27.9.2016 | Svátek má Jonáš






BEST OF HYENA: Solária na odstřel

7.8.2009

Všimli jste si, že solária jsou na odstřel? Kam se podívám, tam je článek o tom, že solária vyrábějí rakovinu. Kdopak s tím to asi přišel a proč? Nějak se mi nechce věřit, že tak najednou, z čista jasna, "vědci zjistili", že solária vytvářejí rakovinu. Možná jsou původci rakoviny,. možná ne - jen mi nějak ve světě obecné záludnosti a předpojatosti je podezřelé, že se s útoky na solária roztrhl pytel.
A protože jsme ve světě podlosti, tak hned dodám, že:

* neprovozuji solárium
* nikdo z mé rodiny ani kamarádů neprovozuje solárium
* nechodím do solária
* nikdy jsem nebyl v soláriu
* nechystám se do solária
* je mi putna solárium

Jen je mi to takový divný, co tak najednou.

Ženská otázka
Složení kurzů digitální fotografie se hodně změnilo za deset let, co se jimi pravidelně zabývám. Institut digitální fotografie IDIF před sedmi lety, kdy jsem ho spoluzakládal s Honzou Březinou, byl takřka výlučně mužská záležitost. Na seminářích a přednáškách se tu a tam objevila nějaká emancipovaná žena. Dnes je to naopak, na mých kurzech převažují ženy. Včera na semináři o fotografické kompozici ve Vojanových sadech jsem měl deset posluchaček a tři posluchače. Nejen to. Posluchačky jsou zpravidla pozornější a chápavější než muži a mají lepší výsledky, většinou. Nemusím se nijak přizpůsobovat "ženskému chápání" a připadá mi směšné, když výrobci fotoaparátů občas přijdou s modelovou verzí "pro ženy", což znamená, že nějaký přihlouplý kompakt nechají nabarvit na růžovo. Ženy, které ke mně chodí, jsou vybaveny zrcadlovkami nebo kompakty se širokorozsahovými zoomy.

Tohle trvá už několik let a ta tendence roste. Takže, kde je ta otázka?
No, včera, když jsme v těch Vojanových sadech končili a už jsme se hotovili k odchodu, najednou se v klenuté bráně sadu objevila skupina osob. Fotograf, nějaký pán a ještě někdo a hlavně - chlápek celý v bílém a dáma celá v bílém, nahá ramena, hluboký dekolt, zvonová sukně...

"Jé! Svatba!" zvolaly moje posluchačky a vrhly se kupředu.
Pánové zůstali stát. Pozorovali ženicha a bručeli:
"No, chlapče, dnes se ještě usmíváš."
Unisex má přece jen své meze. Chvála bohu.

Ne všechny příhody jsou příjemné
Včera jsem tu vyprávěl o semináři, který jsem vedl v rámci Institutu digitální fotografie IDIF ve Vojanových sadech. Chodím tam s posluchači často, vykládám o fotografické kompozici a koukám kolem po tom krásném parku. A taky trochu vzpomínám. O tom parku neví ani mnoho Pražanů, je trochu skrytý. Já tam přišel v roce 1988, takhle na jaře. Pořádala se tam jakási květinová slavnost. No a šli jsme tudy s Kájou Saudkem, Kája koukal kolem sebe, načež pravil:

"Vidíte? Lidi se válej na trávníku. To ten režim už dlouho nevydrží."
Příští rok na jaře režim květinovou slavnost zrušil, aby se lidi neváleli na trávníku a nesdružovali se, a na podzim šel k čertu. Na dvacet let, na podzim si ho podle všeho zvolíme znovu.
Ale k té nepříjemné příhodě. V tomhle počasí jezdím do Prahy na motorce. Tu jsem nechal v Idifu na dvoře a do Vojanových sadů jel metrem. No a tam jsem začal seminářovat a vykládat a ukazovat - a v zápalu výkladu jsem si odložil bundu na lavičku. Otočím se - a bunda pryč.
Ještě štěstí, že jsem v ní neměl šrajtofli s doklady a vším tím haraburdím, které v peněžence nosíme, přičemž peníze jsou to méně cenné , co tam je, méně cenné a hlavně, méně bolestné na ztrátu: občanka, řidičák, papíry k řečené motorce, pojišťovací karta, a iks dalších karet. Zkrátka, to jsem měl u sebe ve vestě. Ale v té bundě byly klíče od motorky, ovladač vrat od garáže, mobil a jistě ještě něco, na co přijdu, až to budu potřebovat a začnu to hledat.
Znáte to: tak dlouho se nic nestalo, až se to stane. To "nestání se" není bezpečný předpoklad toho, že se to "nestane" i příště. To platí o všem. Průser se neblíží pozvolna, jako třeba, že se nejdřív trochu nabouráte, pak víc a nakonec pořádně. Ne. Nenabouráte se patnáct let a pak bum a je malér. Mně nikdy nic neukradli, fakt. Ani mobil mi nevyčorovali, ani foťák - naposledy jsem ho nechal válet v buddhistickém klášteře na hoře Emmei a dva mniši v oranžových chalátech za mnou utíkali a nesli mi ho a křičeli něco jako "pin čung fo ťak kre ten"! Nikdy mi nic neukradli.
Až tu bundu. Pokud to budu brát jako lekci, pak si řeknu, za každou lekci se platí.
Takže jsem si koupil nový mobil a holt si budu muset koupit novou bundu. Ach jo.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Diskuse


ota.karel
3:47
8.8.2009

JK
12:42
7.8.2009

Jenda
14:21
7.8.2009

sdf
12:35
7.8.2009

Machi
12:27
7.8.2009

lucinapes
11:48
7.8.2009

ota.karel
3:53
8.8.2009

honzak
7:56
7.8.2009

Janula
9:48
7.8.2009

honzak
11:31
7.8.2009

qwerty
4:13
7.8.2009

občan
7:44
7.8.2009

Jura Jurax
0:46
7.8.2009

Jenda
1:15
7.8.2009

R
7:24
7.8.2009

Glosátor
15:08
7.8.2009

Jenda
16:38
7.8.2009

ZW
1:18
7.8.2009

Pejsátko
8:07
7.8.2009

Jura Jurax kuřák
0:43
7.8.2009

Klaudius
3:17
7.8.2009

jirka
3:33
7.8.2009

krmič
18:01
7.8.2009

R
7:33
7.8.2009

občan
7:46
7.8.2009

počet příspěvků: 44, poslední 8.8.2009 04:00









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.