatně, dělá ve prospěch lisabonského pomeranče to, čeho pařížští pěstitelé mohou dosáhnout jen za pomoci umělého vytápění, za něž se musí platit. Lze tedy říci, že když se k nám doveze pomeranč z Portugalska, tak jej dostáváme napůl bezplatně, nebo jinými slovy, že jeho cena je poloviční ve srovnání s pomeranči vyprodukovanými v Paříži. |
|
|
jura-p 6.3.2006 17:48pokrač Řeknete nám, že toto protekcioni-stické opatření sice může přinést zisk pro nás, avšak Francie jako celek nic nezíská, protože spotřebitel bude muset hradit náklady? My máme na to připravenou tuto odpověď: Vy již nemáte žádné právo dovolávat se zájmů spotřebitele. Když na stal rozpor mezi jeho zájmy a zájmy výrobce, obětovali jste spotřebitele za každých okolností. Dělali jste to kvůli podpoře průmyslu a zvyšování zaměstnanosti. Ze stejného důvodu je vaší povinností udělat to i nyní. Skutečně jste vy sami anticipovali tuto námitku. Když vám bylo řeče-no, že volný dovoz železa, uhlí, obilí a textilu je v zájmu spotřebitele, odpověděli jste: "Ano. Ale je zase v zájmu výrobce, aby byl tento dovoz zakázán." - Výtečně! Je tedy jisté, že pokud je v zájmu spotřebitele, aby měl přístup k přirozenému světlu, tak naopak v zájmu výrobců je, aby ten přístup byl spotřebiteli znemožněn zákazem. "Ale", můžete ještě říci, "výrobce a spotřebitel jsou jedna a tatáž osoba. Jestliže výrobce profituje z ochra-nářských opatření, pak také umožní prosperovat sedlákovi. A naopak, jestliže prosperuje zemědělství, otvírá se tím odbytiště pro průmyslové výrobky." Výtečně! Jestliže nám udělíte monopol na produkci světla ve dne, tak okamžitě začneme nakupovat velká množství loje, uhlí, oleje, pryskyřic, vosku, alkoholu, stříbra, železa, bronzu a křišťálu, abychom náš průmysl zásobili surovinami; a kromě toho pokud my spolu s našimi početnými dodavateli zbohatneme, zvýší se tím ohromně naše spotřeba, a staneme se tak zřídlem prosperity pro všechna odvětví domácího průmyslu. |
|
|
jura-p 6.3.2006 17:47pokrač Naše močály, slatiny a písčité pláně se pokryjí stromy bohatými na pryskyřici. V našich horách budou početné roje včel sbírat voňavé poklady, které dnes bez jakéhokoliv užitku vyprchávají a ztrácejí se, podobně jako květy, z nichž ema-nují. Nebude tudíž ani jedno zemědělské odvětví, které by nezaznamenalo obrovský rozvoj. Totéž platí o lodní dopravě. Tisíce nových lodí vyplují na lov velryb a v krátké době pak budeme mít námořní flotilu, jež bude s to obhajovat čest Francie a odpovídat patriotické nedůtklivosti níže podepsaných žadatelů, obchodníků se svíčkami atd. Avšak co řekneme o speciálně pařížských artiklech? Hle, vždyť právě v Paříži se bude vyrábět bronz, křišťál, pozlacení i jemně tepané zlato na svícnech, lampách, lustrech a kandelábrech, jež budou zářit v prostorných obchodních domech, ve srovnání s nimiž jsou ty dnešní jen pouhými krámečky. V té době již nenajdeme na písčitých dunách ani jednoho ubohého sběrače pryskyřice a ani jednoho bídného horníka v hlubinách jeho tmavé díry, kteří by nepobírali zvýšené mzdy a netěšili se rostoucímu blahobytu. Vážení pánové, není zde zapotřebí nic jiného, než abyste se trošku zamysleli, a hned se přesvědčíte, že neexistuje snad ani jeden Francouz, počínaje bohatým akcionářem Anzinské společnosti a skromným prodavačem sirek konče, kterému by úspěch naší petice nezlepšil jeho hospodářskou situaci. Předvídáme vaše námitky, pánové; ale nebude mezi nimi ani jedna jediná, kterou byste nebyli nalezli v těch plesnivých starých knihách sepsaných přívrženci svobodného obchodu. Osmělujeme se vás vyzvat, abyste vyslovili proti nám byť jen jedno slovo, které se v okamžiku neobrátí proti vám samotným, jakož i proti zásadě, kterou se řídí celá vaše politika. |
|
|
jura-p 6.3.2006 17:46pokrač. Žádáme vás, abyste ve své laskavosti přijali zákon, jenž nařídí bezpodmínečné zazdění všech oken, vikýřů, světlíků, větráků, špehýrek a kukátek, zavření a zatlučení všech vnějších i vnitřních okenic, jakož i zatažení všech závěsů, záclon, opon a rolet - jedním slovem naprosté zahlazení všech otvorů, děr, štěrbin, trhlin, prasklin a spár, jimiž si sluneční světlo zvyklo bezohledně pronikat do našich domů, což nesmírně poškozuje naše krásné a počestné odvětví, o kterém můžeme s hrdostí říci, že poskytlo pracovní místa dělníkům v celé naší zemi, od níž by bylo hrubým nevděkem, kdyby se teď nepostavila na naši stranu v tom úžasně nerovném boji, který musíme každý den vést. Apelujeme na vaši dobrou vůli, vážení páni poslanci, abyste nepokládali náš požadavek za nějakou formu satiry a nezamítli jej, aniž byste si alespoň vyslechli argumenty, které zde vznášíme na jeho podporu. Takže nejprve, jestliže uzavřete, nakolik to jen bude možné, veškeré přístupy k přirozenému světlu, a takto vytvoříte potřebu světla umělého, najdeme pak takové průmyslové odvětví ve Francii, které by tím nebylo v konečném důsledku stimulováno? Jestliže bude ve Francii větší spotřeba loje, bude zapotřebí více hovězího dobytka a ovcí a my budeme svědky zvětšení výměry pastvin a obhospodařované půdy jako takové, jakož i zvýšení produkce masa, vlny, kůže a zvláště hnojiva, jež je základem veškerého zemědělského bohatství. Jestliže se ve Francii zvýší spotřeba oleje, budeme svědky expanze v produkci máku, oliv a řepky olejnaté. Tyto bohaté, leč půdu značně vyčerpávající plodiny přijdou v pravý čas, aby nám umožnily se ziskem využít nárůstu bonity půdy, který vznikne v důsledku rozvoje chovu dobytka a s tím souvisejícího zvýšení produkce hnojiv. |
