Dopoledne jsem vezl Gari na kontrolu na veterinu. Zastavili jsme, zaparkovali. Otevřel jsem jí dveře. Vystoupila a volným krokem přešla ulici, vešla do vrátek a zamířila ke dveřím ordinace. Právě vycházel nějaký pán. Dal jí přednost, jako dámě. Vešla, následoval jsem ji. Zamířila k recepci. Slečna recepční si nás zapsala. Paní doktorka otevřela dveře, zvolala „Neffovi“ a Gari volným krokem vešla do ordinace, zůstala stát uprostřed a nechala se ošetřit. Pak jsme se rozloučili, nasedli do auta a odjeli.

Já už na veterině zažil leccos. Nejvíc s Bartem, když jsme s Davidem ho tiskli ke stolu, veškeré síly napjaté, pot z nás lil. Nebo Gordon, ten by se nechal uškrtit na vodítku, kdyby mu neprokluzovaly tlapy na dlaždičkách.

Ne tak Gari. Ta se nechá ošetřit a odebere se do domácího ošetřování a tam si hoví.

Hověníčko v mé parádní košili

Zdravotní stav Gari

Zlepšuje se, už chodíme na procházku, dnes to byla i delší procházka, která za normálního stavu platí jako krátká procházka. Garinka je ale potom unavená a napadá na tlapku. Lékaři ale nabádají, že se Gari má namáhat, aby tlapku posílila.

Ty procházky začínají po čtyřech. Obcházíme známá místa – Gari se vždy snaží vpasírovat na nevyužitou parcelu, pasíruje se škvírou, jakou bych neprostrčil ruku, na té parcele má záchod. Bude to mimořádně úrodná půda. Zpátky to jde hůř, protože Gari má na zádech uzel – a ten jí vadí při podplazení plotu. Pak opíšeme okruh, ten malý, pro ni velký. Jan tak dál, Gari, bude to lepší.

Nemusím jí to říkat. Optimismus nemusí čerpat ona ze mne, to já čerpám sílu z ní, toho malého čtyřnohého dynamitu, dočasně omezeného pitomým zraněním.

Ne kanec, ale dřevo

Rána se Gari zaceluje, ovšem v jejím středu zůstal píštěl a z něho se začaly vyplavovat kusy dřeva. Na veterině jí z rány odstranili třísky už při prvním ošetření, teď to ale jsou docela velké kusy, a je tedy zřejmé, že se poranila sama o ostrý klacek, že ji nenapadl kanec, jak jsme se domnívali.

V neděli jsme byli opět na kontrole. Zase se chovala statečně a co Ljubu nejvíc vyřídilo: já zůstal v recepci, abych zaplatil, ona s ní šla ven, jenže tam Gari nezamířila k autu zaparkovanému před domem, ve kterém ji čekala Nora. Otočila se do dvora, dovnitř areálu a chtěla si všechno pořádně prohlédnout, jak to tam mají uspořádané. Že anglický ohař? Je to anglický pacient!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena