27.6.2017 | Svátek má Ladislav


BEST OF HYENA: Nora pod dekou

17.3.2017

Neděle odpoledne, Ljuba v ateliéru, já sám doma s pejsky. Chvíle k odpočinku, pěkně po obědě. Kanapíčko, přes oči si položím pejskovic plyšáka, krokodýla od Vaška Větvičky (pořád jho ještě neroztrhaly, Vašku, a že je to let!). Nemůžu usnout.

Do toho ťap, ťap, Nora se jde podívat, co dělám. Dělám že nic nedělám, dělám spáče, ale nespím. Prostě ležím a čekám, až pes otrava odejde. Odejde. Přemýšlím, jestli zase přijde. Přijde. Snad odejde. Odejde. Ale za chvilku tu bude znovu.

Takže poodhrnou krokodýla a pozvu Noru ke mně pod deku. Je to na omak tuhé kostnaté těleso, takový vyběhaný ohař. Polohu hledá nadesetkrát. Pak vytuhne.
A já vytuhnu půl minuty po ní. Na mě Nora pod dekou působí jako deset uspávacích prášků s okamžitým účinkem. Je to vyzkoušené.

No a stačí dvacet minut a oba se probudíme a lomcuje námi energie (Norou MNOHEM víc) a jdeme na procházku. Dole nás čeká Gari.

No konečně, říká její pohled. Kde jste byli tak dlouho?

Ráno raníčko

Lidi si obvykle myslí, že herci jsou noční ptáci. V divadle je vidí večer, v telce a v kině obvykle taky. Pravda je taková, že až příliš času hrají v šest hodin ráno – vstávání v pětku není v naší rodině výjimka. Naposledy to bylo dnes.

Jak na to reagují pejskové? Nijak. Ač je to podivné, mají v hlavě hodiny. Podle nich se má vstávat v sedm. Jsem s nimi zajedno, i já si myslím, že sedmička je rozumná hodina. Ještě pár dnů či týdnů nazad byla v sedm tma tmoucí. Dneska ráno jsem pozoroval rudý kotouč vycházejícího slunce v půl sedmé. Ljuba odjížděla umělecky tvořit a na protilehlém obzoru pozorovala zapadající úplněk.

A pejskové? Ti nepozorovali nic. Vstávat se má v sedm. Ale v sedm, to začne tóčo!

Procházka u řeky

Pěkná procházka u řeky. No a labutě tam byly. Velký zájem, ovšem zájem z obou stran. Nora i Gari pobíhaly po břehu, Norina i tlapky omočila... a labuťák, se zobákem našpičatělým a krkem jak kopí napřaženým se velebně sunul a bylo vidět, jak si svým kulatým očkem vyměřuje tu správnou vzdálenost, kdy toho směšného tvora sekne.

Ne, opravdu se nic nestalo. Rycnutá kancem, pokousaná konkurenčními psy, napíchnutá na klacek, pořezaná žiletkami, spadlá z vodopádu a vposledku pořezaná střepem flašky, Garina neobohatila svůj repertoár. A mohlo to být pěkné obohacení: klofnutá labuťákem.
Ještě dodám, že to není její zásluha. To já ji vyfotil a hned odehnal.

170315gari

Ještě pár metrů...

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



Diskuse


J. David
16:26
17.3.2017

počet příspěvků: 1, poslední 17.3.2017 04:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.