Gari je trpělivý pacient, to je překvapující zpráva dne! Má na tlapce obvaz a kupodivu si ho ani nelíže, natož aby se ho snažila rozcupovat. Ljuba s ní byla jen na malinké procházce, a zase kupodivu se Gari nedomáhá delšího výletu.

Na větších procházkách jsem byl s Norou já. Ráno na louce u Oleška, odpoledne s Roníkem. Vrátili jsme se a hlásil jsem, že je Nora čistá.
Vzápětí jsem byl vyveden z omylu.
Mám na čistotu jinak nastavená měřidla než Ljuba.

Hlavně v klidu

V pátek na převazu nám paní doktorka řekla, že Garinka musí klidovat ještě minimálně týden a pak asi ještě i ten další. Tohle torpédo tedy má chodit s tlapkami připaženými a hlavou sklopenou!

A ona to tak trochu dělá. Na procházce, kde se vzali, tu se vzali, vyloupli se Fanánek s Pepinkou. To se rozumí, že začala honička. A co Gari? Zůstala u nohy a hněvala se. Haf, nehoňte se. Haf, hlavně v klidu, co je to za způsoby nezpůsoby?

Takové malé obrácení Ferdyše Pištory. Do přespříštího pátku.

Velký bratr vidí

Já jsem Velký bratr a Ljuba je Velká sestra. Máme kameru v pokoji, kde přebývají pejskové, a když jsme pryč, sledujeme, co dělají. Praktický význam to nemá – máme to asi rok, když jsme to nainstalovali, hned jsme viděli Garinu ožírat mi pantofel. Co s tím naděláte, když jste v kině?

Posledně jsme zapnuli kameru a vida: u pejskovského pelechu něco černého a něco bílého. Moc velkou rozlišovací schopnost ta kamera nemá. Copak to je? To černé, to je určitě lepicí páska, která upevňuje Garině obvaz na tlapě. No a co jiného než obvaz je to bílé? Taková byla úvaha.

Vše se vysvětlilo. To černé, ano, to je páska. Ony ji rvou společně, Gari víc a Nora pomáhá. Ovšem pod páskou je fusekle a teprve pak je druhá vrstva obvazu a pod tím obinadlo a vata a obinadlo. Pejskové se nedostali skrz fusekli.

Tak aspoň rozsápali plyšové prasátko.

Otrnulo

Tlapka se hojí, a tak ta ochranná fusekle Garině čím dál víc vadí. Chce se jí zbavit. Nedokážu jí vysvětlit, že se jí zbaví prostě tím, že ji nechá na pokoji a tím že nejvíc pomůže procesu hojení, a až se rána zahojí, fusekle z tlapy zmizí. Toto není pejskovské uvažování. Ona se chce fusekle zbavit tím, že ji stáhne.

Jsou dvě cesty – od špičičky anebo od okraje. Na okraji je ale ta lepicí páska zvaná gafa, to je superpáska, tou se lepí dalekonosná děla na přídě křižníků, nebo si to aspoň myslím. Nora, když se nikdo nedívá, někdy s gafou Garince pomáhá. Moc jim to ale nejde.

Takže od špičičky. Nenápadně, předními zoubky. Garina leží, tváří se jako by nic, ohlédnu se a už vidím, jak těmi předními zoubky pracuje.

Zítra jdeme na převaz. Že by nás zbavili obvazu definitivně, to si nemyslím, ale nějaký pokrok uvidíme.

Aspoň že tak.

Dnes na převaz

Jsem věru zvědav, co se odhalí, až pan doktor odmotá Garině fáč na pravé přední tlapce. Pejska léčíme pečlivě. Chodí na mírné procházky, nikdy si tlapu nenamočila a každý večer dostane půlku léčivé pilule. Ani Nora ji nepoňouká k nepravostem, leda když ji svádí k hrabání myšiček na louce. Zasloužila by si tedy, aby tlapa už byla zahojená.

To je samozřejmě jen milá vize. Ona má všemožné fyzické přednosti, ale rány se jí moc dobře nehojí, rozhodně to není žádný Highlander. Takže si myslím, že minimálně ještě týden bude tahle rubrika plná zdravotních referátů.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena