31.7.2016 | Svátek má Ignác






CLIMATEGATE: Czechgate

22.2.2010

climate gate

Tak je po Glaciergate, Amazongate, Africagate, Pachaurigate a dalších aférách kolem globálního oteplování na světě další, tentokrát pěkně naše česká.

Nedávno byl publikován další příklad, jak podivně ony "agentury pro měření globálního oteplování", které mají na starosti počítání tzv. "globálníchclanok foto teplot", nakládají s cennými historickými záznamy teplotních měření. Do pozornosti amerických novinářů se dostala skutečnost, že unikátní a velice cenný záznam teplot z pražského Klementina byl těmito teplotními výzkumníky doslova statisticky znásilněn. Na obrázku (v tomto případě z NASA/GISS databáze) můžete vidět, co z něj zbylo: z klementinské teplotní řady byla odstraněna její nejcennější část - začínající v 70. letech 18. století jdoucí do druhé poloviny století devatenáctého, pak byla řada ustřižena znova v r. 1939, 40. léta zcela vypuštěna stejně jako zbytek záznamu a místo toho byl k řadě přifařen záznam z ruzyňského letiště a podle něho byl také zničený záznam po amputacích přejmenován. To vše přes to, že měření teplot v Klementinu neustále trvá, k takovéto s prominutím prasárně tedy není žádný metodologický důvod a celá věc oprávněně vzbuzuje závažné pochybnosti. Klementinská řada je jedním z nejdelších nepřerušených záznamů teplot na světě, a má tedy výjimečnou hodnotu - a to především právě pro současnou klimatologii, která v poslední době zažehává tolik kontroverzí.

Protože článek Johna O'Sullivana, který přišel s oním aférovým názvem Czechgate, byl částečně založen na mém zkoumání, dovolím si pro zpřesnění podrobnější vysvětlení, jak jsem došel k odhadu oteplení způsobeného městským tepelným ostrovem a od něj k odhadu celkového oteplení v posledních dvou stoletích - tedy číslům vyvolávajícím další závažné pochyby o podkladech strašení globálním oteplením.

Možná, že to bude pro některé i zajímavý příběh - nejen poučný o číslech a historii, ale přinášející i jisté snad morální ponaučení: Pokusím se popsat, jak nás relativně strmý trend oteplování v posledních desetiletích může oklamat k víře, že oteplení v posledních dekádách je nějak velmi vysoké...a nakonec - paradoxně - přinést i svého druhu důkaz, že tomu tak nejspíše moc není.

Takže začněme.

Pokud se podíváme na teploty změřené v Klementinu v posledních desetiletích, dojdeme k těmto číslům desetiletých* průměrů:

1960-1969 : 9,68°C

1970-1979: 10,08°C

1980-1989: 10,11°C

1990-1999: 10,74°C

2000-2009: 11,34°C

Pokud spočítáme průměrnou teplotu za celou dobu - v Klementinu teploty pravidelně měří od r. 1775, dojdeme k teplotě 9,61°C - a bude okamžitě zřejmé, že oteplení v posledních desetiletích proti průměru bylo opravdu relativně velmi velké: 1,66°C oproti průměru v 60. letech nebo 1,73°C oproti celkovému průměru.

Pokud ale (ve světle relativně krátké historie přístrojového měření teplot) půjdeme daleko do této historie, můžeme v tomtéž záznamu z Klementina objevit teplé desetiletí 1790-1799.

Tehdejší průměrná teplota byla 10,32°C - bylo tedy ještě tepleji než v 80. letech 20. století.

KLEMENTINUM-GRAFcz

Pokud užijeme základní matematiky, můžeme říci, že rozdíl teplotních průměrů posledního desetiletí a desetiletí 1790-1799 je +1,02°C - oteplení v posledních 200 letech v Praze. Je to jistě významné, ačkoli to není tolik, co nám navrhuje pro naši planetu IPCC.

Ale je toto číslo pravdivé? Nebo je to ještě podstatně méně?

Možná, že si to bude těžké představit, ale nasedněme do stroje času naší fantazie a vydejme se do minulosti.

Ocitneme se v Praze, hlavním městě českého království, kdysi nezávislém, a dokonce dlouhá staletí byvším hlavním městem Svaté Říše římské - od časů Karla IV, jehož moudrá vláda udělala z tohoto místa jedno ze skvělých hlavních měst gotických časů - centrum kultury a vzdělání na jedné z nejstarších univerzit na světě. Populace Prahy té doby? 40-50 tisíc.

Ale to už je dávno. Nyní jsme na konci 18. století a české království už bylo dávno zabráno - po třicetileté válce, jedné z nejtemnějších dob historie střední Evropy. Času poslední velké náboženské války v Evropě, kdy počet převážně protestantského obyvatelstva klesl o třetinu - po většině díky epidemiím a emigraci - a stará i reformní česká inteligence byla dílem popravena, dílem vyhnána do exilu, zbytek obyvatelstva byl rekatolizován a z Prahy se co do politického významu stalo provinční město - ačkoli nikdy neztratilo svou enigmatičnost křižovatky historických zvratů.

Jsme nyní v r. 1790 a císař Josef II. právě zemřel. Byl to on, kdo pod vlivem osvícenství zrušil v r. 1773 řád jezuitů. A my se nyní nacházíme v jednom z nejvýznamnějších konventů tohoto řádu: Klementinu. Bylo založeno dominikány v r. 1227 na pravém břehu Vltavy, hned vedle pražského mostu.

Klementinumapanoramacz
Klementinum bylo v 16. století po jejich pozvání do Prahy císařem Ferdinandem I. získáno jezuity - kteří sehráli velice kontroverzní roli nejen v české, ale i celoevropské historii.

Zdržme se ale černobílého vidění náboženské nesnášenlivosti - byli to jezuité, kdo v letech 1623-1756 přestavěl starý klášter do barokního stylu, který se poté stal jedním z nejdůležitějších center vědění v českém království.

Byli to jezuité, kteří zde otevřeli důležitou knihovnu, která je tam dodnes, byli to oni, kdo tam založili muzeum matematiky v r. 1751 a byli to oni, kteří tam postavili astronomickou a meteorologickou observatoř - kde v r. 1771 začala dlouhá řada přístrojového měření teploty, která den za dnem přes všechny další převraty, trvá nepřerušena do našeho věku - věku rutinních stálých kosmických misí a též planetárního strašení za účelem zavedení globální daně a vlády.

Zůstaňme ještě chviličku v těchto "idylických" časech, kdy nebyla žádná auta, žádné vlaky, žádné metro, žádná letadla, žádná elektřina, plyn, ropa, žádné automatické ústřední topení, žádné počítače, žádná televizní propaganda a jaderné zbraně, žádné ledničky, žádná teplá voda z kohoutku...

Věk koňských povozů a přikládání do kamen.

Industriální věk právě začíná a je to právě Klementinum, kde se v r. 1791 uskuteční první průmyslová výstava. Populace Prahy těch časů? 75 tisíc.

Jste už unaveni vší tou historií? Dobře, vraťme se. Nyní má Praha 1 290 000 obyvatel - 17x více než v r. 1790 - elektřina je všude, do kamen se už nepřikládá, každý má ledničku, všude počítače, mikrovlnky, digitální televizní propaganda, auta, tramvaje, vlaky, metro, letadla... Kolik to vše dělá - vzpomínáte - v našich 1,02°C?

Díky zádrhelům v procesu vedení záznamů pro výpočet oněch "globálních teplot" - v NOAA a následně GISS a CRU to - paradoxně - můžeme odhadnout. Jakže?

Vzpomínáte si ještě jak GISS (a CRU a NOAA také) skandálně sflikovaly onen staroslavný klementinský záznam se záznamy z Ruzyně a vymazali tak jméno Klementinum z klimatologické historie?

A to může být překvapivě náš klíč!

Použijme jejich data, za něž jistě dají ruku do ohně, a porovnejme teplotu v posledním desetiletí s průměrem.

Jak už víme, záznamy z Klementina ukázaly v poslední dekádě rozdíl oproti celkovému průměru +1,73°C. Nyní pojďme do záznamu "Ruzyně" a udělejme to samé - rozdíl poslední dekády (1999-2008 - data z CRU bohužel už neobsahují r. 2009, ale existují dobré důvody, proč to můžeme zanedbat) v homogenizovaných záznamech CRU** z "Ruzyně" oproti celkovému průměru? Vychází 1,24°C.

1,73 - 1,24 = +0,49°C - To je právě teplotní rozdíl, systematická chyba měření, chcete-li, o který všechna ona auta, vytápění a elektrický proud (v literatuře se pro to už vžil pojem "městský tepelný ostrov" a zkratka UHI) uměle zvyšují hodnoty naměřených teplot v dnešním Klementinu - v porovnání byť tedy jen s Ruzyní, nic jiného nemám po ruce - a to zároveň za předpokladu, že budeme pro tento účel zanedbávat možné umělé zvýšení hodnot měření na Ruzyni díky tamnímu čím dál hustějšímu hustému leteckému provozu. Pokud totiž ne, bylo by to číslo jen ještě vyšší.***

A nyní tedy dospíváme do velkého finále: Rozdíl průměrné teploty mezi dekádou 1790-1799 a průměrné teploty v naší poslední dekádě 2000-2009 jsme spočítali na 1,02°C. Nyní od tohoto čísla odečteme naše díky autům, topení atd. umělé zvýšení hodnot teploty naměřených v Klementinu:

1,02 - 0,49 = 0,53°C

A to je naše oteplení mezi dekádami 1790-1799 a 2000-2009.

0,55 děleno dvěma (stoletími) a máme naše číslo "lokálního oteplení":

+0,265°C/století

Nevím, jestli se na naší planetě "katastroficky globálně otepluje", ale ve střední Evropě? Nejspíš fakt ne.

-------------------------------------------

* Pro účely této analýzy počítám arbitrárně desetiletí od nulového roku - důvod je ryze praktický - abych nemusel čekat s tímto článkem ještě rok, než budeme mít všechna měření za r. 2010.

** CRU je zdrojem homogenizovaných dat souboru (Klementinum/)Ruzyne. Teplotní řady z českých stanic jsou pravděpodobně jedinými z teplotních řad vytvořených v CRU, které jsou oficiálně veřejně dostupné a byly nedávno publikovány českými klimatology L. Metelkou a R. Tolazsem v souvislosti se snahou odvrátit od CRU podezření, že se tam manipuluje s daty. Data jsou překvapivě k dispozici i přes to, že je nedávno v souvislosti se skandálem s uniklými emaily odstoupivší ředitel CRU Phil Jones prohlásil za "ztracené při stěhování". Datasety CRU pro české stanice lze stáhnout zde.

*** Kdybychom vliv letadel nezanedbali, vyšlo by nám umělé zvýšení teplotního trendu vlivem městského tepelného ostrova (UHI) z měření v Klementinu ještě vyšší - osobně bych to odhadl na dalších nejméně 0,1°C. Ale zanedbávám to, protože na druhé straně vím, že malý efekt UHI mohl být přítomen i v oněch 90. létech 18. století, kdy měla Praha oněch 75 tisíc obyvatel - ačkoli vážně pochybuji, že to mohlo být tak markantní jako na dnešní Ruzyni - kde denně odstartuje a přistane velké množství letadel s velmi nezanedbatelným výkonem leteckých motorů. Čistě pro představu: tepelný výkon jednoho jediného leteckého motoru dopravního letadla - jak ve vzletovém tak v brzdícím režimu - je porovnatelný s celkovým tepelným příkonem ze slunečního záření na ploše několika desítek hektarů! Že by to nemělo významný vliv na okolní naměřené teploty (měřící stanice na Ruzyni je pouhých 200 m od frekventované vzletové přistávací dráhy 31, přibližně u jejího středu) považuji za naprosto vyloučené. Otázkou zůstává jen o kolik. To přenechávám povolanějším, a proto jsem to zatím zanedbal.

Z vyjádření českého historika klimatologie pana Jiřího Svobody:
"...Pozoruhodné na panelu GISS je, že když jsem jej asi před deseti lety začal používat, tak tam byly běžně dostupné nejstarší řady. Přibližně asi od roku 2004 nebo 2003 byla všechna data zkrácena k roku 1880, protože by se ukázalo, že oteplení [jako v] naší současnosti zde bylo před 200 lety praticky stejné."

Poznámka na závěr: Další příklady unikátních historických záznamů teplot ve světě lze nalézt zde a nechávám na dalších, aby zjistili, jak naše známé firmy NOAA, GISS a CRU naložily s těmito unikátními svědky skutečných teplot v minulosti a možná i zjištění, jak by možný odpočet odhadovaného UHI mohl zatočit s Nobelovou cenou ověnčeným a pilně předstíraným "konsenzem" o "člověkem způsobeném globálním oteplování". Malá nápověda: mrkněte se na záznam z Petrohradu...

Psáno pro climategate.com, kde je článek v anglické redakčně zkrácené verzi zde.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem.



Diskuse


M. Šejna
10:21
22.2.2010

M. Šejna
8:47
22.2.2010

M. Šejna
8:32
22.2.2010

V. Skalová
1:42
22.2.2010

počet příspěvků: 4, poslední 22.2.2010 10:23









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.