Zdá se, že na Západní břeh Jordánu konečně přichází arabské jaro, ale palestinská samospráva chápe pomalu. Vláda premiéra Saláma Fajjáda má čím dál větší finanční potíže, ale navzdory stále naléhavějším výzvám mezinárodní peníze nepřicházejí. Mezitím rostou ceny a Palestinci vyšli do ulic.

Fajjád sice tvrdí, že snížil závislost samosprávy na zahraniční pomoci z 1,8 miliardy dolarů v roce 2008 na loňskou jednu miliardu, jenže půl miliardy mu chybělo. Dnes se však už deficit odhaduje na čtyři miliardy. Jediným spolehlivým dárcem zůstává Evropská unie s ročním příspěvkem skoro 400 milionů dolarů, ale Spojené státy Palestincům po loňském přijetí do UNESCO nevyplatily 200 milionů a z arabských zemí poslal letos jen Katar pouhých 32 milionů.

Hospodaření samosprávy vzbuzuje řadu otazníků. Polovina rozpočtu padne na mzdy pro 154 000 státních zaměstnanců, včetně těch v pásmu Gazy, kde vládne Hamas – samospráva tam podle vlastních odhadů za posledních pět let poslala sedm miliard dolarů. Spoustu peněz stojí také zahraniční cesty představitelů samosprávy v čele s Mahmúdem Abbásem, který tráví ve světě víc času než v Ramalláhu; v palestinském vedení kvete korupce a nepotismus a nevoli vzbuzují i honosné vily a luxusní automobily politiků. Uprostřed kvílení vlády o finanční krizi a poté, co státní zaměstnanci dostali v srpnu jen polovinu platu, se minulý týden ukázalo, že kabinet výrazně zvýšil příspěvky vězňům.

Bez ohledu na to, zda pocházejí z Abbásova hnutí Fatah nebo znepřáteleného Hamasu, dnes mnozí Palestinci v izraelských věznicích pobírají víc, než kolik činí průměrný plat. Vězeň s pětiletým trestem dostával vloni v přepočtu 5 000 korun měsíčně, ale dnes má dvojnásobek; a odsouzenec na 25 let si z loňských 20 000 polepšil na 60 000 korun. Například strůjce masakru v hotelu v Netaniji v roce 2002, při kterém zahynulo 30 Izraelců, dnes pobírá 15 000 korun měsíčně, a jiný, který má na svědomí 67 izraelských civilistů, dostává 20 000, a příští rok má dokonce brát 30 000 korun. Platy vězňů a příspěvky rodinám sebevražedných atentátníků představují 6 % rozpočtu samosprávy a od loňského května do letošního srpna činily 11 milionů dolarů. Není divu, že ochota mezinárodních dárců ochabuje.

Mezitím stoupají ceny potravin i benzinu a nezaměstnanost se blíží k 20 %. Palestinci minulý týden demonstrovali každý den ve všech větších městech a požadovali demisi Fajjáda. Jeden novinář začal na protest proti vysokým cenám benzinu jezdit do práce na oslu a v Hebronu se pokusil upálit otec deseti dětí.

Abbás reagoval zvláštním způsobem – protesty podpořil a dokonce přivítal, jako by byl vůdcem opozice a ne původcem problémů. "Palestinské jaro začalo," prohlásil spokojeně a dodal, že demonstrace mohou pokračovat, dokud budou pokojné. Vysvětlil Palestincům, že muž, který se chtěl upálit, se polil vodou a nikoli benzinem, a uklidnil je sdělením, že koncem září požádá Valné shromáždění OSN o udělení statusu nečlenského státu. V neděli oznámil, že státní zaměstnanci dostanou poloviční plat i v září, protože samospráva nemá peníze. Od té doby demonstranti požadují i demisi Abbáse.

Abbás spoléhá na tradiční tvrzení, že za ekonomickou krizi může Izrael, a za hlavního viníka označuje Pařížský protokol z roku 1994 – ekonomickou dohodu, která upravuje hospodářské, finanční a pracovní vztahy s Izraelem. Podle Abbáse Izrael dusí palestinskou ekonomiku, a tak ho vyzval k revizi smlouvy. Izrael to okamžitě odmítl a připomněl, že samospráva s ním nejen odmítá jednat o míru, ale také mu dluží spoustu peněz za plyn a elektřinu.

Abbás neuspěl ani u Palestinců. V pondělí zablokovala velká města stávka zaměstnanců dopravy a došlo i k násilnostem. Demonstranti pálili pneumatiky, házeli kamení na policisty a v Hebronu napadli policejní stanici. V Nábulusu dokonce stříleli a zranili starostu. Největší protesty od vzniku samosprávy v roce 1994 si vyžádaly nejméně 50 zraněných, včetně policistů.

Hamas v pásmu Gazy snížil ceny benzinu o polovinu a zveřejnil článek italského deníku Il Messaggero, podle kterého si Mahmúd Abbás kupuje v Itálii značkové boty Fabi za 20 000 eur.

V úterý se konečně vzpamatovala i samospráva. Fajjád zrušil nedávné zdražení pohonných hmot a plynu a snížil daň z přidané hodnoty, rozpočet některých ministerstev a dokonce i platy členů vlády. Hned po jeho oznámení však vyšli Palestinci do ulic znovu a požadovali demisi kabinetu. Opatření jsou podle nich nedostatečná, vysoké životní náklady neklesnou, a proto budou protesty pokračovat. Abbás u toho nebyl – odjel na návštěvu Indie.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6