29.3.2024 | Svátek má Taťána


EKOLOGIE: Sluneční namísto jaderných elektráren?

6.3.2006

Britské listy zveřejnily 2. března článek Milana Smrže, předsedy přípravného výboru politického hnutí Zelení, nazvaný Jednotná fronta atomových milců. Nemá smysl reagovat na všechny urážky, omyly, polopravdy, nesmysly a lži v článku obsažené, ale jedna z úvah mě skutečně zaujala. V článku se uvádí: "Kdyby se světová společnost dokázala oprostit od starých dogmat a nově postavit hierarchii základních hodnot, mohla by přejít na úplné zásobování obnovitelnými energetickými a surovinovými zdroji. Celosvětová spotřeba proudu by se dala pořídit z fotovoltaických článků …". Výborně, řekl jsem si, závazek České republiky je sice 8 % výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích, ale proč neukončit provoz jaderných a uhelných elektráren, pokud se naskýtá možnost nahradit je něčím lepším. Jsem fanouškem obnovitelných zdrojů a závazky jsou přece od toho, aby se překračovaly.

Nesázel bych však na jediný zdroj, to by se mohlo, v noci a v případě oblačného počasí, nevyplatit. Navrhoval bych postavit naši energetiku na slunečnících jen zčásti a zbytek přenechat jiným obnovitelným zdrojům. Nejlepší sluneční podmínky jsou na jihu země, proto bych nahradil naše dvě jaderné elektrárny slunečními a pro větrné severní Čechy bych navrhl záměnu uhelných za větrné elektrárny. Žiji na Moravě, a proto přenechám druhou část úkolu přátelům Severočechům. Já se budu věnovat možnostem náhrady jaderných elektráren sluncem.

Dukovany a Temelín mají celkový instalovaný výkon přibližně 3760 MW. Důležitým údajem, charakterizujícím energetický zdroj, je koeficient využití. Vyjadřuje poměr skutečného množství vyrobené energie daného zdroje k teoreticky možnému. Naše dvě jaderné elektrárny dosáhly v roce 2005 koeficientů využití 89 a 80 %. ČEZ provozuje i fotovoltaickou elektrárnu (FVE). Ta má instalovaný výkon 10 kW a v roce 2005 dosáhla koeficientu využití 8 %.

První, co mne zajímalo, byla plocha, kterou budeme potřebovat pro výstavbu slunečních panelů o instalovaném výkonu 37600 MW. Ne nespletl jsem se, nenapsal jsem nulu navíc omylem. Fotovoltaická elektrárna má desetkrát nižší koeficient využití, musím proto pro stejné množství vyráběné energie instalovat desetkrát větší výkon. FVE ČEZ zaujímá plochu 75 metrů čtverečních. Čili na jeden instalovaný kilowatt potřebuji plochu 7,5 metru čtverečního. Jednoduchým vynásobení dostávám pro výkon 37600 MW plochu 282 čtverečních kilometrů (28200 hektarů). To je o něco méně než dvě třetiny rozlohy Prahy. Místo pro takovou elektrárnu by se u nás asi našlo, ale máme ještě v živé paměti, jaké byly problémy se získáním pozemků pro průmyslovou zónu v Nošovicích, kde šlo o 276 hektarů.

A co náklady takového řešení? Svého času jsme lamentovali, že nás Temelín stál 100 miliard korun. Vlastně ne nás - byla to investice společnosti ČEZ. Znovu se podívejme na již realizované projekty. Fotovoltaická elektrárna Technické univerzity v Liberci měla, stejně jako podobný projekt instalovaný Technickou univerzitou v Ostravě, investiční náklady 450 tisíc Kč/kW. V případě nahrazení výkonu 2000 MW instalovaného v Temelíně nám vychází částka 900 miliard korun. Pro Dukovany a Temelín dohromady je to necelých 1700 miliard korun. Vezmeme-li v úvahu desetkrát nižší koeficient využití výkonu, dostáváme se k částkám 9 a 17 bilionů korun. Zdá se Vám to neuvěřitelné? Profesor Noskievič z Technické univerzity v Ostravě provedl stejný výpočet. Když porovnal investiční náklady a roční výrobu, vyšla mu pro náhradu Temelína fotovoltaikou částka 6 bilionů korun. Rozdíl mezi mým a Noskievičovým výsledkem je dán tím, že pan profesor vycházel z výsledků provozu ostravské FVE za rok 2003, kdy dosáhli koeficientu využití 11,4 % (oproti 8 % FVE ČEZ v roce 2005). Pro lepší představu uvedu, že odhad celkových příjmů státního rozpočtu pro letošní rok je 884 miliard korun.

Ještě jeden údaj je v této souvislosti zajímavé uvést. Americká studie "The energy payback time of photovoltaic modules", která čerpala data od renomovaného výrobce fotovoltaických panelů Siemens Solar Industries, došla k závěru, že na vyrobení solárních panelů pro jeden instalovaný megawatt sluneční elektrárny se spotřebuje 2325 MWh elektrické energie. Předpokládejme, že bychom pro výrobu panelů využívali elektřinu dodanou z uhelných elektráren. Na jednu megawatthodinu vyrobené elektrické energie se v moderní hnědouhelné elektrárně vyprodukuje přibližně jedna tuna oxidu uhličitého. Na výrobu solárních panelů o celkovém výkonu odpovídajícím Dukovanům a Temelínu by se tak do ovzduší uvolnilo bezmála 9 milionů tun oxidu uhličitého. Vynásobíme-li opět výsledek poměrem koeficientů využití, dostáváme se k hodnotě 90 milionů tun.

Takže suma sumárum mi pro náhradu Dukovan a Temelína fotovoltaikou vychází potřebná plocha dvou třetin rozlohy Prahy, náklady srovnatelné s dvaceti státními rozpočty a uvolnění devadesáti milionů tun oxidu uhličitého do ovzduší. Přiznám se, že si nedovedu představit, že bych s takovým návrhem přišel na Ministerstvo průmyslu, aby byl zahrnut do Státní energetické koncepce. Nejspíš už vrátný by na mě zavolal docenta Chocholouška.

Nezbývá mi tedy, než na podobné úvahy zapomenout. Mrzí mě to, byla to šance zbavit se jaderných a uhelných elektráren. Je třeba podívat se pravdě přímo do očí a slovy Milana Smrže "oprostit se od dogmat". Slunce ani vítr naši energetiku nespasí. Nezajistí nám ani splnění cíle 8 % výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích. Pokud se chceme našemu závazku alespoň přiblížit, nezbývá, než se spoléhat na malé vodní elektrárny a spalování biomasy. Slunce bych ale přesto nezavrhoval. Až si jednou budu stavět rodinný domek, určitě si na střechu nainstaluji sluneční kolektory pro ohřev vody.

Autor je členem výboru České nukleární společnosti