Mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci pokračují a jsou stále dramatičtější. V noci na úterý Izrael propustil už třetí várku 26 palestinských vězňů, kteří si odpykávali tresty v délce 19 až 28 roků za vraždy Izraelců i Palestinců z let 1988 – 1995. Celkem jich slíbil osvobodit 104; poslední skupina vyjde z věznic v dubnu. I tentokrát jejich propuštění provázely protesty izraelské veřejnosti, která je rozhořčena, že na svobodu vycházejí vrazi civilistů jen proto, aby Palestinci nepřestali jednat o míru; a i tentokrát vězně bouřlivě vítali Palestinci v čele s předsedou samosprávy Mahmúdem Abbásem, který tyto vrahy civilistů označil za "hrdiny".

Vláda se rozhodla vězně propustit navzdory vlně palestinských násilností v posledních týdnech. Palestinci se několikrát pokusili umístit bombu na hranicích s pásmem Gazy a tři z nich byli zabiti izraelskými vojáky; mnohokrát ostřelovali vojáky na Západním břehu; teroristé v Gaze zastřelili izraelského opraváře hraničního plotu a odpálili na Izrael několik raket, z nichž jedna dopadla poblíž zastávky školního autobusu v Aškelonu; Izrael v odvetě bombardoval Gazu a zabil nejméně dva lidi, včetně dítěte; a v izraelském městě Bat Jam vybuchl autobus, jehož cestující si naštěstí všimli podezřelé tašky a včas vozidlo opustili. Jen za poslední dva měsíce byli zabiti čtyři izraelští vojáci a všech šest loňských obětí terorismu zahynulo během posledních tří měsíců. Přesto Izrael propustil další teroristy, jejichž pohyb na svobodě riziko útoků zvyšuje.

Světová média si však více než propuštění vězňů všímala dvou jiných zpráv, které podle nich ukazují, že Izrael nestojí o mír. Jednou bylo hlasování ministerské komise vlády o de facto anexi údolí řeky Jordán, přestože šlo jen o symbolický krok, který nikdy nevstoupí v platnost, protože premiér Binjamin Netanjahu jej hodlá vetovat. Palestinskou samosprávu však znepokojil natolik, že do Jordánského údolí tento týden přesunula zasedání kabinetu a navýšila rozpočet na rozvoj tamějších arabských vesnic o 15 milionů dolarů.

Druhou událostí, kterou hlasitě odsuzuje celé mezinárodní společenství, bylo oznámení izraelské vlády, že zanedlouho povolí výstavbu dalších 1400 bytových jednotek na Západním břehu. Toto téma se stalo celosvětovou obsesí, které všichni považují za "překážku míru", přestože až do roku 2008 výstavba pokračovala, aniž komukoli vadila, včetně Palestinců.

Izrael však před obnovou jednání neslíbil, že výstavbu zastaví, a s propuštěním teroristů souhlasil jen pod podmínkou, že ji nebude muset zmrazit. Abbás dostal na vybranou a dal přednost propuštění vězňů. Netanjahu kvůli nim čelí velkému odporu členů své strany Likud i vládní koalice, a pokračující výstavba je tak protiopatřením, které má kritiky umlčet – stejně jako jeho odmítnutí propustit vězněné izraelské Araby, kteří mají izraelské občanské průkazy a díky nim volnost pohybu v Izraeli, a představují tak větší bezpečnostní hrozbu.

Nové oznámení výstavby však může nyní zmařit mírová jednání, protože Palestinci i mezinárodní společenství ji považují za provokaci. Hlavní palestinský vyjednavač Saíb Irikát pohrozil, že jestli Izrael nové povolení opravdu vydá, samospráva rozhovory ukončí a začne vyjednávat o vstupu do 63 mezinárodních organizací, včetně Mezinárodního trestního soudu. Izrael kritizovaly i Spojené státy a Evropská unie mu pohrozila, že případný krach jednání přičte jemu. Nad chystanými stavebními záměry kroutí hlavou i mnoho Izraelců – mírové rozhovory už málem pohřbily v říjnu a pak znovu v listopadu, kdy musel rozsáhlé plány ministerstva výstavby zastavit sám Netanjahu.

Mezi izraelskými a palestinskými vyjednavači, kteří se od srpna sešli už více než dvacetkrát, tak roste napětí a Palestinci hrozí ukončením jednání neustále. Tento týden se do Izraele vrací iniciátor rozhovorů, americký ministr zahraničí John Kerry, který se rozhodl předložit oběma stranám vlastní mírový plán. Jeho podrobnosti jsou zatím neoficiální, ale ani Izrael, ani Palestinci z nich nejsou nadšení. Plán údajně obsahuje návrhy, které nechce tradičně přijmout jedna či druhá strana, například vznik Palestiny v hranicích z roku 1967 s menšími územními výměnami, což se nelíbí Izraeli, nebo přítomnost izraelských vojáků na východních hranicích palestinského státu v Jordánském údolí či usídlení palestinských uprchlíků v Palestině, což kategoricky odmítá samospráva.

Požadovaná izraelská kontrola Jordánského údolí je nyní hlavním sporným bodem. Abbás jej dokonce předložil k posouzení Lize arabských států a ta přítomnost Izraelců na palestinských hranicích jednohlasně vyloučila. Netanjahu však považuje za nezbytné, aby Izraelci bránili případnému pašování zbraní, k němuž začalo docházet v pásmu Gazy po stažení Izraele v roce 2005 – a souhlasí s ním i 63 % izraelské veřejnosti.

Jak chce Kerry přesvědčit obě strany ke změně postojů, není jasné. Abbás v novoročním projevu zopakoval své tradiční požadavky a zvlášť zdůraznil nepřijatelnost izraelské přítomnosti na palestinských hranicích.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus