Pražská primátorka Adriana Krnáčová půjde v čele průvodu homosexuálů obého pohlaví, až se ulicemi hlavního města vydá procesí Prague Pride. Hrnec s polévkou si ohřála i prohlášením, že její předchůdci Bohuslav Svoboda a Tomáš Hudeček se průvodu nikdy nezúčastnili. „Na rozdíl od nich nejsem zbabělá,“ prohlásila primátorka.

Ne všichni radní jsou jako ona. Půjdou naopak podpořit protiprůvod na podporu rodiny. Nad těmito fakty víří hlavou nejedna otázka.

Kdopak je zbabělý a kdo je statečný? Paní Krnáčová se považuje za statečnou, protože se přilepí k akci těšící se masivní mediální podpoře a je v módě a je cool a in a rozhodně je politicky korektní. Statečného na tom není nic, naopak, je to trapně konformní. Spíš je statečné podpořit rodinu, protože ta je stále více posouvána do pozice přinejmenším podezřelé menšiny – být heterosexuální je dnes přinejmenším politicky nekorektní. Statečný tudíž byl kardinál Dominik Duka, když nepovolil na církevní půdě dvě akce, které nemají s církví a jejím učením pranic společného. Však taky si kardinál Duka vysloužil veřejný výprask.

Nicméně to jsou otázky dejme tomu diskutabilní a zcela jistě nepodstatné.

Co je v souvislosti s vedením Prahy podstatné, je to, že Praha stagnuje, její centrum se stalo odpuzujícím skansenem a rezervací turistů bez autentického života, nemá vyřešenou dopravní infrastrukturu, dálniční okruh nejen že se nebuduje, ono se ani neví, kudy má vést, zato se staví linky metra, které nikam nevedou, a vyhrabe se tunel, který není v provozu a velmi pravděpodobně v dohlednu nebude, protože až padne jedna blbá zábrana, viníci si určitě najdou jinou.

A za této situace si otcové a matky města leští ego a závodí, v čele jakého průvodu se postaví a budou sbírat politické body.

Nejvíc by jich nasbírali, kdyby byla Praha řádně spravované prosperující město.

Na to ale nemá tahle parta zřejmě čas.